1Potom Bůh Jákobovi řekl: „Vstaň a vydej se vzhůru do Bet-elu. Bydli tam a postav tam oltář Bohu, jenž se ti ukázal, když jsi utíkal před svým bratrem Ezauem.“2Jákob tedy řekl své rodině a všem, kdo byli s ním: „Zbavte se cizích bohů, jež máte u sebe, očistěte se a převlečte si šaty!3Potom vstaňme a pojďme vzhůru do Bet-elu. Tam postavím oltář Bohu, jenž mě vyslyšel v den mé úzkosti a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.“4Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bohy, které měli při sobě, i náušnice, jež nosili v uších, a Jákob je zakopal pod tím dubem, který stál u Šechemu.5Potom táhli dál. Boží hrůza padla na města kolem nich, a tak Jákobovi synové nebyli pronásledováni.6Jákob tenkrát přišel do Luzu (to jest do Bet-elu) v kanaánské zemi – on i všichni, kdo byli s ním –7a postavil tam oltář. Nazval to místo El-betel, Bůh Bet-elu, neboť tam se mu ukázal Bůh, když utíkal před svým bratrem.8Tehdy zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována pod oním dubem u Bet-elu. Proto se mu říká Alon-bachut, Dub nářků.9Jákobovi se na jeho cestě z Padan-aramu znovu ukázal Bůh a požehnal mu.10Bůh mu řekl: „Jmenuješ se Jákob; tvé jméno však už nebude znít Jákob, ale budeš se jmenovat Izrael.“[1] A tak se mu říká Izrael.11Bůh mu řekl: „Já jsem Všemohoucí Bůh. Ploď se a množ se, a bude z tebe národ, dokonce svazek národů; i králové vyjdou z tvých beder.12Zem, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, dám tobě; i tvému budoucímu semeni dám tuto zem.“13Na místě, kde k němu mluvil, se pak od něj Bůh vznesl.14Jákob tedy na místě, kde k němu mluvil, postavil památník, totiž kamenný sloup, vykonal na něm úlitbu a polil jej olejem.15Jákob to místo, kde k němu Bůh mluvil, nazval Bet-el, Boží dům.16Potom z Bet-elu táhli dál. Když už byli nedaleko Efraty, začala Ráchel rodit a měla těžký porod.17V nejtěžší chvíli jí porodní bába řekla: „Neboj se, i tentokrát budeš mít syna!“18A když ji opouštěl život (neboť umírala), dala dítěti jméno Ben-oní, Syn mé bolesti. Jeho otec ho však pojmenoval Benjamín, Syn pravice.19Ráchel zemřela a byla pohřbena na cestě k Efratě (což je Betlém).20Jákob pak nad jejím hrobem postavil památný kámen (a ten sloup je na hrobě Ráchel až dodnes).21Izrael táhl dál a vztyčil svůj stan za Migdal-ederem.22A když se Izrael zdržoval v tom kraji, stalo se, že Ruben šel a spal s Bilhou, družkou svého otce, a Izrael se o tom doslechl. Jákob měl dvanáct synů.23Synové Léy: Ruben, Jákobův prvorozený, Šimeon, Levi, Juda, Isachar a Zabulon.24Synové Ráchel: Josef a Benjamín.25Synové Bilhy, Rácheliny otrokyně: Dan a Neftalí.26Synové Zilpy, Léiny otrokyně: Gád a Ašer. To jsou Jákobovi synové, kteří se mu narodili v Padan-aramu.27Tak přišel Jákob ke svému otci Izákovi do Mamre v Kiriat-arbě (což je Hebron), kde pobýval Abraham i Izák.28Izák se dožil 180 let.29Stár a spokojen se životem pak Izák vydechl naposled a byl připojen ke svému lidu. Pochovali ho jeho synové Ezau a Jákob.
1Und Gott sprach zu Jakob: Mache dich auf, zieh hinauf nach Bethel und wohne dort und baue dort einen Altar für den Gott, der dir erschienen ist, als du vor deinem Bruder Esau geflohen bist! (Gn 12,8; Gn 28,19; Gn 31,13; Ž 25,12)2Da sprach Jakob zu seinem Haus und zu allen, die bei ihm waren: Tut die fremden Götter von euch weg, die in eurer Mitte sind, und reinigt euch und wechselt eure Kleider! (Gn 18,18; Gn 31,19; Ex 19,10; Ex 19,14; Nu 31,24; Jz 24,15; Jz 24,23; 2Pa 29,5; Ž 101,6; Iz 1,16; Sk 16,31; 1K 10,7; 1K 10,14; 2K 7,1; Ga 4,8; Žd 10,22; Jk 4,8)3So wollen wir uns aufmachen und nach Bethel hinaufziehen, dass ich dort einen Altar errichte für den Gott, der mir geantwortet hat zur Zeit meiner Not und der mit mir gewesen ist auf dem Weg, den ich gezogen bin! (Gn 28,13; Gn 28,15; Gn 28,20; Gn 31,3; Gn 31,42; Gn 32,7; Gn 48,15; Ž 50,15; Ž 107,6)4Da lieferten sie Jakob alle fremden Götter aus, die in ihren Händen waren, samt den Ringen, die sie an ihren Ohren trugen, und Jakob verbarg sie unter der Terebinthe, die bei Sichem steht. (Dt 7,5; Jz 24,23; 1S 7,4; Iz 2,20; Iz 30,22)5Danach brachen sie auf; und der Schrecken Gottes fiel auf die umliegenden Städte, sodass sie die Söhne Jakobs nicht verfolgten. (Dt 11,25; 1S 14,15)6Als nun Jakob, er und das ganze Volk, das bei ihm war, nach Lus kamen — das ist Bethel —, das im Land Kanaan liegt, (Gn 28,19; Sd 1,22)7da baute er dort einen Altar und nannte den Ort »El-Bethel«, weil sich Gott ihm dort geoffenbart hatte, als er vor seinem Bruder floh. (Gn 28,17; Kaz 5,3)8Da starb Debora, die Amme der Rebekka, und wurde unterhalb von Bethel begraben, unter der Eiche, die man Klageeiche nennt. (Gn 24,59; Fm 1,16)9Und Gott erschien Jakob zum zweiten Mal, seitdem er aus Paddan-Aram gekommen war, und segnete ihn. (Gn 28,13; Gn 31,11; Gn 46,2; Gn 48,3; Oz 12,5)10Und Gott sprach zu ihm: Dein Name ist Jakob, aber du sollst nicht mehr Jakob heißen, sondern Israel soll dein Name sein! Und so gab er ihm den Namen Israel. (Gn 32,28)11Und Gott sprach zu ihm: Ich bin Gott, der Allmächtige, sei fruchtbar und mehre dich! Ein Volk und eine Menge von Völkern soll von dir kommen, und Könige sollen aus deinen Lenden hervorgehen; (Gn 17,1; Gn 17,4; Gn 28,14; Gn 48,4; Ex 6,3)12das Land aber, das ich Abraham und Isaak gegeben habe, das will ich dir und deinem Samen nach dir geben! (Gn 15,8; Gn 15,18; Gn 28,4; Gn 28,13)13Und Gott erhob sich von ihm an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte. (Gn 17,22; Gn 18,33; L 24,51)14Da richtete Jakob eine Säule auf an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte, einen Gedenkstein, und goss ein Trankopfer darauf aus und schüttete Öl darüber; (Gn 28,18; Gn 35,20; Ex 17,15; 1S 7,12)15und Jakob gab dem Ort, wo Gott mit ihm geredet hatte, den Namen Bethel. (Gn 28,19; Gn 35,7)
Die Geburt Benjamins. Der Tod Rahels
16Danach brachen sie von Bethel auf; und als sie nur noch ein Stück Weg bis Ephrata zu gehen hatten, da gebar Rahel; und sie hatte eine schwere Geburt. (Gn 3,16; Gn 35,19; 1Tm 2,15)17Als ihr aber die Geburt so schwer wurde, sprach die Hebamme zu ihr: Fürchte dich nicht; du hast auch diesmal einen Sohn! (Gn 30,22; 1S 4,20)18Und es geschah, als ihr die Seele entschwand, weil sie am Sterben war, da gab sie ihm den Namen Benoni; sein Vater aber nannte ihn Benjamin. (Gn 46,21; Gn 49,27; 1Pa 4,9)19Und Rahel starb und wurde begraben am Weg nach Ephrata, das ist Bethlehem. (Gn 48,7; Rt 1,2; Rt 4,11; Mi 5,1; Mt 2,6)20Und Jakob stellte einen Gedenkstein auf über ihrem Grab; das ist Rahels Grabmal geblieben bis zu diesem Tag. (Gn 35,14; 1S 10,2)
Jakobs Heimkehr zu seinem Vater. Tod Isaaks
21Und Israel zog weiter und schlug sein Zelt jenseits des Herdenturmes auf. (Mi 4,8)22Und es geschah, als Israel in dem Land wohnte, da ging Ruben hin und lag bei Bilha, der Nebenfrau seines Vaters; und Israel erfuhr es. (Gn 49,3; Lv 18,8; 2S 16,21; 1Pa 5,1; 1K 5,1)23Jakob aber hatte zwölf Söhne. Die Söhne Leas waren diese: Ruben, der erstgeborene Sohn Jakobs, und Simeon und Levi und Juda und Issaschar und Sebulon; (Ex 1,1; Ez 48,31; Zj 7,4)24die Söhne Rahels waren Joseph und Benjamin; (Gn 30,24; Gn 46,19)25die Söhne Bilhas, der Magd Rahels: Dan und Naphtali; (Gn 30,6; Gn 46,23)26die Söhne Silpas, der Magd Leas: Gad und Asser. Das sind die Söhne Jakobs, die ihm in Paddan-Aram geboren wurden. (Gn 28,2; Gn 30,10; Gn 31,18; Gn 46,16)27Und Jakob kam zu seinem Vater Isaak nach Mamre, bei Kirjat-Arba, das ist Hebron, wo Abraham und Isaak als Fremdlinge geweilt hatten. (Gn 13,18; Gn 28,15; Gn 28,21; Jz 14,15; Jz 15,13)28Und Isaak wurde 180 Jahre alt. (Gn 25,7; Gn 47,28; Gn 50,26)29Und Isaak verschied und starb und wurde zu seinem Volk versammelt, alt und lebenssatt; und seine Söhne Esau und Jakob begruben ihn. (Gn 25,8; Gn 49,29; Gn 50,13)