1Kdo miluje svého syna, bude ho často trestat, aby se z něj nakonec mohl radovat.2Kdo syna vychovává, tomu se to vyplatí, bude na něj hrdý před svými známými.3Kdo syna vyučuje, popudí nepřátele k závisti a bude jásat mezi přáteli.4Když otec zemře, jako by žil dál – vždyť tu nechal syna, jenž se mu podobá!5V životě se radoval z jeho blízkosti, nebude se nad ním rmoutit ani ve smrti.6Svým nepřátelům tu nechá mstitele a přátelům toho, kdo projevuje vděk.7Kdo syna rozmazlí, bude obvazovat rány, při každém výkřiku se mu srdce zastaví.8Nezkrocený kůň bude jančit, syn nechaný sám sobě zdivočí.9Hýčkej dítě a bude tě strašit, hraj si s ním a pak tě zarmoutí.10Nedováděj s ním, ať kvůli němu netrpíš, ať jednou neskřípeš zuby v zoufalství.11Nedávej mu v mládí příliš volnosti a nepřehlížej jeho chyby.[1]12Ohýbej mu šíji, dokud je mladý, dej mu na zadek, dokud nedospěl. Jinak se zatvrdí, bude neposlušný a naplní ti srdce bolestí.[2]13Vychovej svého syna, dej si s ním práci, jinak tě zahanbí svou drzostí.
Zdraví a spokojenost nade vše
14Lepší je být chudý, ale zdravý a silný, než bohatý, ale nemocný.15Zdraví a síla je nade všechno zlato a svěží duch[3] nad sebevětší bohatství.16Žádné bohatství není nad tělesné zdraví, žádný požitek nad radost v srdci.17Lepší je smrt než trpký život a věčný spánek než vleklá nemoc.18Lahůdky nabízené zavřeným ústům jsou jako oběti pokládané před modlu[4].19K čemu jsou modle oběti? Nesní je přece, ani k nim nepřivoní! Stejné je to s tím, koho stíhá Hospodin:20Hledí na to vše a vzdychá, vzdychá jako eunuch, když objímá pannu.21Nepropadej zármutku a netrap sám sebe chmurami.22Radostné srdce vlévá život do žil, veselost člověku život prodlouží.23Zabav[5] svou duši a potěš srdce, zármutek zažeň daleko od sebe. Zármutek už přece zničil mnohé a není z něj žádný užitek.24Závist a hněv zkracují život, předčasně se stárne kvůli starostem.[6]25Spokojené srdce přidává chuti, takový člověk se dobře nají.