1Poté mě přivedl zpět ke vchodu do chrámu. A hle – zpod chrámového prahu směrem na východ proudila voda (chrám byl totiž obrácen k východu). Voda stékala zpod pravé strany chrámu na jih od oltáře.2Poté mě odvedl severní branou ven a vedl mě okolo až k východní bráně vnějšího nádvoří. A hle – z její pravé strany se řinula voda.3Onen muž se zatím s měřicí šňůrou v ruce vydal na východ. Odměřil tisíc loktů[1] a provedl mě vodou – sahala po kotníky.4Odměřil dalších tisíc a provedl mě vodou – sahala po kolena. Odměřil dalších tisíc a provedl mě vodou – sahala po pás.5Odměřil dalších tisíc – a byla to řeka, kterou jsem nemohl přebrodit, protože byla tak hluboká, že se v ní muselo plavat a nešla přebrodit.6„Vidíš to, synu člověčí?“ řekl mi. Poté mě vzal zpět na břeh řeky.7Když jsem se dostal zpátky, hle – na obou březích řeky bylo veliké množství stromů.8„Tato voda teče do východního kraje,“ řekl mi. „Stéká do údolí Arava, vlévá se do Mrtvého moře, a jakmile se vlije do moře, jeho voda se uzdraví.9Kamkoli ta řeka přiteče, zahemží se to živočichy a moře ožije velikou spoustou ryb. Kamkoli ta řeka přiteče, všechno se tam v její vodě uzdraví a ožije.10Na březích se objeví rybáři a rozprostřou sítě od En-gedi až po En-eglajim. Budou mít tolik druhů ryb a takové množství jako ve Středozemním moři.11Jeho bažiny a mokřiny ale nebudou uzdraveny; zůstanou kvůli soli.12Na obou březích porostou nad řekou nejrůznější ovocné stromy. Jejich listí nikdy nezvadne a nepřestanou nést ovoce. Každý měsíc přinesou čerstvé plody, protože k nim proudí voda ze svatyně. Jejich ovoce bude pokrmem a jejich listí lékem.“
Hranice země
13Tak praví Panovník Hospodin: „Toto jsou hranice země, kterou si rozdělíte jako dědictví mezi dvanáct izraelských kmenů. Josef dostane dva díly,14ale jinak ji rozdělíte stejným dílem pro všechny. O této zemi jsem přísahal, že ji dám vašim otcům, a proto vám připadne za dědictví.[2]15Toto jsou hranice země: Na severu povede hranice od Středozemního moře přes Chetlon a Lebo-chamát[3] k Cedadu16a dále přes Berotu a Sibraim na pomezí Damašku a Chamátu až po Chacer-tikon na pomezí Chavranu.17Hranice tedy půjde od moře až k Chacar-enanu, takže bude na severu zahrnovat území Damašku, na sever od něhož se rozkládá Chamát. To je severní strana.18Na východě povede hranice mezi Chavranem a Damaškem a dále podél Jordánu mezi Gileádem a zemí Izraele k Mrtvému moři až po Támar.[4] To je východní strana.19Na jihu povede hranice od Támar k vodám Meriby v Kádeši a dál podél Egyptského potoka až ke Středozemnímu moři. To je jižní strana.20Na západě bude hranici tvořit Středozemní moře až k místu naproti Lebo-chamátu. To je západní strana.21Tuto zem si rozdělíte mezi izraelské kmeny.22Rozdělíte si ji na dědičné podíly pro sebe i pro přistěhovalce žijící mezi vámi, kteří u vás zplodili děti. Ti pro vás budou jako rodilí Izraelci.[5] Spolu s vámi připadne dědictví mezi kmeny Izraele i jim.23Na území kmene, kde přistěhovalec žije, tam mu přidělíte dědictví, praví Panovník Hospodin.“