1Tobit řekl:2„Požehnán buď navěky živý Bůh i jeho království – on trestá, ale i soucit projeví, přivádí do podsvětí hluboko pod zemí, ale i vysvobozuje z hrozné záhuby; jeho ruce neunikne vůbec nic!3Chvalte ho, synové Izraele, před národy – on vás mezi ně rozptýlil,4ale tam vám ukázal, jak je veliký! Vyvyšujte ho před všemi živými, vždyť on je náš Pán, on je náš Bůh, on je náš Otec, on je Bůh po všechny věky!5I když vás potrestal za vaše nepravosti, znovu se nad vámi všemi smiluje ve všech národech, kam vás rozptýlil.6Až se k němu obrátíte celým srdcem a celou duší a budete před ním upřímní, tehdy se i on k vám obrátí a už nikdy před vámi svou tvář neskryje.7Nuže, pohleďte, jak s vámi naložil, a vzdejte mu díky z plných plic. Velebte Pána spravedlnosti a vyvyšujte Krále věků.[1]8Vzdávám mu díky v zemi svého zajetí, jeho sílu a velikost zvěstuji národu hříšných: ‚Obraťte se, hříšníci, a jednejte před ním spravedlivě – kdo ví, třeba si vás oblíbí a smiluje se nad vámi.‘9Vyvyšuji svého Boha, má duše se raduje z Krále nebes. O jeho velikosti10ať mluví všichni, ať mu vzdávají díky v Jeruzalémě! Jeruzaléme, ty svaté město, on tě za skutky tvých synů potrestal, ale nad syny spravedlivých se opět smiluje.11Vzdávej dík Hospodinu, jak se sluší, a veleb Krále věků, ať se tvůj Stánek radostně znovu zbuduje.12Kéž v tobě Hospodin potěší všechny zajaté, kéž v tobě vždycky, navěky miluje všechny ubohé!13Zářivé světlo ozáří všechny zemské kraje; mnohé národy k tobě přijdou z dálek, obyvatelé všech konců světa přijdou k tvému svatému jménu, v rukách dary pro Krále nebes. Pokolení za pokolením se v tobě bude veselit a jméno tvého vyvoleného města potrvá po všechna pokolení navěky.14Běda všem, kdo tě slovem urazí, běda všem, kdo tě ničí a strhávají tvé hradby, všem, kdo boří tvé věže a zapalují tvé domy! Ale všichni ti, kteří tě ctí, budou požehnáni navěky.15Tak už jdi a raduj se ze synů spravedlivých, neboť se všichni shromáždí a budou velebit Pána věků. Blaze těm, kdo tě milují, blaze těm, kdo se zaradují z tvého pokoje.16Blaze všem, kdo se trápí tvými tresty, neboť se z tebe budou radovat, až uvidí všechnu tvou radost navěky. Veleb, duše má, Hospodina, toho velikého Krále,17protože Jeruzalém bude zbudován a v tom městě bude navěky jeho chrám. Blaze mně, jestliže pozůstatek mého potomstva spatří tvou slávu a vzdá díky Králi nebes. Brány Jeruzaléma budou vystavěny ze safíru a smaragdu a všechny tvé hradby z drahých kamenů. Věže Jeruzaléma budou vystavěny ze zlata a jejich bašty z ryzího zlata. Ulice Jeruzaléma budou vydlážděny rubínem a ofirským kamenem.18Brány Jeruzaléma budou zpívat radostné písně a všechny jeho domy řeknou: ‚Haleluja, požehnán buď Bůh Izraele!‘ A požehnaní budou velebit to svaté jméno navěky a navždy.“