Izajáš 57

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Spravedliví umírají a nikomu to nevadí; zbožní lidé navždy odcházejí a nikdo na to nemyslí, že spravedliví odcházejí před neštěstím.2 Odcházejí v pokoji, odpočívají na loži, kdo přímou cestou kráčeli.3 Teď ale přistupte, vy synové čarodějky, vy plémě nevěrníka a nevěstky!4 Komu se to posmíváte? Komu se pošklebujete, na koho jazyk vyplazujete? Copak nejste děti vzpoury, nejste plémě lži?5 Vášnivě smilníte v posvátných hájích a pod kdejakým stromem košatým; zabíjíte své děti v roklích pod skalními útesy!6 Mezi balvany v roklích najdeš svůj úděl, právě ony budou tvým osudem. Vždyť právě jim vyléváš úlitby, jim přinášíš své moučné oběti. Copak mě tyto věci obměkčí?7 Na vysoké a strmé hoře sis lože ustlala, na ni jsi stoupala, abys tam obětovala.8 Za svými dveřmi, za svými veřejemi postavila sis památník. Daleko ode mě ses vysvlékla, vystoupilas na lože a doširoka odkryla; smlouvou ses s nimi spojila, jejich lože milovala, na úd zírala!9 S olejem jsi za Molochem chodila, byla jsi samá vonná mast; do dálek jsi své posly vyslala, sestoupila jsi až do pekla.10 Tou spoustou cest ses unavila, neřekneš ale: „Marná námaha!“ V tom svém údu jsi život nalezla, a tak jsi nepolevila.11 Koho ses tolik děsila a bála, že jsi zradila? Na mě sis ani nevzpomněla, vůbec jsi na mě nedbala! To proto, že jsem tak dlouho mlčel, přestala jsi mě mít v úctě?12 Já sám odhalím spravedlnost tvou i tvé skutky – a k ničemu ti nebudou.13 Až budeš volat o pomoc, nech se zachránit tou svou sebrankou! Všechny ty modly přece vítr odnese, odvane je už pouhý dech. Kdo se však ke mně uchýlí, dostane zemi za dědictví a obdrží horu mé svatosti.14 On říká: Budujte, budujte, cestu připravte, překážky z cesty mému lidu odkliďte!15 Toto praví ten Vznešený a Vyvýšený, jenž žije ve věčnosti a má jméno Svatý: Žiji vysoko a ve svatosti, ale i s tím, kdo je sklíčený a pokorný, abych oživil ducha pokorných, abych oživil srdce sklíčených.16 Nebudu stále vznášet výčitky, nebudu se hněvat navěky – vždyť by se přede mnou každý duch zhroutil, každá duše, již jsem učinil!17 Rozlítil jsem se nad hříchem jejich lakoty, bil jsem je ve svém hněvu skryt, oni však stále po svém odcházeli pryč.18 Viděl jsem jejich cesty – přesto je uzdravím, znovu je povedu a útěchu jim navrátím,19 ovoce chvály stvořím pro jejich rty. Pokoj! Pokoj vzdáleným i blízkým, praví Hospodin. Já je uzdravím.20 Ničemové však budou jak moře bouřící, jež nemůže se utišit a jehož vlny kalným bahnem zmítají.21 Můj Bůh praví: Není pokoje pro ničemy![1]

Izajáš 57

nuBibeln

od Biblica
1 Den rättfärdige går under, men ingen bryr sig om det, den fromme rycks bort, och ingen förstår att den rättfärdige tas bort för att skonas undan ondskan2 och få frid. De som lever rättsinnigt ska få vila i frid.3 ”Men kom hit, ni som är barn till häxor och har avlats av horor och äktenskapsbrytare!4 Vem är det ni gör er lustiga över? Mot vem gapar ni och räcker ut tungan? Ni är barn till syndare och lögnares avkomma.5 Under ekarna, under varje grönt träd brinner ni av lust, och ni slaktar era barn i ravinerna, djupt nere bland bergsklyftorna.6 Bland ravinens stenar[1] hör du hemma, där har du din plats. Åt dem utgjuter du dryckesoffer och bär fram matoffer. Skulle jag acceptera detta?7 Högt uppe på ett berg har du bäddat åt dig, och dit går du för att offra.8 Bakom dörren och dörrposten sätter du upp ditt tecken. Du har övergett mig, klätt av dig, gjort i ordning din bädd och tagit plats där. Du har kommit överens med dessa som du älskar att gå i säng med, och sett deras nakenhet.9 Du har gått till Melek[2] med olja och rikligt med parfymer. Du sänder dina budbärare långt bort, ända ner till dödsriket.10 Du har blivit trött av allt slit men har inte sagt att det är hopplöst. Nej, du har fattat nytt mod och fått ny styrka.11 Vem är du rädd för, vem fruktar du, eftersom du bedrar mig, glömmer mig, inte tänker på mig? Är det för att jag tigit så länge, som du inte fruktar mig?12 Nu ska jag visa att dina rättfärdiga gärningar inte hjälper dig.13 När du ropar, låt då alla dina avgudar hjälpa dig! Vinden ska ta dem alla, de blåser bort med en vindfläkt! Men den som tar sin tillflykt till mig ska få ärva landet och ta mitt heliga berg i besittning.”14 En order ska utgå: ”Bygg, bygg en väg! Röj undan hindren som är i vägen för mitt folk.”15 Så säger den höge och upphöjde, han som tronar för evigt, och vars namn är heligt: ”Jag bor på en hög och helig plats, men jag bor också hos dem som är modlösa och ödmjuka. Jag upprättar de ödmjuka och ger ny kraft åt de modlösa.16 Jag ska inte för evigt anklaga och inte alltid vredgas, för då skulle livsanden förgås, anden hos alla levande varelser som jag har skapat.17 Jag blev vred över deras syndiga girighet, jag straffade dem och dolde mig i vrede, men de vände sig bort och fortsatte att gå sina egna vägar.18 Jag har sett vad de hållit på med, men jag ska bota dem, leda dem och ge dem tröst.19 Jag ska skapa lovsång på deras läppar, frid och åter frid åt dem både nära och fjärran, säger HERREN. Jag ska bota dem.20 Men de gudlösa är som ett upprört hav, de blir aldrig stilla, och dess vågor rör upp dy och slam.21 För de gudlösa finns ingen frid,” säger min Gud.