1Když to uslyšeli ti, kdo zůstali ve stanech, byli bez sebe2strachem a hrůzou. Ani jeden z nich nezůstal druhému po boku, ale všichni se svorně ve zmatku rozutekli po všech cestách do údolí i do hor.3Když se dali na útěk i ti, kteří tábořili v horách kolem Betulie, všichni izraelští válečníci se pustili za nimi.4Uziáš tehdy poslal do Betomestaimu, Beby, Choby a Kony[1] a do všech končin Izraele posly, aby rozhlásili, co se událo, a aby se všichni vrhli na nepřátele a zničili je.5Když to synové Izraele uslyšeli, všichni jako jeden muž zaútočili na Asyřany a pobíjeli je až k Chobě. Dorazili i obyvatelé Jeruzaléma a celého pohoří, neboť i oni dostali zprávu, co se stalo v nepřátelském táboře. Muži z Gileádu a Galileje na nepřátele zaútočili z boku a krutě je bili až k damašským hranicím.6Ostatní obyvatelé Betulie pak vtrhli do asyrského tábora, vydrancovali ho a pobrali tam veliké bohatství.7Co zbylo, si po návratu z oné řeže rozdělili izraelští bojovníci a bylo tam toho tak ohromné množství, že spousta kořisti připadla také vesničkám a statkům v horách i na pláni.
Oslavy v Betulii
8Z Jeruzaléma pak přicestoval velekněz Joakim s radou izraelských starších, aby viděli to dobrodiní, které Hospodin prokázal Izraeli, a navštívili Juditu a pozdravili ji.9Když k ní přišli, všichni jí jedním hlasem dobrořečili: „Jsi slávou Jeruzaléma a velikou pýchou Izraele, velikou chloubou našeho národa!10Toto vše jsi dokázala svou vlastní rukou. Prokázala jsi Izraeli dobrodiní a Bohu jsi udělala radost. Kéž ti Všemohoucí Hospodin žehná na věčné časy.“ A všechen lid na to řekl: „Amen.“11Třicet dní trvalo, než lid vyplenil tábor. Juditě připadl Holofernův stan a všechno jeho stříbrné nádobí, jeho lehátka, umyvadla i veškerý nábytek. Ona to vzala a naložila na mezky, zapřáhla vozy a navršila je kořistí.12Všechny izraelské ženy se seběhly, aby ji spatřily. Dobrořečily jí a tančily na její počest. Judita natrhala zelené proutky a rozdávala je ženám okolo.13Společně se ověnčily olivovými ratolestmi a všechen lid vyrazil ve slavnostním průvodu. Judita v čele vedla tančící ženy a všichni izraelští muži šli za nimi v plné zbroji s věnci a zpívali oslavné písně.14Judita celému Izraeli předzpěvovala tento chvalozpěv a všechen lid se k ní přidal z plných plic.[2]