1Moji milovaní a vytoužení bratři, jste mou radostí a věncem vítězů! Takto tedy stůjte v Pánu, milovaní.2Prosím Evodii a prosím Syntyché, aby měly stejné smýšlení v Pánu.3Ano, prosím i tebe, věrný spojenče, abys jim pomáhal. Bojovaly přece za evangelium spolu se mnou, s Klementem a s mými dalšími spolupracovníky, jejichž jména jsou v knize života.4Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se!5Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko.6O nic nemějte starost,[1] ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha,7a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.8Závěrem, bratři, cokoli je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála – o tom přemýšlejte.9Čemu jste se naučili a přijali, co jste slyšeli a viděli na mně, to dělejte a Bůh pokoje bude s vámi.
Kristus mě posiluje
10Udělalo mi v Pánu velikou radost, že váš zájem o mě konečně znovu vzklíčil. Zájem jste měli už dříve, ale chyběla příležitost.11Neříkám to proto, že bych trpěl nedostatkem; naučil jsem se totiž být za všech okolností spokojen.12Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek.13Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.14Zachovali jste se ale krásně, že jste mi pomohli v tísni.15Vy Filipští sami víte, jak to bylo v počátcích evangelia, když jsem se vydal na cestu z Makedonie. Žádná církev se nepodílela na mých výdajích a příjmech, jen vy jediní.16I do Tesaloniky jste mi vícekrát poslali na mé potřeby.17Neříkám to proto, že bych toužil po darech; toužím ale, aby rostl zisk, který se připisuje na váš účet.18Potvrzuji, že jsem vše dostal a ještě mi zbývá; mé potřeby jsou naplněny, když jsem od Epafrodita přijal, co jste poslali – je to líbezná vůně, oběť, která je Bohu vzácná a příjemná.19Můj Bůh pak podle svého bohatství slavně naplní i každou vaši potřebu v Kristu Ježíši.20Našemu Bohu a Otci buď sláva na věky věků! Amen.21Pozdravte všechny svaté v Kristu Ježíši. Pozdravují vás bratři, kteří jsou tu se mnou.22Pozdravují vás všichni svatí, zvláště ti z císařova dvora.23Milost Pána Ježíše Krista s vaším duchem.[2]
1Darum, meine geliebten und ersehnten Brüder, meine Freude und meine Krone, steht in dieser Weise fest im Herrn, Geliebte! (Sk 11,23; Fp 1,27; Ko 1,23; 1Te 2,19)2Ich ermahne Euodia und ich ermahne Syntyche, eines Sinnes zu sein im Herrn. (Fp 2,2)3Und ich bitte auch dich, mein treuer Mitknecht, nimm dich ihrer an, die mit mir gekämpft haben für das Evangelium, samt Clemens und meinen übrigen Mitarbeitern, deren Namen im Buch des Lebens sind. (Ž 69,29; Da 12,1; L 10,20; Ř 16,1)4Freut euch im Herrn allezeit; abermals sage ich: Freut euch! (Iz 61,10; L 10,20; Sk 16,34; 2K 13,11; Fp 1,18; Fp 2,17; 1P 1,8)5Eure Sanftmut lasst alle Menschen erfahren! Der Herr ist nahe! (Ef 4,1; Tt 3,2; Žd 10,37; Jk 5,8)6Sorgt euch um nichts; sondern in allem lasst durch Gebet und Flehen mit Danksagung eure Anliegen vor Gott kundwerden. (Ž 55,23; Mt 6,25; Ko 4,2; 1P 5,7)7Und der Friede Gottes, der allen Verstand übersteigt, wird eure Herzen und eure Gedanken bewahren in Christus Jesus! (J 14,27; Ř 15,13; Ef 3,19; Ko 3,15)8Im Übrigen, ihr Brüder, alles, was wahrhaftig, was ehrbar, was gerecht, was rein, was liebenswert, was wohllautend, was irgendeine Tugend oder etwas Lobenswertes ist, darauf seid bedacht! (Ž 11,7; Ž 19,15; Př 31,26; Mt 5,9; Ř 12,17; 2K 6,3; 2K 8,21; Ef 6,14; Tt 1,15; 1J 5,20)9Was ihr auch gelernt und empfangen und gehört und an mir gesehen habt, das tut; und der Gott des Friedens wird mit euch sein. (Ř 15,33; Fp 3,17; 1Te 5,23; Žd 13,20)
Paulus dankt für die Gaben der Philipper
10Ich habe mich aber sehr gefreut im Herrn, dass ihr euch wieder so weit erholt habt, um für mich sorgen zu können; ihr habt auch sonst daran gedacht, aber ihr wart nicht in der Lage dazu. (2K 11,9)11Nicht wegen des Mangels sage ich das; ich habe nämlich gelernt, mit der Lage zufrieden zu sein, in der ich mich befinde. (1Tm 6,6)12Denn ich verstehe mich aufs Armsein, ich verstehe mich aber auch aufs Reichsein; ich bin mit allem und jedem vertraut, sowohl satt zu sein als auch zu hungern, sowohl Überfluss zu haben als auch Mangel zu leiden. (1K 4,11; 1K 7,31)13Ich vermag alles durch den, der mich stark macht, Christus. (2K 3,5; Ko 1,11)14Doch habt ihr recht gehandelt, dass ihr Anteil nahmt an meiner Bedrängnis. (3J 1,5)15Und ihr Philipper wisst ja auch, dass am Anfang [der Verkündigung] des Evangeliums, als ich von Mazedonien aufbrach, keine Gemeinde mit mir Gemeinschaft gehabt hat im Geben und Nehmen als ihr allein; (2K 11,8)16denn auch nach Thessalonich habt ihr mir einmal, und sogar zweimal, etwas zur Deckung meiner Bedürfnisse gesandt. (Fp 4,10; 1Te 2,9)17Nicht dass ich nach der Gabe verlange, sondern ich verlange danach, dass die Frucht reichlich ausfalle auf eurer Rechnung. (Mt 10,42; 2K 9,6; Tt 3,14)18Ich habe alles und habe Überfluss; ich bin völlig versorgt, seitdem ich von Epaphroditus eure Gabe empfangen habe, einen lieblichen Wohlgeruch, ein angenehmes Opfer, Gott wohlgefällig. (Lv 2,2; Lv 2,9; J 12,3; Fp 2,25; Žd 13,16)19Mein Gott aber wird allen euren Mangel ausfüllen nach seinem Reichtum in Herrlichkeit in Christus Jesus. (Ž 23,1; Ž 37,25; Př 8,21; Ř 8,32)20Unserem Gott und Vater aber sei die Ehre von Ewigkeit zu Ewigkeit! Amen. (Ř 16,27; Ga 1,5)
Gruß und Segenswunsch
21Grüßt jeden Heiligen in Christus Jesus! Es grüßen euch die Brüder, die bei mir sind. (Ř 16,3)22Es grüßen euch alle Heiligen, besonders die aus dem Haus des Kaisers. (Fp 1,13)23Die Gnade unseres Herrn Jesus Christus sei mit euch allen! Amen. (Ga 6,18)