od Biblion1Poučný žalm Davidův. Jeho modlitba, když byl v jeskyni.[1]2K Hospodinu volám s úpěním, k Hospodinu volám, žadoním!3Vylévám před ním svoje starosti, své trápení mu svěřuji.4Na duchu klesám slabostí, ty ale o mé stezce víš! Na cestě, kterou se ubírám, na mě nastražili past.5Pohleď k mé pravici, všimni si: nezná se ke mně ani jediný! Kdybych chtěl utéci, nemám kam, nikdo se o mě nestará!6K tobě zní moje volání: Ty, Hospodine, jsi má skrýš, můj úděl na zemi mezi živými!7Vyslechni prosím moje volání – jsem už úplně zoufalý! Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají, jsou příliš silní – na ně nestačím!8Vyveď mou duši z vězení, abych tvé jméno mohl oslavit! Tehdy mě spravedliví obklopí, až mi své dobrodiní projevíš.
Žalm 142
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Ein Maskil von David, als er in der Höhle war. Ein Gebet. (1S 22,1; 1S 24,1; 1S 24,4)2Ich schreie mit meiner Stimme zum HERRN, ich flehe mit meiner Stimme zum HERRN. (Ž 28,1; Ž 55,17)3Ich schütte meine Klage vor ihm aus und verkünde meine Not vor ihm. (1S 1,15; Ž 102,1; Pl 2,19)4Wenn mein Geist in mir verzagt ist, so kennst du doch meinen Pfad; auf dem Weg, den ich wandeln soll, haben sie mir heimlich eine Schlinge gelegt. (Ž 1,6; Ž 42,6; Ž 141,9; Iz 35,4; Jr 18,22)5Ich schaue zur Rechten, siehe, da ist keiner, der mich kennt; jede Zuflucht ist mir abgeschnitten, niemand fragt nach meiner Seele! (1S 23,26; Ž 35,12; Iz 53,3; L 10,31; J 5,7)6Ich schreie, o HERR, zu dir; ich sage: Du bist meine Zuflucht, mein Teil im Land der Lebendigen! (Jb 30,23; Ž 28,1; Ž 46,2; Ž 91,2; Ž 107,28; Ž 116,9; Ž 141,8)7Höre auf mein Wehklagen, denn ich bin sehr schwach; errette mich von meinen Verfolgern, denn sie sind mir zu mächtig! (2Pa 14,10; Ž 38,20; Ž 40,18)8Führe meine Seele aus dem Kerker, dass ich deinen Namen preise! Die Gerechten werden sich zu mir sammeln, wenn du mir wohlgetan hast. (Ž 9,14; Ž 34,3; Ž 107,42; Ž 138,2)