Žalm 37 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Žalm Davidův.^[1] Nezlob se kvůli zlosynům, nezáviď těm, kdo křivdu působí – 2 vždyť jako tráva uschnou znenadání, jak jarní zeleň uvadnou! 3 Spoléhej na Hospodina, konej dobro, obývej zemi a žij v bezpečí. 4 V Hospodinu měj svoji rozkoš – on touhy tvého srdce naplní! 5 Hospodinu svěř svoji cestu, doufej v něj a on to učiní: 6 vyvede tvou spravedlnost na denní světlo, tvou nevinu na slunce polední. 7 Zůstávej v klidu před Hospodinem, trpělivě na něj vyčkávej. Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo provádí, co si umane. 8 Vyhni se hněvu, zanech zášti, nezlob se, vždyť to jen uškodí. 9 Bídáci přece budou vymýceni, doufající v Hospodina však zemi obdrží. 10 Za malou chvíli ničema zmizí, ohlédneš se po něm, a už tu nebude. 11 Pokorní ale obdrží zemi, rozkoš naleznou v hojnosti pokoje. 12 Ničema proti poctivému kuje pikle, zuby na něj skřípe zuřivě, 13 Hospodin se mu ale směje – vidí, že přichází jeho den! 14 S taseným mečem, s napjatým lukem ničemové napadají chudáky ubohé, aby pobili ty, kdo žijí poctivě. 15 Ten jejich meč je však bodne do srdce, ten jejich luk se rozláme! 16 Lepší je málo, co má spravedlivý, nežli bohatství spousty ničemů. 17 Paže ničemů budou zpřelámány, spravedlivým je ale Hospodin podporou. 18 Hospodin zná dny bezúhonných, jejich dědictví obstojí navěky. 19 V zlých dobách nebudou zahanbeni, v hladových dnech se nasytí. 20 Ničemové však budou zahubeni, Hospodinovi nepřátelé vymizí, jako když trávu z pastviny pohlcuje dým. 21 Ničema dluží a nechce platit, spravedlivý však má soucit a rozdává. 22 Požehnaní od Boha obdrží zemi, vyhnáni však budou ti, jež proklíná. 23 Kroky člověka Hospodin potvrzuje, když jeho cestu schvaluje. 24 I kdyby zakolísal, přece neupadne, Hospodin za ruku drží jej. 25 Býval jsem mlád a už jsem starý, nikdy jsem ale nezažil, že by byl opuštěn spravedlivý a jeho potomci že by žebrali. 26 Stále má soucit a půjčuje druhým, požehnáním jsou i jeho potomci. 27 Odmítej zlo a konej dobro, pak budeš bydlet v zemi navždycky. 28 Hospodin totiž miluje právo, nikdy se nezřekne věrných svých; navěky budou zachováni, potomci ničemů však vymizí. 29 Spravedliví ale obdrží zemi a budou v ní bydlet navždycky. 30 Ústa spravedlivého moudře mluví, jazykem pronáší spravedlivý soud, 31 Zákon svého Boha si nosí v srdci, jeho kroky se nezvrtnou. 32 Ničema na spravedlivého číhá, hledá způsob, jak ho zahubit, 33 Hospodin ho však nenechá v jeho rukách, nedá ho odsoudit v jeho při! 34 Spoléhej na Hospodina a drž se jeho cesty. On tě povýší, abys obdržel zemi, ničemy ale vymýtí, uvidíš! 35 Viděl jsem ničemu hrozné síly, jak rozložitý cedr^[2] se rozprostřel. 36 Pominul ale – hle, už není, když jsem ho hledal, nic jsem nenašel! 37 Pohleď na poctivé, všímej si upřímných – budoucnost patří pokojným. 38 Všichni vzpurní však budou vyhlazeni, ničemové nemají žádné vyhlídky! 39 Od Hospodina je záchrana spravedlivých, on je jim silou v čase soužení. 40 Hospodin je jim pomocí a vysvobozením, zachrání je před ničemy, vysvobodí je, vždyť v něho doufají!

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

1 Von David. Erzürne dich nicht über die Bösen, und ereifere dich nicht über die Übeltäter! (Ž 73,2; Př 23,17; Př 24,19) 2 Denn sie werden schnell verdorren wie das Gras und verwelken wie das grüne Kraut. (Ž 73,19) 3 Vertraue auf den HERRN und tue Gutes, wohne im Land und übe Treue; (2Kr 18,5; Ž 32,10; Ž 37,27; Iz 50,10; Iz 64,4; Jr 9,23; 1Tm 4,7)

2Kr 18,5Ž 32,10Ž 37,27Iz 50,10Iz 64,4Jr 9,231Tm 4,7

4 und habe deine Lust am HERRN, so wird er dir geben, was dein Herz begehrt! (Ž 16,5; Ž 84,12; Iz 58,14; J 15,7)

Ž 16,5Ž 84,12Iz 58,14J 15,7

5 Befiehl dem HERRN deinen Weg, und vertraue auf ihn, so wird er es vollbringen. (Př 16,3; Sk 14,23; Sk 21,14; 1P 5,7)

Př 16,3Sk 14,23Sk 21,141P 5,7

6 Ja, er wird deine Gerechtigkeit aufgehen lassen wie das Licht und dein Recht wie den hellen Mittag. (Iz 58,8; Mi 7,8) 7 Halte still dem HERRN und warte auf ihn! Erzürne dich nicht über den, dessen Weg gelingt, über den Mann, der Arglist übt. (Ž 37,1; Ž 37,8; Iz 8,17; Jr 12,1; Pl 3,26)

Ž 37,1Ž 37,8Iz 8,17Jr 12,1Pl 3,26

8 Steh ab vom Zorn und lass den Grimm; erzürne dich nicht! Es entsteht nur Böses daraus. (Př 14,29; Ř 12,19; Ef 4,26; Ef 4,31; Jk 1,19)

Př 14,29Ř 12,19Ef 4,26Ef 4,31Jk 1,19

9 Denn die Übeltäter werden ausgerottet; die aber auf den HERRN harren, werden das Land erben. (Ž 37,2; Ž 37,11; Ž 37,20; Ž 37,22; Ž 37,29; Iz 57,13; Mal 3,19)

Ž 37,2Ž 37,11Ž 37,20Ž 37,22Ž 37,29Iz 57,13Mal 3,19

10 Nur noch eine kurze Zeit, so wird der Gottlose nicht mehr sein, und wenn du dich nach seiner Wohnung erkundigst, ist er nicht mehr da. (Jb 20,5; Ž 37,35) 11 Aber die Sanftmütigen werden das Land erben und sich großen Friedens erfreuen. (Iz 32,18; Mt 5,5) 12 Der Gottlose heckt Pläne aus gegen den Gerechten und knirscht gegen ihn mit den Zähnen; (Ž 35,16; Ž 59,4) 13 aber der Herr lacht über ihn; denn er sieht, dass sein Tag kommt. (Ž 2,4; Ž 59,9; Iz 2,12; Jl 3,4; 1Te 5,2)

Ž 2,4Ž 59,9Iz 2,12Jl 3,41Te 5,2

14 Die Gottlosen haben das Schwert gezückt und ihren Bogen gespannt, um den Elenden und Armen zu fällen und die umzubringen, die aufrichtig wandeln. (Ž 11,2) 15 Ihr Schwert wird in ihr eigenes Herz dringen, und ihre Bogen werden zerbrechen! (Ž 7,16; Ž 46,10; Ez 39,3) 16 Das Wenige, das ein Gerechter hat, ist besser als der Überfluss vieler Gottloser. (Př 16,8) 17 Denn die Arme der Gottlosen werden zerbrochen, aber die Gerechten stützt der HERR. (Ex 17,12; Jb 38,15; Ž 7,11; Ž 10,15; Iz 41,10)

Ex 17,12Jb 38,15Ž 7,11Ž 10,15Iz 41,10

18 Der HERR kennt die Tage der Rechtschaffenen, und ihr Erbe wird ewiglich bestehen. (Ž 31,16; Ž 139,16; Iz 60,21; Jr 1,5; 1P 1,3)

Ž 31,16Ž 139,16Iz 60,21Jr 1,51P 1,3

19 Sie sollen nicht zuschanden werden zur bösen Zeit, sondern genug haben auch in den Tagen der Hungersnot. (Jb 5,20; Ž 37,25; Ž 91,15; Jr 17,8)

Jb 5,20Ž 37,25Ž 91,15Jr 17,8

20 Aber die Gottlosen werden umkommen, und die Feinde des HERRN sind wie die Pracht der Auen; sie vergehen, im Rauch vergehen sie. (Ž 37,9; Ž 37,38; Ž 68,2; Am 1,2)

Ž 37,9Ž 37,38Ž 68,2Am 1,2

21 Der Gottlose borgt und zahlt nicht zurück; der Gerechte aber ist barmherzig und gibt. (Př 22,8; L 6,38; 2K 9,6) 22 Denn die von Ihm Gesegneten werden das Land erben, aber die von Ihm Verfluchten sollen ausgerottet werden. (Gn 24,31; Gn 26,29; 2Kr 9,34; Ž 37,11; Ž 119,21; Př 10,22; Mt 25,34; Mt 25,41)

Gn 24,31Gn 26,292Kr 9,34Ž 37,11Ž 119,21Př 10,22Mt 25,34Mt 25,41

23 Vom HERRN werden die Schritte des Mannes bestätigt, wenn Ihm sein Weg gefällt. (1S 2,9; Ž 18,37; Ž 37,34; Ž 119,168; Př 11,20; Ř 14,17; 1P 5,10)

1S 2,9Ž 18,37Ž 37,34Ž 119,168Př 11,20Ř 14,171P 5,10

24 Fällt er, so wird er nicht hingestreckt liegen bleiben; denn der HERR stützt seine Hand. (Ž 145,14; Př 24,16; Jr 8,4; Mi 7,8)

Ž 145,14Př 24,16Jr 8,4Mi 7,8

25 Ich bin jung gewesen und alt geworden, doch habe ich nie den Gerechten verlassen gesehen, oder seinen Samen um Brot betteln. (1Pa 17,27; Ž 94,14; Ž 112,2; Př 13,22; Žd 13,5)

1Pa 17,27Ž 94,14Ž 112,2Př 13,22Žd 13,5

26 Er ist allezeit barmherzig und leiht gern, und sein Same wird zum Segen. (Dt 15,6; Dt 15,8; Ž 37,21; Ž 103,17; Ž 112,5; Př 19,17; Př 20,7)

Dt 15,6Dt 15,8Ž 37,21Ž 103,17Ž 112,5Př 19,17Př 20,7

27 Weiche vom Bösen und tue Gutes, so wirst du ewiglich bleiben! (Ž 37,3; Př 3,7; Ř 16,17) 28 Denn der HERR hat das Recht lieb und verlässt seine Getreuen nicht; sie werden ewiglich bewahrt, aber der Same der Gottlosen wird ausgerottet. (Ž 11,7; Ž 21,11; Ž 97,10; Ž 121,3; 1P 1,5)

Ž 11,7Ž 21,11Ž 97,10Ž 121,31P 1,5

29 Die Gerechten werden das Land erben und für immer darin wohnen. (Ž 37,9; Ž 37,11; Př 2,21; Mt 5,5)

Ž 37,9Ž 37,11Př 2,21Mt 5,5

30 Der Mund des Gerechten verkündet Weisheit, und seine Zunge redet Recht. (Př 10,20; Mt 12,34) 31 Das Gesetz seines Gottes ist in seinem Herzen, und seine Schritte wanken nicht. (Dt 6,6; Ž 37,23; Iz 51,7) 32 Der Gottlose lauert auf den Gerechten und sucht ihn zu töten. (Ž 10,8) 33 Aber der HERR wird ihn nicht seiner Hand überlassen und ihn nicht verurteilen, wenn er gerichtet wird. (Iz 54,17; Jr 36,26; Ř 8,31; Ř 8,34; 1K 10,13; 2P 2,9)

Iz 54,17Jr 36,26Ř 8,31Ř 8,341K 10,132P 2,9

34 Harre auf den HERRN und bewahre seinen Weg, so wird er dich erhöhen, dass du das Land erbst. Wenn die Gottlosen ausgerottet werden, wirst du es sehen! (Dt 5,33; Ž 37,20; Ž 37,22; Ž 37,29; Př 20,22; Iz 57,13; Abk 2,1; Abk 2,4)

Dt 5,33Ž 37,20Ž 37,22Ž 37,29Př 20,22Iz 57,13Abk 2,1Abk 2,4

35 Ich sah einen Gottlosen, der war gewalttätig und breitete sich aus wie ein grünender, tiefwurzelnder Baum. (Est 5,11; Ez 31,6; Ez 31,18; Da 4,7; Mt 13,31)

Est 5,11Ez 31,6Ez 31,18Da 4,7Mt 13,31

36 Aber als man wieder vorbeiging, da war er nicht mehr; ich suchte ihn, doch er war nicht mehr zu finden. (Est 7,10; Da 4,11; Da 4,20) 37 Achte auf den Unschuldigen und sieh auf den Aufrichtigen; denn für den Mann des Friedens gibt es eine Zukunft! (Ž 37,26) 38 Die Übertreter jedoch werden allesamt vertilgt, und die Zukunft der Gottlosen wird abgeschnitten. (Jb 15,34; Ž 37,22; Ž 37,28) 39 Die Rettung der Gerechten kommt von dem HERRN; er ist ihre Zuflucht zur Zeit der Drangsal. (Ž 3,9; Ž 9,10; Ž 31,2; Ž 31,21; Iz 33,2)

Ž 3,9Ž 9,10Ž 31,2Ž 31,21Iz 33,2

40 Der HERR wird ihnen beistehen und sie erretten, er wird sie erretten von den Gottlosen und ihnen helfen; denn sie bergen sich bei ihm. (Ž 54,6; Ž 86,17; Iz 44,2; 2Tm 4,17)

Ž 54,6Ž 86,17Iz 44,22Tm 4,17