Žalm 36

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Pro předního zpěváka. Výrok Hospodinova služebníka Davida.2 Zvrácenost sídlí v srdci ničemy, na bázeň před Bohem vůbec nehledí!3 Dle svého mínění si může lichotit, svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist.4 Jeho ústa mluví lstivě a ničemně, konání dobra přestal rozumět.5 I na svém lůžku podlost vymýšlí, na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí.6 Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi, tvá věrnost sahá k oblakům.7 Tvá spravedlnost je jak mohutné hory, tvé zákony jsou hloubka nesmírná – zachraňuješ, Hospodine, lidi i zvířata!8 Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady, do stínu tvých křídel se lidé uchýlí!9 Hojností tvého domu bývají nasyceni, z rajských potoků je napájíš.10 Pramen života je přece u tebe a ve tvém světle světlo vidíme.11 Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají, svou spravedlnost na v srdci upřímné.12 Ať už nešlape po mně noha pyšných, ruka darebáků ať nepronásleduje mě!13 Tam, kde zlosynové padnou, ležet zůstanou, už nevstanou!

Žalm 36

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Dem Vorsänger. Von David, dem Knecht des Herrn. (Ž 18,1)2 Ein Urteil über die Abtrünnigkeit des Gottlosen [kommt] aus der Tiefe meines Herzens: Die Gottesfurcht gilt nichts vor seinen Augen! (Ž 10,4; Ž 14,1; Ž 53,2; Ž 119,158; Jr 39,5; Ř 3,18; Ju 1,4; Ju 1,9)3 Denn es schmeichelt ihm in seinen Augen, seine Missetat zu vollbringen, zu hassen. (Dt 29,18; Př 14,12; Žd 12,15)4 Die Worte seines Mundes sind Lug und Trug; er hat aufgehört, verständig zu sein und Gutes zu tun. (Ž 10,7; Ž 12,3; Ž 109,17; Jr 5,3; Jr 19,15)5 Auf seinem Lager brütet er Bosheit aus, er stellt sich auf einen Weg, der nicht gut ist; das Böse verabscheut er nicht. — (Ž 97,10; Př 2,14; Iz 59,5; Iz 65,2; Mi 2,1; Ř 12,9)6 HERR, deine Gnade reicht bis zum Himmel, deine Treue bis zu den Wolken! (Ž 57,11; Ž 108,5)7 Deine Gerechtigkeit ist wie die Berge Gottes, deine Gerichte sind wie die große Flut; du, o HERR, rettest Menschen und Tiere. (Ž 9,8; Ž 71,19; Ž 89,15; Ž 145,19; Kaz 11,9; Jr 9,23; Jr 25,31; Da 7,10; Da 7,22; Mt 6,26; Ř 8,20; Ř 11,33)8 Wie köstlich ist deine Gnade, o Gott, dass Menschenkinder Zuflucht finden unter dem Schatten deiner Flügel! (Rt 2,12; Ž 17,7; Ž 31,2; Ž 31,8; Ž 91,1)9 Sie laben sich an den reichen Gütern deines Hauses, mit dem Strom deiner Wonne tränkst du sie. (Ž 16,11; Ž 63,6; Ž 84,7; Iz 58,11)10 Denn bei dir ist die Quelle des Lebens, in deinem Licht schauen wir das Licht. (Ž 27,1; Př 14,27; Iz 2,5; Iz 60,1; Jr 2,13; J 1,9; J 4,10; J 4,14; J 8,12; Zj 21,6)11 Erweise deine Gnade auch weiterhin denen, die dich kennen, und deine Gerechtigkeit denen, die aufrichtigen Herzens sind! (1S 1,18; Ž 7,11; Ž 103,11; Ž 109,21; Ž 109,26; Iz 54,8; Iz 54,10)12 Lass den Fuß der Hochmütigen mich nicht erreichen, und die Hand der Gottlosen mich nicht vertreiben! (Ž 71,4; Ž 140,5)13 Dort sind die Übeltäter gefallen; sie wurden niedergestoßen und konnten nicht mehr aufstehen. (Ž 27,2; Ž 37,2; Ž 101,8; Př 4,19)