1Milosrdný půjčuje svému bližnímu; kdo pomáhá, zachovává přikázání.2Půjč bližnímu, když to potřebuje, a stejně tak bližnímu včas vracej.3Dodržuj slovo, ať je na tebe spoleh – potom vždy najdeš, co potřebuješ.4Mnozí pokládají půjčku za dílo štěstěny a těm, kdo jim pomohli, nadělali starosti.5Dokud něco nedostane, líbá bližnímu ruce a o jeho penězích mluví pokorně. Když ale přijde čas platit, dělá průtahy, nabízí chabé výmluvy, tvrdí, že se to právě nehodí.6Naléhá-li věřitel, získá zpět sotva polovic a i to může pokládat za dílo štěstěny. Jinak ovšem o své peníze přijde a z dlužníka se mu ještě stane nepřítel. Bude mu splácet kletbami a nadávkami, místo, aby ho chválil, ještě ho potupí.7Mnozí se proto zdráhají půjčit – nikoli ze špatnosti, jen nechtějí bezdůvodně o všechno přijít.8S poníženým však buď velkorysý, nenech ho čekat na svou almužnu.9Poslušen přikázání pomoz chudákovi,[1] nenech ho v jeho nouzi odejít s prázdnou.10Nelituj peněz na bratra či přítele, nenech je rezivět někde pod kamenem.11Ulož si poklad[2] podle přikázání Nejvyššího, prospěje ti to víc než zlato.12Do svých pokladnic ulož almužny, a ty tě zachrání před každým neštěstím;13budou za tebe bojovat proti nepříteli lépe než silný štít a těžké kopí.14Dobrý člověk se za bližního zaručí, jen nestoudník by ho nechal být.15Nezapomeň na laskavost svého ručitele, vždyť za tebe ručí svým životem.16Hříšník nedbá na majetek svého ručitele, nevděčník zapomene na svého zachránce.17Ručení už zničilo mnoho úspěšných lidí, otřáslo jimi jak mořské vlnobití.18Mocné muže vyhnalo z domovů, museli bloudit u cizích národů.19Když se hříšník vrhne do ručení a sleduje tím zisk, skončí u soudu.20Pomáhej bližnímu podle svých možností a dávej přitom pozor, aby ses sám nezničil.
Soběstačnost a skromnost
21K životu stačí voda, chléb a šaty[3] a dům, který poskytuje soukromí.22Lepší je chudý život ve vlastním přístřeší než skvělé pokrmy u cizích.23Ať máš málo nebo hodně, buď spokojen a nenech svou domácnost nikým urážet.24Je to bídný život, stěhovat se po cizích: kde jsi na návštěvě, nemůžeš nic říct.25Musíš vítat hosty, dávat pít, a ani ti nepoděkují, a navíc uslyšíš trpké povely:26„Pojď sem, cizinče, prostírej, dej mi najíst, co máš po ruce!“27„Uvolni, cizinče, místo váženějšímu, bratr přijel na návštěvu, potřebuje dům!“28Pro rozumného je těžké snášet výtky domácích a urážky od věřitele.