1Probuď se, probuď, Sione, svou silou obleč se! Obleč se rouchem krásy své, svaté město Jeruzaléme, neboť už do tebe nikdy nevstoupí neobřezaný a nečistý.2Otřes se z prachu, Jeruzaléme, zvedni se, na trůn posaď se! Strhni okovy ze svého hrdla, zajatá Dcero sionská!3Toto praví Hospodin: Zadarmo jste se prodali, bez peněz budete vykoupeni.[1]4Toto praví Panovník Hospodin: Můj lid kdysi odešel bydlet do Egypta a nakonec ho utiskovala Asýrie.5Co tedy mám teď udělat? praví Hospodin. Zadarmo byl odveden můj lid a ti, kdo mu vládnou, se mu smějí,[2] praví Hospodin; mé jméno je stále uráženo, celé dny.6Nuže, můj lid pozná jméno mé! V ten den pozná, že já jsem ten, který prohlašuje: „Hle, jsem zde.“7Jak krásné jsou na horách nohy posla dobrých zpráv, toho, kdo pokoj zvěstuje, kdo nese dobrou zvěst, toho, kdo spásu ohlašuje, kdo říká Sionu: „Tvůj Bůh kraluje!“8Slyš! Tví strážní volají, společně křičí radostí, protože vidí na vlastní oči, jak se k Sionu vrací Hospodin.9Dejte se spolu do zpěvu radosti, jeruzalémské sutiny, vždyť Hospodin potěšil svůj lid – on Jeruzalém vykoupil!10Hospodin svou svatou paži obnažil všem národům přímo na očích, aby všechny zemské končiny viděly spásu, již náš Bůh připravil.11Pryč, pryč, vyjděte odtud, nesahejte po ničem nečistém! Vyjděte zprostřed Babylonu; kdo nosíte Hospodinovo nádobí, očistěte se!12Nebudete ale odcházet s chvatem,[3] nebudete se dávat na útěk, protože Hospodin před vámi půjde a Bůh Izraele vaše řady uzavře.
Naše utrpení vzal na sebe
13Hle, můj služebník uspěje; povstane, zvedne se, vyvýšen bude velice!14Jako se nad ním[4] mnozí zděsili, (že nelidsky byl napohled zohaven – už ani člověku nebyl podoben),15tak mnohé národy zase ohromí: I králové kvůli němu oněmí, až spatří nevýslovné, až neslýchané pochopí.
1Vakna, vakna, klä dig i din styrka, Sion! Klä dig i din högtidsskrud, Jerusalem, du heliga stad! Ingen oomskuren eller oren får komma in där.2Skaka dammet av dig, res dig, inta din plats, Jerusalem! Bryt loss kedjorna från din hals, du fångna dotter Sion!3För så säger HERREN: ”Ni såldes för ingenting, och utan pengar ska ni köpas fria.”4Så säger HERREN Gud: ”För länge sedan begav sig mitt folk till Egypten för att bo där en tid. Sedan blev de förtryckta av Assyrien.5Och vad har jag nu här? säger HERREN. Mitt folk har förts bort för ingenting, de som härskar över dem skränar, säger HERREN, och man hånar mitt namn dag efter dag.6Därför ska mitt folk få lära känna mitt namn, och därför ska de den dagen inse att jag är den som talar. Jag är här.”7Så härligt det är att höra budbärarens steg när han kommer över bergen med goda nyheter, förkunnar fred, bär goda nyheter om räddning och säger till Sion: ”Din Gud är kung!”8Hör, dina vakter ropar och gläds tillsammans. Med egna ögon ser de HERREN återvända till Sion.9Brist ut i jubel, Jerusalems ruiner, för HERREN har tröstat sitt folk, och han har friköpt Jerusalem!10HERREN har visat sin makt och helighet för alla folk. Hela jorden ska se vår Guds räddning.11Bort, bort! Gå ut därifrån! Rör inte det som är orent! Gå ut och rena er, ni som bär HERRENS kärl!12Ni ska inte ge er iväg i hast, ni går ju inte ut som flyktingar, för HERREN går framför er, Israels Gud går sist i ert tåg.
Herrens lidande tjänare
13”Se, min tjänare ska ha framgång. Han ska bli upphöjd, mäktig och ärad.[1]14Många ska förundras över dig. Han var så vanställd att hans utseende knappast ens var mänskligt.15Men nu får han många folk att häpna, och kungar ska förstummas inför honom. De ska se något som ingen förr berättat för dem, och förstå något som de inte hört talas om.”