Žalm 143

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Žalm Davidův. Slyš, Hospodine, moji modlitbu, mé prosbě prosím popřej sluch. Odpověz mi ve své věrnosti, ve své spravedlnosti!2 Jsem tvůj služebník, nevoď mě na soud – nikdo z živých není v právu před tebou!3 Pronásleduje mě nepřítel, zašlapat chce mě do země! Nutí mě bydlet v temnotě tak jako dávno zemřelé.4 Na duchu klesám slabostí, srdce mám plné zděšení.5 Vzpomínám na dny, které minuly, rozjímám o všem, co jsi učinil, o díle tvých rukou přemýšlím.6 Své ruce k tobě vztahuji, žízním po tobě jak země bez vody! séla7 Pospěš, Hospodine, vyslyš mě dříve, než ztratím dech! Neskrývej přede mnou svoji tvář, ať se nepodobám mrtvolám.8 Kéž ráno uslyším o lásce tvé – jsi má jediná naděje! Ukaž mi cestu, po níž bych šel – tobě svou duši svěřil jsem.9 Zbav mě, Hospodine, mých nepřátel, v tobě hledám svou ochranu.10 Plnit tvou vůli prosím nauč mě – vždyť jsi můj Bůh! Tvůj laskavý Duch ať vede mě po zemi srovnané.11 Obživ mě, Hospodine, pro jméno své, ve své spravedlnosti z trápení vyveď mě.12 Kvůli své lásce kéž mé soky umlčíš, všechny mé protivníky prosím znič – vždyť jsem tvůj služebník!

Žalm 143

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Ein Psalm Davids. HERR, höre mein Gebet, achte auf mein Flehen! Antworte mir in deiner Treue, in deiner Gerechtigkeit! (Ž 17,1; Ž 143,11)2 Und geh nicht ins Gericht mit deinem Knecht; denn vor dir ist kein Lebendiger gerecht! (Jb 9,2; Jb 15,14; Ž 130,3; Ž 143,12; Kaz 7,20)3 Denn der Feind verfolgt meine Seele; er hat mein Leben zu Boden getreten und zwingt mich, im Dunkeln zu sitzen wie die längst Verstorbenen. (Ž 7,6; Pl 3,6; Mi 7,8)4 Und mein Geist ist verzagt in mir, mein Herz ist erstarrt in meinem Innern. (Ž 142,4; J 14,1)5 Ich gedenke an die längst vergangenen Tage, rufe mir alle deine Taten in Erinnerung und sinne nach über die Werke deiner Hände. (Ž 77,6; Ž 111,2)6 Ich strecke meine Hände aus nach dir; meine Seele verlangt nach dir wie lechzendes Erdreich. (Sela.) (Ž 63,2; Ž 88,10)7 Erhöre mich eilends, o HERR; mein Geist vergeht! Verbirg dein Angesicht nicht vor mir, dass ich nicht denen gleich werde, die in die Grube hinabfahren! (Jb 33,24; Ž 10,1; Ž 28,1; Ž 69,18; Ž 102,3; Ž 141,1)8 Lass mich früh deine Gnade hören, denn auf dich vertraue ich! Lass mich den Weg erkennen, auf dem ich gehen soll, denn zu dir erhebe ich meine Seele. (Ž 25,1; Ž 25,2; Ž 27,11; Ž 32,8; Ž 33,21; Ž 86,4; Ž 90,14; Iz 25,9)9 Errette mich, HERR, von meinen Feinden, denn bei dir suche ich Schutz! (Ž 59,3; Ž 59,10)10 Lehre mich tun nach deinem Wohlgefallen, denn du bist mein Gott; dein guter Geist führe mich in ebenem Land! (Ž 23,3; Ž 25,4; Ž 27,11; Ž 118,28; Ž 139,24; Ez 36,27; Mt 7,21; J 16,13)11 Um deines Namens willen, HERR, erhalte mich am Leben; durch deine Gerechtigkeit führe meine Seele aus der Not! (Ž 119,25; Ž 142,8)12 Und in deiner Gnade vertilge meine Feinde, und lass zugrunde gehen alle Widersacher meiner Seele; denn ich bin dein Knecht! (Ž 37,39; Ž 54,7; Ž 116,16)