Žalm 116

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Miluji Hospodina, protože vyslýchá můj hlas v mých modlitbách.2 Své ucho ke mně naklání, ať k němu volám kdykoli.3 Provazy smrti mě obklopily, hrůzy hrobu mě přepadly, úzkost a trápení mě přemohly!4 Tehdy jsem vzýval jméno Hospodin: „Hospodine, prosím, život zachraň mi!“5 Milostivý je Hospodin a spravedlivý, ano, náš Bůh je soucitný.6 Hospodin chrání prosťáčky – byl jsem zoufalý a on mě zachránil!7 Znovu odpočívej, duše má, Hospodin ti dobrodiní prokázal!8 Ty jsi mě zachránil od smrti, mé oči od slz, nohy od zvrtnutí.9 Před Hospodinem stále chodit smím na zemi mezi živými!10 Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil, i když mě svíral hrozný žal.11 Tehdy jsem řekl ve svém rozrušení: „Každý člověk je lhář!“12 Jak se Hospodinu odvděčím za všechno dobrodiní, jež mi učinil?13 Pozvednu kalich spasení, uctívat budu jméno Hospodin!14 Své sliby Hospodinu vyplním, spatří to všechen jeho lid.15 Drahá je v očích Hospodinových smrt jeho oddaných!16 Hospodine, že jsem tvůj služebník, ano, tvůj služebník, tvé služebnice syn, ty jsi mi pouta uvolnil!17 Tobě přinesu oběť vděčnosti, uctívat budu jméno Hospodin!18 Své sliby Hospodinu vyplním, spatří to všechen jeho lid19 v Hospodinově domě, na jeho dvoře, uprostřed tebe, Jeruzaléme! Haleluja!

Žalm 116

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Ich liebe den HERRN, denn er hat erhört meine Stimme und mein Flehen; (Sd 5,31; Ž 18,2; Ž 34,4; Mt 22,37)2 denn er hat sein Ohr zu mir geneigt; darum will ich ihn anrufen mein Leben lang. (Ž 116,13; Ž 116,17)3 Die Fesseln des Todes umfingen mich und die Ängste des Totenreichs trafen mich; ich kam in Drangsal und Kummer. (Ž 18,5; Ž 119,143)4 Da rief ich den Namen des HERRN an: »Ach, HERR, errette meine Seele!« (Ž 6,5; Ž 34,5; Ž 107,6)5 Der HERR ist gnädig und gerecht, ja, unser Gott ist barmherzig. (Ž 145,17; Da 9,7)6 Der HERR behütet die Einfältigen; ich war ganz elend, aber er half mir. (Mt 5,3; Mt 5,4; Mt 10,16)7 Kehre zurück, meine Seele, zu deiner Ruhe, denn der HERR hat dir wohlgetan! (Ž 13,6; Ž 42,6; Ž 42,12; Ž 125,4)8 Denn du hast meine Seele vom Tod errettet, mein Auge von den Tränen, meinen Fuß vom Fall. (Ž 86,13; Ž 107,13; Iz 25,8; Ju 1,24; Zj 21,4)9 Ich werde wandeln vor dem HERRN im Land der Lebendigen. (Ž 56,14; L 1,74)10 Ich habe geglaubt, darum rede ich; ich wurde aber sehr gebeugt. (Ž 38,9; Ž 119,75; 2K 4,3; 2K 4,13)11 Ich sprach in meiner Bestürzung: »Alle Menschen sind Lügner!« (Ž 12,2)12 Wie soll ich dem HERRN vergelten all seine Wohltaten an mir? (Iz 38,20; Mi 6,5)13 Den Kelch des Heils will ich nehmen und den Namen des HERRN anrufen; (Ž 40,17; Ž 116,2; Ž 116,17; Iz 12,4; Iz 38,20)14 meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen, ja, vor seinem ganzen Volk. (Nu 30,3; Ž 50,14; Ž 116,18; Jon 2,10)15 Kostbar ist in den Augen des HERRN der Tod seiner Getreuen. (Ž 72,14)16 Ach, HERR, ich bin ja dein Knecht, ich bin dein Knecht, der Sohn deiner Magd; du hast meine Fesseln gelöst. (Ž 86,17; J 8,32; J 8,36; Ř 6,7; 2K 3,17)17 Dir will ich Dankopfer darbringen und den Namen des HERRN anrufen; (Lv 7,12; 2S 6,17; 2S 24,25)18 meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen, ja, vor seinem ganzen Volk, (Ž 116,14)19 in den Vorhöfen des Hauses des HERRN, in deiner Mitte, Jerusalem. Hallelujah! (Ž 84,11; Ž 96,8)