1Ve třech věcech nacházím zalíbení – jsou krásné před Hospodinem i před lidmi: soulad mezi bratry, láska k bližním a porozumění mezi manžely.2Tři druhy lidí nesnáším, svým chováním jsou mi strašně odporní: nadutý chudák, prolhaný boháč a chlípný stařec, kterému to už nemyslí.3Co v mládí nenašetříš, ve stáří nenajdeš.4Šedinám sluší soudnost a starcům schopnost poradit.5Starcům sluší moudrost a ctihodným rozvážné myšlení.6Korunou starců je bohatá zkušenost a jejich chloubou, že Hospodina ctí.7Devíti lidem v srdci blahopřeji, a desátého chci zmínit především: ten, kdo se těší ze svých dětí, a ten, kdo se dožije pádu svých nepřátel.8Blaze tomu, kdo žije s rozumnou ženou, a tomu, kdo není zapřažen jako býk s oslicí.[1] Blaze tomu, kdo nehřeší slovem, a tomu, kdo neotročí spodině.9Blaze tomu, kdo našel přítele,[2] a tomu, kdo mluví k pozorným uším.10Kdo došel moudrosti, je veliký, kdo ctí Hospodina, je však největší.11Úcta k Hospodinu je nade vše; tomu, kdo ji získal, se nikdo nerovná![3]
Dobré a špatné ženy
13Jakoukoli ránu, jen ne ránu do srdce! Jakékoli trápení, jen ne trápení od ženy!14Jakékoli potíže, jen ne potíže s protivníky! Jakýkoli trest, jen ne trest od nepřátel!15Není jedu nad jed hadí a není hněvu nad hněv ženy.16Raději budu žít se lvem a drakem než bydlet se zlou ženou.17Ženská zloba mění její vzhled – tváří se temně jak medvěd!18Když její muž sedí se svými přáteli, nemůže udržet hořké povzdechy.19Proti ženské špatnosti je každá špatnost maličká – kéž ji čeká osud hříšníka!20Co je výstup na písečnou dunu pro starce, to je užvaněná žena pro tichého muže.21Nedej se ženskou krásou nachytat a nedychti po ní kvůli bohatství.[4]22Hněv, hanba a velká ostuda čeká muže, jenž se nechá živit od ženy.23Skleslá mysl, zasmušilá tvář, rána do srdce – to je žena zlá. Ochablé ruce, podlomená kolena[5] – to je žena netěšící svého manžela.24Hřích kdysi začal u ženy a všichni umíráme kvůli ní.25Nenechávej vodu volně odtékat, ani zlou ženu, aby volně mluvila.26Nedá-li na to, co jí říkáš, odřízni si ji od těla![6]