od Biblion1Zpívaný žalm pro předního zpěváka. I. Ať volá radostně k Bohu celý svět,2o jeho slavném jménu zpívejte, jeho chválu slavně hlásejte!3Řekněte Bohu: Jak ohromné jsou skutky tvé! Tváří v tvář tvé mohutné síle tvoji nepřátelé krčí se.4Celý svět se ti bude klanět, zpívat ti bude, zpívat o jménu tvém! séla5Pojďte, na Boží skutky hleďte, jak ohromný je v tom, jak k lidem chová se!6V pevninu kdysi obrátil moře a pěšky přešli přes řeku – pojďte, radujme se v něm!7Navěky vládne ve své síle, jeho oči bdí nad národy – neprosadí se vzbouřenci! séla8Našemu Bohu, národy, dobrořečte, hlas jeho chvály nechte znít.9Vždyť naši duši zachoval při životě, našim nohám nedal klopýtnout!10Ano, prověřil jsi nás, Bože, tříbil jsi nás jak stříbro nejčistší.11Zavedl jsi nás do lovcovy sítě, na naše bedra jsi vložil trápení.12Člověku nastavil jsi naše hlavy, ohněm i vodou prošli jsme, než jsi nás vyvedl ke svobodě. II.13Do tvého domu vejdu s oběťmi zápalnými, sliby, jež dal jsem, splním ti,14sliby, jež pronesl jsem svými rty, sliby mých úst uprostřed soužení.15Zápaly přinesu ti ze zvířat vykrmených, berany pro tebe v dým proměním, býky i kozly ti jako oběť připravím! séla16Pojďte a slyšte, ctitelé Boží, budu vám vyprávět, co pro mě udělal.17Volal jsem k němu z plna hrdla a chválil ho svým jazykem.18Hanebnost kdybych si v srdci choval, můj Pán by mě jistě neslyšel.19Bůh mě však vyslyšel a popřál sluch mé modlitbě!20Bůh ať je požehnán – mou prosbu neodmítl, svou lásku mi neodňal!
Žalm 66
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Ein Lied, ein Psalm. Jauchzt Gott, alle Welt! (Ž 98,4; Ž 100,1)2Besingt die Herrlichkeit seines Namens, macht herrlich sein Lob! (Neh 9,5; Ž 34,2; Iz 6,3; Zj 5,13)3Sprecht zu Gott: Wie furchtgebietend sind deine Werke! Wegen der Größe deiner Macht schmeicheln dir deine Feinde. (Ž 18,45; Ž 68,36; Ž 72,9)4Alle Welt wird dich anbeten und dir lobsingen, sie wird deinem Namen lobsingen! (Sela.) (Ž 96,1)5Kommt her und schaut die Großtaten Gottes, dessen Tun an den Menschenkindern so furchtgebietend ist! (Ž 46,9; Ž 47,3)6Er verwandelte das Meer in trockenes Land, durch den Strom gingen sie zu Fuß; dort freuten wir uns in ihm. (Ex 15,1; Jz 3,17; Ž 96,11; Ž 114,3; Iz 51,10)7Er herrscht ewiglich in seiner Macht; seine Augen haben acht auf die Heiden. Die Widerspenstigen sollen sich ja nicht [gegen ihn] erheben! (Sela.) (Ž 33,13; Ž 75,4; Da 4,34)8Preist unseren Gott, ihr Völker, lasst laut sein Lob erschallen, (Ž 136,1; Ř 15,11; Zj 7,9)9der unsere Seelen am Leben erhielt und unsere Füße nicht wanken ließ! (Ž 30,4; Ž 56,14)10Denn du hast uns geprüft, o Gott, und hast uns geläutert, wie man Silber läutert. (Dt 8,2; Iz 48,10; Mal 3,3)11Du hast uns ins Gefängnis geführt, hast unseren Lenden eine schwere Last auferlegt; (Pl 1,13)12du hast Menschen über unser Haupt fahren lassen; wir sind in Feuer und Wasser gekommen, aber du hast uns herausgeführt in die Fülle. (Jb 36,16; Ž 129,1; Iz 51,11; 1Te 3,3; Jk 5,11)13Ich will mit Brandopfern in dein Haus kommen, will dir meine Gelübde erfüllen, (Gn 35,3; Dt 12,11; Ž 116,18)14zu denen sich meine Lippen aufgetan hatten, und die mein Mund geredet hatte in meiner Not. (Gn 28,20; Jon 1,16)15Brandopfer von fetten [Schafen] will ich dir darbringen samt dem Rauch von Widdern; Rinder samt Böcken will ich zurichten. (Sela.) (Ezd 8,35)16Kommt her, hört zu, ihr alle, die ihr Gott fürchtet; ich will erzählen, was er an meiner Seele getan hat! (Jb 10,12; Mal 3,16; L 8,39; 1Tm 1,16)17Zu ihm rief ich mit meinem Mund, und [sein] Ruhm war auf meiner Zunge. (Ž 30,9; Ž 30,13)18Hätte ich Unrecht vorgehabt in meinem Herzen, so hätte der Herr nicht erhört; (Jb 27,8; Ž 145,19; Př 28,9; J 9,31; 1P 3,12)19doch wahrlich, Gott hat erhört, er hat geachtet auf die Stimme meines Flehens. (Pl 3,55)20Gelobt sei Gott, der mein Gebet nicht abgewiesen noch seine Gnade von mir gewendet hat! (2S 7,15; Ž 31,22)