od Biblion1Poučný žalm Etana Ezrachejského. I.2Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád, navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat!3Tvrdím, že tvá láska má věčné základy, nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!4Ty přece řekl jsi: „Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy, svému služebníku Davidovi slibuji:5Tvé potomstvo ustanovím navěky, po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“[1] séla II.6Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky, shromáždění svatých tvou věrnost velebí.7Rovná se Hospodinu někdo v oblacích? Kdo z Božích synů je jako Hospodin?8Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje, je mnohem hroznější než všichni kolem něj.9Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty – mocný Hospodin? Za všech okolností věrný jsi!10Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím, vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit.11Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil, svou mocnou paží jsi soky rozptýlil.12Nebe i země tobě náleží, svět se vším, co je v něm, ty jsi založil.13Sever i jih – stvořil jsi obojí, Tábor i Hermon v tvém jménu jásají.14Mocná je paže tvá, silná ruka tvá, pravice tvá se pozvedá.15Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora, láska a věrnost předchází tvoji tvář!16Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit; ve světle tvé tváře takoví smějí žít.17Ve tvém jménu radují se celé dny, tvá spravedlnost jim dává vítězství.18Sláva jejich síly jsi přece ty sám, díky tvé milosti se náš roh pozvedá.19Hospodinu patří naše pavéza, Svatému izraelskému náš král! III.20Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: „Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil.21Našel jsem svého služebníka Davida, svým svatým olejem jsem ho pomazal.22Má ruka jej bude podpírat, má paže mu bude síly dodávat.23Nebude jej moci vydírat nepřítel, nebude přemožen žádným zlosynem.24Jeho protivníky před ním rozdrtím, ty, kdo jej nenávidí, porazím.25Má věrnost a láska bude s ním, jeho roh se v mém jménu vyvýší.26Jeho ruku vložím na moře, na řekách spočine jeho pravice.27‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví – ‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘28A tak jej prvorozeným učiním, nejvyšším bude z králů na zemi.29Svou lásku k němu zachovám navěky, má smlouva s ním se nikdy nezmění.30Jeho potomstvo ustavím navždycky, dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí.31Jeho synové když však můj Zákon opustí a nebudou se řídit mými pravidly,32má ustanovení jestliže poruší a nedodrží mé příkazy –33holí potrestám jejich poklesky a jejich provinění ranami.34Svou lásku však od něj neodvrátím, svou vlastní věrnost nezradím,35svou smlouvu nikdy neporuším, co vyšlo z mých úst, to nezměním!36Jednou jsem ve své svatosti přísahal – copak bych zklamal Davida?37Jeho potomstvo navěky potrvá, jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,38bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla IV.39Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil.40Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil.41Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil.42Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení!43Zvedl jsi pravici jeho nepřátel, rozveselil jsi všechny jeho soupeře.44Ostří jeho meče jsi otupil, nechtěls ho v boji podepřít.45Jeho nádheře jsi konec učinil, jeho trůn jsi k zemi povalil.46Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla47Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát?48Jak krátký je můj život – vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?49Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla50Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!51Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína!52Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!53Hospodin ať je požehnán navěky! Amen! Amen!
1Maskil. Av esrachiten Etan.[1]2I evighet vill jag sjunga om HERRENS nåd, för alla kommande generationer vill jag göra din trofasthet känd.3För jag sa: Din nåd består för evigt och din trofasthet är befäst i himlen.4”Jag har slutit ett förbund med min utvalde, svurit till min tjänare David:5’Jag ska låta din ätt bestå för evigt och befästa din tron från generation till generation.’ ” Séla6Himlen prisar dina under, HERRE, de heligas församling din trofasthet.7För vem i skyn kan jämföra sig med HERREN? Vem bland Guds söner är lik HERREN?8Gud är fruktad i de heligas råd, stor och fruktad mer än alla omkring honom.9HERRE, härskarornas Gud, vem är som du? Du är mäktig, HERRE, och din trofasthet omger dig.10Du råder över det brusande havet. När vågorna stiger stillar du dem.11Du krossade Rahav och slog ihjäl honom. Du skingrade dina fiender med din kraft.12Din är himlen och din är jorden, du har grundlagt världen med allt som finns där.13Du skapade norr och söder. Tabor och Hermon jublar över ditt namn.14Din arm är full av kraft. Din hand är stark, och du lyfter den med makt.15Rättfärdighet och rättvisa är grunden för din tron, nåd och trofasthet går framför dig.16Lyckliga är de människor som förstår att jubla inför dig, HERRE, de vandrar i ljuset av din närhet.17De gläder sig dag för dag över ditt namn, de lyfts upp av din rättfärdighet.18Du är deras ära och styrka, och genom din välvilja lyfter du vårt horn.19För vår sköld tillhör HERREN, och vår kung tillhör Israels Helige.20I en syn talade du en gång till dina fromma och sa: ”Jag har gett en krigare styrka, jag har upphöjt en ung man bland folket.21Jag har funnit min tjänare David. Med min heliga olja har jag smort honom.22Min hand ska stödja honom, ja, min arm ska styrka honom.23Ingen fiende ska tvinga honom till tribut, ingen gudlös ska förtrycka honom.24Jag ska krossa hans motståndare framför honom och slå ner dem som hatar honom.25Min trofasthet och nåd ska vara med honom, och i mitt namn ska hans horn lyftas.26Jag ska lägga havet under hans hand, floderna i hans makt.27Han ska ropa till mig: ’Du är min Gud, min far och min räddnings klippa.’28Jag ska göra honom till en förstfödd, till den högste bland kungarna på jorden.29Jag ska visa honom nåd i evighet, och mitt förbund med honom ska stå fast.30Jag ska låta hans ätt bestå för alltid och hans tron så länge himlen består.31Om hans barn överger min lag och inte följer mina bud,32om de bryter mot mina förordningar och inte lyder mina befallningar,33kommer jag att straffa deras synd med ris och deras missgärning med slag.34Men jag ska inte ta bort min nåd från honom eller svika i min trofasthet.35Jag ska inte bryta mitt förbund eller ändra på något av det jag har sagt,36för jag har svurit i min helighet – och jag ska inte ljuga för David –37att hans ätt ska få bestå för evigt och hans tron inför mig som solen,38för evigt som månen, det trofasta vittnet i skyn.” Séla39Men du har förkastat, stött bort och varit vred på din smorde.40Du har upphävt förbundet med din tjänare, du har vanärat hans krona i smutsen.41Du har brutit ner alla hans murar och raserat hans fästen.42Alla som kommer förbi på vägen plundrar honom, och hans grannar hånar honom.43Du har styrkt hans motståndare och låtit hans fiender glädja sig.44Du har gjort hans svärd obrukbart och vägrat hjälpa honom i striden.45Du har gjort slut på hans härlighet och vält omkull hans tron.46Du har förkortat hans ungdomstid och klätt honom i skam. Séla47HERRE, hur länge ska du hålla dig gömd, hur länge kommer din vrede att brinna som eld?48Tänk på hur flyktig min livstid är, hur förgängliga du har skapat alla människobarn.49Kan en människa leva och slippa se döden? Vem kan rädda sig undan dödsrikets makt? Séla50Herre, var finns nu din nåd från förr, den som du i trofasthet lovade David med ed?51Herre, tänk på din tjänares vanära, vad jag måste utstå från andra folk!52Dina fiender hånar mig, HERRE, de hånar din smorde överallt där han går fram.53Välsignad är HERREN i evighet! Amen, amen!