Sírachovec 37

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Kdekdo prohlašuje: „Jsem tvým přítelem,“ někdo si tak ale jenom říká.2 Není to až k smrti žalostné, když se z blízkého přítele stane nepřítel?3 Odkud se v nás bere ten zlý sklon, že svět zahalila falešnost?4 Někdo blahopřeje příteli k úspěchu, v těžké chvíli se ale postaví proti němu.5 Dobrý přítel se tě zastane před protivníkem; když přijde boj, přikryje tě štítem.[1]6 Nezapomínej na přítele v bitvě[2] a mysli na něj, když zbohatneš.7 Každý rádce dává radu, některý ale k vlastnímu prospěchu.8 Dávej si pozor na rádce, nejdříve zjisti, co sleduje – stará se přece hlavně o sebe! Mohl by se postavit[3] proti tobě,9 říkat ti: „Jdeš dobře,“ a zpovzdálí sledovat, jak dopadneš.10 Neraď se s tím, kdo tě podezřívá, skrývej své plány před žárlivci.11 Neraď se se ženou o její sokyni, se zbabělcem o válce, s obchodníkem o obchodě, s kupujícím o prodeji, s lakomcem o vděčnosti, se surovcem o vlídnosti, s lenochem o jakékoli práci, s nádeníkem o dokončení díla, s líným otrokem o velkých úkolech. Na jejich rady nikdy nedej!12 Zdržuj se raději se zbožným, o němž víš, že zachovává přikázání. Takový smýšlí jako ty, a zakopneš-li, bude s tebou soucítit.13 Drž se rady svého srdce – není nic spolehlivějšího nad ně!14 Duše člověka někdy lépe varuje než sedm zvědů vysoko na hlídce.15 Především ale žádej Nejvyššího, aby tě vedl cestou pravdy.16 Počátkem každého činu je úvaha, každému počínání předchází porada.17 Veškeré jednání má kořen v srdci, z nějž raší čtyři ratolesti:[4]18 Dobro a zlo, život a smrt, nad všemi ale vždy vládne jazyk.19 Někdo je schopen vyučovat mnohé, sám sobě ovšem prospět nedovede.20 Někdo je skvělý řečník, ale protivný; takový bude trpět hlady.21 Od Hospodina totiž nemá obdarování, a tak mu moudrost zcela chybí.22 Někdo je moudrý jen sám pro sebe a co vymyslí, to platí jen v jeho ústech.23 Moudrý muž bude vzdělávat svůj lid a co vymyslí, to platí.24 Moudrému muži všichni žehnají, chválí ho všichni, kdo ho uvidí.25 Život člověka má jen jistý počet dnů, dnů Izraele je však bezpočtu.26 Moudrý se ve svém lidu dočká úcty,[5] jeho jméno bude žít navěky.27 Chlapče, zkoumej v životě sám sebe, zjisti, co ti škodí, a už to nedělej.28 Všechno přece neprospívá všem a ne každý všechno schvaluje.[6]29 Nebuď lačný po kdejakém požitku a nepropadej jídlu.30 Přejídání přece působí nemoci a nenasytnost vede k zvracení.31 Na nenasytnost už mnozí zemřeli, ale kdo je střídmý, bude dlouho živ.