Galatským 1 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Pavel, apoštol (poslaný ne od lidí ani skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých), 2 a všichni bratři, kteří jsou se mnou, církvím v Galacii: 3 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista, 4 který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce, 5 jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

Žádné jiné evangelium

6 Žasnu, jak rychle se uchylujete od Toho, který vás povolal Kristovou milostí, k jinému evangeliu. 7 Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást někteří lidé, kteří chtějí převrátit evangelium Kristovo. 8 Kdyby vám kdokoli – ať už my sami nebo třeba anděl z nebe – kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet! 9 Znovu opakuji, co jsme už řekli: Pokud vám někdo káže jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet! 10 Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník! 11 Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, nepochází od člověka. 12 Nemám je převzaté ani naučené od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

Pavlovo povolání

13 Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal ještě jako stoupenec judaismu, jak nesmiřitelně jsem pronásledoval Boží církev a snažil se ji vyhladit. 14 Ve svém národě jsem v judaismu předčil většinu svých vrstevníků, patřil jsem k nejhorlivějším stoupencům otcovských tradic. 15 Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl, 16 že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany. Nespěchal jsem se tehdy poradit s tělem a krví,^[1] 17 nevypravil jsem se ani do Jeruzaléma za těmi, kdo se stali apoštoly dříve než já, ale odešel jsem do Arábie a později se vrátil do Damašku. 18 Teprve po třech letech jsem přišel do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem.^[2] Strávil jsem u něj dva týdny, 19 ale s žádným jiným apoštolem jsem se nesetkal, kromě Jakuba, Pánova bratra. 20 Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež! 21 Poté jsem odešel do Sýrie a Kilikie. 22 V judských církvích, které jsou v Kristu, mě osobně vůbec neznali. 23 Slyšeli jen, že „náš dřívější pronásledovatel teď káže víru, kterou předtím potíral,“ 24 a oslavovali kvůli mně Boha.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Zuschrift und Grüße

1 Paulus, Apostel nicht von Menschen, auch nicht durch einen Menschen,^[1] sondern durch Jesus Christus und Gott, den Vater, der ihn auferweckt hat aus den Toten, (Sk 2,24; Ř 1,1; 1K 1,1; 2K 1,1; Ga 1,12; Žd 13,20)

Sk 2,24Ř 1,11K 1,12K 1,1Ga 1,12Žd 13,20

2 und alle Brüder, die mit mir sind, an die Gemeinden in Galatien: (Fp 4,22) 3 Gnade sei mit euch und Friede von Gott, dem Vater, und unserem Herrn Jesus Christus, (2K 1,2; Ga 6,16; Ga 6,18) 4 der sich selbst für unsere Sünden gegeben hat, damit er uns herausrette aus dem gegenwärtigen bösen Weltlauf, nach dem Willen unseres Gottes und Vaters, (Mt 20,28; Mk 10,45; Ř 12,2; Ef 2,2; Ef 5,2; 1Te 4,3; Tt 2,14; Žd 10,10)

Mt 20,28Mk 10,45Ř 12,2Ef 2,2Ef 5,21Te 4,3Tt 2,14Žd 10,10

5 dem die Ehre gebührt von Ewigkeit zu Ewigkeit. Amen. (Ř 11,36; Ef 3,21)

Warnung vor einem anderen Evangelium

6 Mich wundert, dass ihr euch so schnell abwenden lasst von dem, der euch durch die Gnade des Christus berufen hat, zu einem anderen Evangelium^[2], (2K 11,4; Ga 3,1; Ga 5,2) 7 während es doch kein anderes gibt; nur sind etliche da, die euch verwirren und das Evangelium von Christus verdrehen wollen. (Sk 15,1; 1K 3,11; Ga 5,10; Ga 5,12; Ef 4,4)

Sk 15,11K 3,11Ga 5,10Ga 5,12Ef 4,4

8 Aber selbst wenn wir oder ein Engel vom Himmel euch etwas anderes als Evangelium verkündigen würden als das, was wir euch verkündigt haben, der sei verflucht! (Ř 16,17; 1K 15,1; 1K 16,22; 2K 11,13; Zj 22,18)

Ř 16,171K 15,11K 16,222K 11,13Zj 22,18

9 Wie wir es zuvor gesagt haben, so sage ich auch jetzt wiederum: Wenn jemand euch etwas anderes als Evangelium verkündigt als das, welches ihr empfangen habt, der sei verflucht! 10 Rede ich denn jetzt Menschen oder Gott zuliebe? Oder suche ich Menschen zu gefallen? Wenn ich allerdings den Menschen noch gefällig wäre, so wäre ich nicht ein Knecht des Christus. (Mt 22,16; L 6,26; Ř 1,1; 1Te 2,4)

Mt 22,16L 6,26Ř 1,11Te 2,4

Die göttliche Berufung des Apostels Paulus

11 Ich lasse euch aber wissen, Brüder, dass das von mir verkündigte Evangelium nicht von Menschen stammt; (J 12,49; 1K 15,3) 12 ich habe es auch nicht von einem Menschen empfangen noch erlernt, sondern durch eine Offenbarung^[3] Jesu Christi. (Ef 3,3) 13 Denn ihr habt von meinem ehemaligen Wandel im Judentum gehört, dass ich die Gemeinde Gottes über die Maßen verfolgte und sie zerstörte (Sk 8,3) 14 und im Judentum viele meiner Altersgenossen in meinem Geschlecht übertraf durch übermäßigen Eifer für die Überlieferungen meiner Väter. (Sk 22,3; Sk 26,5; Fp 3,5) 15 Als es aber Gott, der mich vom Mutterleib an ausgesondert und durch seine Gnade berufen hat, wohlgefiel, (Iz 49,1; Iz 49,5; Jr 1,5; L 1,15)

Iz 49,1Iz 49,5Jr 1,5L 1,15

16 seinen Sohn in mir zu offenbaren, damit ich ihn durch das Evangelium unter den Heiden verkündigte, ging ich sogleich nicht mit Fleisch und Blut zurate, (Jr 17,16; Mt 16,17; L 9,62; Sk 26,19; 2K 4,6; Ef 3,8)

Jr 17,16Mt 16,17L 9,62Sk 26,192K 4,6Ef 3,8

17 zog auch nicht nach Jerusalem hinauf zu denen, die vor mir Apostel waren, sondern ging weg nach Arabien und kehrte wieder nach Damaskus zurück. (Sk 9,19) 18 Darauf, nach drei Jahren, zog ich nach Jerusalem hinauf, um Petrus kennenzulernen, und blieb fünfzehn Tage bei ihm. (J 1,42; Sk 9,26; Sk 22,17) 19 Ich sah aber keinen der anderen Apostel, nur Jakobus, den Bruder des Herrn. (Mt 13,55; Mk 6,3; Ga 2,9; Jk 1,1)

Mt 13,55Mk 6,3Ga 2,9Jk 1,1

20 Was ich euch aber schreibe — siehe, vor Gottes Angesicht —, ich lüge nicht! (Ř 9,1) 21 Darauf kam ich in die Gegenden von Syrien und Cilicien. (Sk 9,30) 22 Ich war aber den Gemeinden von Judäa, die in Christus sind, von Angesicht unbekannt. 23 Sie hatten nur gehört: »Der, welcher uns einst verfolgte, verkündigt jetzt als Evangelium den Glauben, den er einst zerstörte!« (Sk 9,21) 24 Und sie priesen Gott um meinetwillen. (Sk 21,20)