od Biblion1Žalm pro předního zpěváka. Píseň Davidova.2Na Sionu ti, Bože, náležejí chvály, sliby ti dané budou splněny!3K tobě přichází každý smrtelník, neboť vyslýcháš naše modlitby.4Když nás přemáhají naše hříchy, od našich vin nás očistíš!5Blaze vyvoleným, které zveš, aby stanuli na tvých nádvořích! Dobrotou tvého domu se sytíme ve chrámu tvé svatosti.6Svými divy nám právo zjednáváš, Bože našeho spasení. Jsi přece nadějí všech končin světa i moří dalekých!7Ty, jenž svou silou hory utvrzuješ, ty, jenž jsi mocí oděný,8ty, jenž dokážeš zkrotit řev moře, jekot jeho vln, bouřící národy,9svými zázraky ohromuješ celý svět, od východu k západu jásot působíš!10Navštěvuješ zemi a napájíš ji, zahrnuješ ji bohatstvím. Boží potok je plný vody, opatřuješ lidem obilí. Ty přece zemi zúrodňuješ,11zaléváš brázdy, hroudy rozdrtíš, hojnými lijáky ji obměkčuješ a žehnáš tomu, co roste z ní.12Korunuješ rok svou dobrotou, tvé stopy kanou hojností.13Zelené louky jsou, kde byla poušť, pahorky se halí radostí.14Pastviny se stády pokrývají, údolí se oblékají obilím. Už křičí radostí! Ano, už zpívají!
Žalm 65
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids; ein Lied.2Auf dich harrt der Lobgesang, o Gott, in Zion, und dir wird das Gelübde erfüllt werden! (Ž 50,14; Ž 56,13; Ž 66,1; Ž 116,18; Ef 5,19; Zj 14,2)3Du erhörst Gebet; darum kommt alles Fleisch zu dir. (2Kr 20,5; Mt 7,11; 1J 5,14)4Missetaten überwältigen mich; unsere Übertretungen — du wirst sie sühnen. (Ezd 9,6; Ž 38,5; Iz 1,18; Mi 7,18)5Wohl dem, den du erwählst und zu dir nahen lässt, dass er wohne in deinen Vorhöfen! Wir werden uns sättigen von den Gütern deines Hauses, deines heiligen Tempels! (1Pa 28,4; Ž 33,12; Ž 36,9; Ž 84,11; Ž 92,14; Ef 1,4)6Du wirst uns antworten durch furchtgebietende [Taten] in Gerechtigkeit, du Gott unseres Heils, du Zuversicht aller Enden der Erde und des fernsten Meeres; (Ž 46,2; Ž 71,16; Ž 71,19; Iz 45,22; Iz 45,24)7der du die Berge gründest in deiner Kraft, der du mit Macht umgürtet bist; (Ž 93,1; Ž 121,1; Iz 40,26; Jr 10,6)8der du das Brausen der Meere stillst, das Brausen ihrer Wellen und das Toben der Völker, (Ž 107,29; Iz 17,12)9damit vor deinen Wunderzeichen sich fürchten, die an den Enden [der Erde] wohnen; du lässt jubeln den Osten und den Westen. (Jb 37,1; Ž 63,8; Iz 42,11; Jr 31,7; Da 4,3; Mal 1,11)10Du suchst das Land heim und bewässerst es und machst es sehr reich; der Strom Gottes hat Wasser in Fülle. Du lässt ihr Getreide gut geraten, denn so bereitest du [das Land] zu; (Iz 41,18; Iz 58,11; Jr 5,24; Ez 47,1; Zj 22,1)11du tränkst seine Furchen, feuchtest seine Schollen; mit Regenschauern machst du es weich und segnest sein Gewächs. (Iz 41,18; Iz 55,10; Za 10,1)12Du krönst das Jahr mit deiner Güte, und deine Fußstapfen triefen von Fett. (Dt 11,11)13Es triefen Auen in der Steppe, und mit Jubel gürten sich die Hügel. (Ž 98,8; Iz 55,12; Jl 2,22)14Die Weiden kleiden sich mit Schafen, und die Täler bedecken sich mit Korn; sie jauchzen, ja, sie singen. (1Pa 4,39; Iz 35,1; Za 9,16)