od Biblion1Tak Šalomoun dokončil stavbu Hospodinova chrámu i královského paláce a uskutečnil všechno, co si přál.2Šalomounovi se tehdy znovu ukázal Hospodin, tak jako se mu předtím ukázal v Gibeonu.[1]3Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, kterou jsi mi předložil. Posvětil jsem tento chrám, který jsi vystavěl, aby tam navěky zůstávalo mé jméno. Mé oči i mé srdce tam zůstanou navždy.4Budeš-li žít přede mnou s ryzím srdcem a poctivě tak jako tvůj otec David a budeš-li konat vše, co jsem ti přikázal, a dodržovat má ustanovení i má pravidla,5potvrdím trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem slíbil tvému otci Davidovi: ‚Na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.‘[2]6Pokud se však ode mě ty a tvoji synové odvrátíte a nebudete dodržovat má přikázání a ustanovení, jež jsem vám svěřil, ale půjdete sloužit cizím bohům a budete se jim klanět,7pak vyhladím Izrael ze země, kterou jsem jim dal, a z chrámu, který jsem posvětil pro své jméno. Vyženu Izrael ze své přítomnosti, takže bude mezi národy za pořekadlo a posměšek.8A tento chrám, kdysi tak vznešený? Každý, kdo půjde kolem, strne a zašeptá: ‚Proč to Hospodin této zemi a tomuto chrámu provedl?‘9A dostanou odpověď: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z Egypta, a chytili se cizích bohů, jimž se klaněli a jimž sloužili – to proto na ně Hospodin uvedl všechno to zlo!‘“[3]
Šalomounovy úspěchy
10Šalomoun vystavěl oba domy, Hospodinův chrám i královský palác, během dvaceti let. Po jejich uplynutí11dal král Šalomoun týrskému králi Chíramovi dvacet měst v galilejském kraji za to, že mu Chíram dodával cedrové i cypřišové dřevo a zlata, kolik si jen přál.12Chíram se tedy vypravil z Týru, aby si ta města, která mu dal Šalomoun, prohlédl. Ale nelíbila se mu.13Řekl: „Cos mi to, bratře, dal za města?“ A tak se ten kraj až dodnes jmenuje Kabul (to jest: Nanic).14Chíram totiž králi poslal 120 talentů[4] zlata.15Důvodem, proč král Šalomoun zavedl nucené práce, bylo, aby vystavěl: Hospodinův chrám, svůj palác, terasu Milo, jeruzalémské hradby, města Chacor, Megido a Gezer16(egyptský vládce farao totiž vytáhl, dobyl Gezer a vypálil ho, pobil jeho kanaánské obyvatele a město dal věnem své dceři, Šalomounově manželce;17proto Šalomoun stavěl Gezer), dále Dolní Bet-choron,18Baalat a Tadmor v judské zemi,19všechna Šalomounova zásobovací města, města pro vozy, města pro jízdu, a cokoli se Šalomounovi zlíbilo stavět v Jeruzalémě, v Libanonu nebo kdekoli po celé zemi pod jeho vládou.20Všechno obyvatelstvo pozůstalé z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců, kteří nepatřili k synům Izraele,21totiž jejich potomky, kteří po nich zůstali v zemi a které synové Izraele nedokázali vyhladit, Šalomoun podrobil nuceným pracím, a tak otročí dodnes.22Syny Izraele ovšem Šalomoun nebral do otroctví, ale jako vojáky, úředníky, velitele, pobočníky, vozataje a jezdce.23Dozorců, kteří veleli Šalomounovým pracím, bylo 550. Ti měli na starosti veškerou pracovní sílu.24Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do paláce, který pro ni vystavěl, začal budovat terasu Milo.25Třikrát ročně[5] přinášel Šalomoun zápalné i pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a nechal z něj stoupat dým před Hospodinem. Tak završil budování chrámu.26Král Šalomoun v Ecjon-geberu u Eilatu na pobřeží Rudého moře v edomské zemi vybudoval loďstvo.27Chíram pak se Šalomounovými služebníky vyslal na lodích také své služebníky, zkušené námořníky.28Vypravili se do Ofiru, naložili tam 420 talentů[6] zlata a přivezli je králi Šalomounovi.
1När Salomo hade byggt färdigt HERRENS hus och kungapalatset och uppnått allt annat som han hade längtat efter att få göra,2visade sig HERREN för honom ännu en gång, så som han hade gjort i Givon.3HERREN sa till honom: ”Jag har hört din bön och din vädjan. Jag har helgat det här templet som du byggt, och jag har satt mitt namn här för evigt. Mina ögon och mitt hjärta ska alltid vara där.4Om du nu vandrar mina vägar med ett ärligt och uppriktigt hjärta, som din far David gjorde inför mig, och i allting gör som jag befallt, följer mina bud och föreskrifter,5då ska jag låta ditt kungadöme bestå i Israel för all framtid, precis som jag lovade din far David, när jag sa till honom att det aldrig skulle saknas en ättling till honom på Israels tron.6Men om ni eller era barn vänder er bort och överger de befallningar och bud som jag gett er och börjar tjäna andra gudar och tillbe dem,7då ska jag utrota Israel ur det land som jag gav dem och förkasta detta hus som är helgat åt mitt namn. Israel kommer på så sätt att bli till ordspråk och nidvisa bland alla folk.8Detta hus som nu är så imponerande, ska var och en som går förbi häpet säga: ’Varför har HERREN gjort så med detta land och detta tempel?’9Svaret ska bli: ’Därför att de har övergett HERREN, sin Gud, som förde deras förfäder ut ur Egypten och i stället hållit sig till andra gudar, tillbett och tjänat dem. Det är därför HERREN lät allt detta onda drabba dem.’ ”
Salomos övriga bedrifter
10Efter de tjugo år som det tagit för Salomo att bygga de två husen, HERRENS hus och kungapalatset,11gav han kung Hiram i Tyros tjugo städer i Galileen, eftersom denne hade försett honom med allt ceder- och cypressträ och guld som han önskat få.12Men när Hiram kom från Tyros för att titta på städerna som Salomo gett honom, var han långt ifrån nöjd.13”Vad är det här för städer, min broder?” frågade han. Och han gav dem namnet Kavul[1] som de än idag kallas.14Hiram hade levererat 4 000 kilo guld till Salomo.15Så här förhöll det sig med den tvångskommenderade arbetskraft som Salomo hade använt till HERRENS hus, sitt kungapalats, Millo[2], Jerusalems mur och städerna Hasor, Megiddo och Geser.16Geser var den stad som anfallits och intagits av farao, kungen i Egypten. Han hade dödat dess kanaaneiska befolkning, bränt ner staden och sedan gett den som hemgift till sin dotter, en av Salomos hustrur.17Nu byggde Salomo upp Geser igen och även Nedre Bet Horon,18Baalat och Tamar i öknen.19Han byggde också upp förrådsstäder för sina vagnar och hästar. Han byggde allt som han önskade, både i Jerusalem, Libanon och över hela det område han härskade över.20Allt folk som fanns kvar av amoréerna, hettiterna, perisséerna, hivéerna och jevuséerna, som inte var israeliter,21deras ättlingar som var kvar i landet, som israeliterna inte hade förmått utrota, dem gjorde Salomo till tvångsarbetare som de är än idag.22Men han gjorde inga israeliter till slavar vid sina arbeten, utan de blev soldater, officerare, vagnskämpar och befälhavare för stridsvagnsstyrkor.23Fogdarna över Salomos projekt hade under sig 550 tillsyningsmän som hade befälet över dem som utförde tvångsarbetet.24När faraos dotter hade flyttat från Davids stad till palatset Salomo hade byggt åt henne, byggde han Millo[3].25Tre gånger om året offrade Salomo brännoffer och gemenskapsoffer på det altare som han hade byggt åt HERREN och där tände han också rökelse inför HERREN. Så hade han nu gjort templet färdigt.26Kung Salomo byggde också en fartygsflotta i Esjon-Gever nära Elot vid Sävhavets kust i Edom.27Hiram sände genom sina tjänare erfaret sjöfolk som tjänstgjorde i Salomos besättningar.28De seglade till Ofir och hämtade därifrån mer än femton ton[4] guld till kung Salomo.