1Petr a Jan se jednou ve tři hodiny šli účastnit odpoledních modliteb v chrámu.2Právě tam byl přinesen jeden muž, chromý od narození. Každý den ho pokládali u chrámových vrat zvaných Krásná brána, aby si od těch, kdo vcházeli do chrámu, něco vyžebral.3Když uviděl Petra a Jana, jak se chystají vejít do chrámu, prosil je o almužnu.4Petr mu spolu s Janem pohlédl do očí a řekl: „Podívej se na nás.“5Když vzhlédl, v očekávání, že od nich něco dostane,6Petr mu řekl: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a[1] choď!“7Vzal ho za pravou ruku, zvedl ho a do jeho nohou a kloubů se ihned vlila síla.8Vyskočil na nohy a začal chodit. Pak s nimi vešel do chrámu, kde se procházel, poskakoval a chválil Boha.9Všichni ho tam viděli, jak chodí a chválí Boha,10a poznali, že je to ten, který sedával a žebral u Krásné brány. Ohromeni tím, co se mu stalo, byli úžasem bez sebe.
Čiňte pokání
11Zatímco se ten uzdravený mrzák držel Petra a Jana, všichni se v ohromení seběhli k nim do Šalomounova sloupoví.12Když to Petr uviděl, promluvil k lidu: „Izraelité, proč se tomu divíte? Proč na nás hledíte, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento muž chodí?13Bůh Abrahama, Izáka a Jákoba, Bůh našich otců, oslavil svého služebníka Ježíše, jehož jste sami vydali a zavrhli před Pilátem, který ho chtěl propustit.14Svatého a spravedlivého jste zavrhli a místo něj jste si vyžádali vraha.15Dárce života jste zabili, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.16Bylo to jeho jméno, co na základě víry v něj dalo sílu tomuto muži, kterého vidíte a znáte. Ano, víra, která se opírá o něj, ho před vašima očima úplně uzdravila.17Bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti stejně jako vaši vůdcové.18Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět.19Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí,20až k vám pošle ohlášeného Mesiáše – Ježíše,21který zatím musí zůstat v nebi až do času nápravy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy všech svých svatých proroků.22Už Mojžíš řekl našim otcům: ‚Hospodin, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bratrů Proroka, jako jsem já – toho poslouchejte ve všem, co vám řekne.23Každý, kdo by toho Proroka neposlechl, bude vyobcován z lidu.‘[2]24Také Samuel a všichni proroci po něm předpovídali tyto dny.25Vy jste synové proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s našimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚Ve tvém semeni dojdou požehnání všechna pokolení země.‘[3]26Když Bůh vzkřísil svého Služebníka,[4] poslal ho v první řadě k vám, aby přinesl požehnání každému, kdo se odvrátí od svých špatností.“