1Bůh promluvil všechna tato slova:2„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví.3Neměj žádné bohy kromě mne.4Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.5Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,6a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.7Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu.8Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý.9Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,10ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách.11V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.[1]12Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.13Nezabíjej.14Necizolož.15Nekraď.16Nelži o svém bližním.17Nedychti po domě svého bližního. Nedychti po manželce svého bližního, po jeho otroku, jeho děvečce, jeho býku ani jeho oslu – vůbec po ničem, co je tvého bližního.“18Když všechen lid viděl a slyšel to hřmění a blýskání, troubení rohu a dýmající horu, třásl se strachy. Přesunuli se opodál19a řekli Mojžíšovi: „Mluv s námi ty a budeme poslouchat, ale ať s námi nemluví Bůh, ať nezemřeme!“20Mojžíš lidu odpověděl: „Nebojte se. Bůh přišel proto, aby vás vyzkoušel a abyste ho měli v úctě, abyste nehřešili.“21Lid tedy zůstal stát opodál, zatímco Mojžíš přistoupil k mračnu, v němž byl Bůh.
Nic mi nepostavíte naroveň
22Hospodin Mojžíšovi řekl: „Takto promluvíš k synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe.23Nic mi nepostavíte naroveň: neuděláte si bohy ze stříbra ani bohy ze zlata.24Uděláš mi pouze hliněný oltář a na něm budeš obětovat své zápalné a pokojné oběti, svůj brav i skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno, k tobě přijdu a požehnám ti.25Jestliže mi uděláš kamenný oltář, nestav jej z tesaných kamenů; dotkneš-li se jej dlátem, znesvětíš jej.26Také nebudeš k mému oltáři vystupovat po stupních, aby se při tom neodkryla tvá nahota.
1Und Gott redete alle diese Worte und sprach: (Dt 5,4; Dt 5,22)2Ich bin der HERR, dein Gott, der ich dich aus dem Land Ägypten, aus dem Haus der Knechtschaft, herausgeführt habe. (Lv 11,45; Lv 25,38; Dt 4,20; Dt 6,12; Jr 31,32; Žd 3,16; Žd 8,9)3Du sollst keine anderen Götter neben mir haben! (Dt 6,1; Dt 6,14; 1Kr 18,21; 2Kr 17,35; Ž 81,9; Mt 6,24; 1J 5,21)4Du sollst dir kein Bildnis noch irgendein Gleichnis machen, weder von dem, was oben im Himmel, noch von dem, was unten auf Erden, noch von dem, was in den Wassern, unter der Erde ist. (Lv 26,1; Dt 5,7; Jz 24,16; Sd 18,14; Ž 115,4; Ez 8,5)5Bete sie nicht an und diene ihnen nicht! Denn ich, der HERR, dein Gott, bin ein eifersüchtiger Gott, der die Schuld der Väter heimsucht an den Kindern bis in das dritte und vierte Glied derer, die mich hassen, (Ex 34,14; Nu 14,18; Dt 4,24; Dt 5,9; Jz 24,19; Ž 78,58; Ž 109,14; Iz 14,21; Jr 2,9; 2K 11,2)6der aber Gnade erweist an vielen Tausenden, die mich lieben und meine Gebote halten. (Dt 5,10; Ž 103,4; Ž 103,17; Da 9,9; Ř 12,11; 2K 1,3; 1Tm 1,13)7Du sollst den Namen des HERRN, deines Gottes, nicht missbrauchen! Denn der HERR wird den nicht ungestraft lassen, der seinen Namen missbraucht. (Lv 19,12; Dt 5,11; Za 5,4; Mal 3,5)8Gedenke an den Sabbattag und heilige ihn! (Lv 19,3; Iz 56,2; Mt 12,8)9Sechs Tage sollst du arbeiten und alle deine Werke tun; (Ex 23,12; Ex 31,15; L 13,14)10aber am siebten Tag ist der Sabbat des HERRN, deines Gottes; da sollst du kein Werk tun; weder du, noch dein Sohn, noch deine Tochter, noch dein Knecht, noch deine Magd, noch dein Vieh, noch dein Fremdling, der innerhalb deiner Tore lebt. (Lv 23,3)11Denn in sechs Tagen hat der HERR Himmel und Erde gemacht und das Meer und alles, was darin ist, und er ruhte am siebten Tag; darum hat der HERR den Sabbattag gesegnet und geheiligt. (Gn 2,2)12Du sollst deinen Vater und deine Mutter ehren, damit du lange lebst in dem Land, das der HERR, dein Gott, dir gibt! (Lv 19,3; Dt 5,16; Př 6,20; Mt 15,4; Mt 19,19; Mk 7,10; Mk 10,19; Ef 6,2)13Du sollst nicht töten! (Gn 9,5; Dt 5,17; Mt 5,21; Mt 19,18; Ř 13,9; Jk 2,11)14Du sollst nicht ehebrechen! (Lv 20,10; Dt 5,17; Mt 5,27; Mt 19,18; L 18,20; Ř 13,9; Žd 13,4)15Du sollst nicht stehlen! (Lv 19,11; Dt 5,18; Mt 5,17; Mt 19,18; 1K 6,10; Ef 4,28)16Du sollst kein falsches Zeugnis reden gegen deinen Nächsten! (Dt 5,20; Ž 52,3; Mt 5,33; Mt 19,18; J 8,44; Zj 22,15)17Du sollst nicht begehren das Haus deines Nächsten! Du sollst nicht begehren die Frau deines Nächsten, noch seinen Knecht, noch seine Magd, noch sein Rind, noch seinen Esel, noch irgendetwas, das dein Nächster hat! (Dt 5,18; Dt 5,21; Mi 2,2; Abk 2,9; Mt 5,28; Sk 20,33)18Und das ganze Volk nahm das Donnern und die Flammen wahr und den Schall der Schopharhörner und den rauchenden Berg. Als nun das Volk dies wahrnahm, zitterte es und stand von ferne, (Ex 19,16)19und es sprach zu Mose: Rede du mit uns, und wir wollen hören; aber Gott soll nicht mit uns reden, sonst müssen wir sterben! (Žd 12,19)20Mose aber sprach zum Volk: Fürchtet euch nicht, denn Gott ist gekommen, um euch zu prüfen, und damit die Furcht vor ihm euch vor Augen sei, damit ihr nicht sündigt! (Dt 4,10; Dt 8,2; 1Pa 29,17; Ž 11,5; Př 1,7; Jr 20,12)21Und das Volk stand von ferne; Mose aber nahte sich zu dem Dunkel, in dem Gott war. (Ex 24,18)22Und der HERR sprach zu Mose: So sollst du zu den Kindern Israels sprechen: Ihr habt gesehen, dass ich vom Himmel her zu euch geredet habe. (Dt 4,36; Neh 9,13)23Darum sollt ihr neben mir keine Götter aus Silber machen, auch Götter aus Gold sollt ihr euch nicht machen. (Dt 27,15; Ž 135,15)24Einen Altar aus Erde sollst du mir machen und darauf deine Brandopfer und deine Friedensopfer, deine Schafe und deine Rinder darbringen; an jedem Ort, wo ich meines Namens gedenken lasse, dort will ich zu dir kommen und dich segnen. (2S 6,12; 2Pa 7,15)25Und wenn du mir einen steinernen Altar machen willst, sollst du ihn nicht aus behauenen Steinen bauen; denn wenn du deinen Meißel darüber schwingen würdest, so würdest du ihn entweihen. (Dt 27,5; Jz 8,30; 1Kr 18,30; 1Kr 18,32)26Du sollst auch nicht auf Stufen zu meinem Altar hinaufsteigen, damit deine Blöße nicht aufgedeckt wird vor ihm! (Ex 28,42)