od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův, když Saul nechal hlídat jeho dům, aby ho mohl zabít.[1]2Zbav mě mých nepřátel, Bože můj, před útočníky mě ochraňuj.3Zbav mě těch zlosynů, zachraň mě od těch vrahounů!4Pohleď, Hospodine – v záloze na mě číhají, všichni ti siláci se na mě sbírají, i když jsem bezúhonný, nevinný!5Pro nic za nic se sbíhají, na mě se chystají, povstaň mi na pomoc, jen pohlédni!6Hospodine Bože zástupů, Bože Izraele, procitni, potrestej všechny ty pohany, neměj slitování s podlými zločinci! séla7Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.8Pohleď, co ústy prskají! Svými rty bodají jako dýkami – myslí si: „Kdo to uslyší?“9Tobě jsou, Hospodine, jen pro smích, všem těm pohanům se vysmíváš.10Ty jsi má síla, tebe vyhlížím, ty, Bože, jsi můj pevný hrad!11Bůh ve své lásce jde mi naproti, z nepřátel činí mi pastvu pro oči.12Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl, mocně však jimi otřes a poniž je, Pane můj, vždyť jsi náš štít!13Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů jejich vlastní pýcha kéž by je lapila! Za všechny jejich kletby, za všechny lži14vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista! Jen ať se dozví zemské končiny, že Bůh je vládcem Jákoba! séla15Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.16Sem a tam toulají se, potravu hledají, o hladu musejí se ke spánku uložit.17Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení.18Ty jsi má síla, tobě zazpívám, ty, Bože, jsi můj pevný hrad, Bože, lásko má!
1För körledaren, ”Fördärva inte”. Av David, miktam, när Saul skickade män för att bevaka huset och döda honom.2Min Gud, rädda mig från mina fiender, skydda mig för mina motståndare.3Befria mig från dem som gör orätt, rädda mig från dessa blodtörstiga män.4Se hur de ligger och lurar på mig! Våldsamma män gör en konspiration mot mig utan att jag överträtt något eller syndat, HERRE.5Jag har inte gjort något fel, och ändå är de redo att attackera mig. Vakna! Kom till mig och se!6Du, HERRE, härskarornas Gud, Israels Gud, vakna och straffa folken! Visa ingen nåd mot de trolösa som gör orätt. Séla7På kvällen återkommer de, ylar som hundar och stryker omkring i staden.8Se vad de spyr ut ur sin mun, med läppar som svärd, för de tänker: ”Vem skulle höra det?”9Men du skrattar åt dem, HERRE, du hånler åt alla folk.10Gud, du är min[1] styrka! Jag håller mig till dig, för du är min borg.11Min Gud går i sin nåd före mig, Gud låter mig se mina fienders fall.12Döda dem inte, för då kan mitt folk glömma. Använd din makt och låt dem irra omkring och gå under, Herre, vår sköld.13För syndens skull som är i deras mun, för orden på deras läppar, låt dem fångas i sitt högmod, för den förbannelse och lögn de talar.14Förgör dem i vrede, förgör dem så att de inte finns mer! Låt dem veta att Gud regerar i Jakob till jordens yttersta gräns. Séla15På kvällen återkommer de, ylar som hundar och stryker omkring i staden.16De driver omkring och letar efter mat och gnyr om de inte mättas.17Men jag vill sjunga om din makt och jubla var morgon över din nåd, för du har varit min borg, en tillflykt i min nöd.18Gud, du är min styrka. Till dig sjunger jag min lovsång. Gud är min borg, min nåds Gud.