od Biblion1Zpívaný žalm Davidův.2Mé srdce je, Bože, připraveno,[1] celou duší chci zpívat a hrát.3Probuď se konečně, loutno a citero, ať vzbudím ranní zář!4Chválit tě, Hospodine, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů:5Tvá láska sahá výše než k nebi, tvá věrnost vzhůru k oblakům.6Zvedni se, Bože, nad nebe, svou slávou přikryj celou zem!7Ať jsou zachráněni ti, jež miluješ, pomoz svou pravicí, vyslyš mě![2]8Bůh promluvil ve své svatosti: „Vítězně Šechem rozdělím, údolí Sukot si rozměřím.9Můj je Gileád, můj je Manases, Efraim je má helma, Juda žezlo mé,10Moáb za umyvadlo slouží mi, na Edom sandál odhodím, nad Filištíny vítězně zakřičím!“11Kdo mě doprovodí do hrazeného města? Kdo mě do Edomu povede?12Kdo jiný než ty, Bože, jenž zavrhls nás, ty, Bože, jenž s našimi šiky netáhneš?13Pomoz nám prosím proti nepříteli, záchrana od člověka je přece nicotná.14S Bohem však jistě udatně zvítězíme – on naše nepřátele rozdupá!
1En sång, en psalm av David.2Gud, mitt hjärta är orubbligt. Jag vill sjunga och spela av hela min själ till din ära[1].3Vakna upp, harpa och lyra! Jag vill väcka morgonrodnaden.4HERRE, jag vill prisa dig bland folken, inför alla människor vill jag sjunga lovsång till dig.5Din nåd är stor, högre än himlen når den, din trofasthet upp till skyarna.6Gud, du är upphöjd över himlen! Visa din höghet över hela jorden!7Befria dina älskade, rädda oss med din starka hand, hjälp oss.8Gud har talat i sin helgedom: ”Jag ska triumfera, dela ut Shekem och mäta upp Suckotdalen.9Gilead är mitt och Manasse är mitt, Efraim är min hjälm och Juda min spira.10Moab är mitt tvättfat, mot Edom ska jag kasta min sko, och över filistéerna ska jag höja ett segerrop.”11Vem kan leda mig till den befästa staden? Vem kan leda mig till Edom?12Har inte du, Gud, förkastat oss och inte längre velat gå ut med våra härar?13Hjälp oss nu mot fienden, för människor kan inte rädda.14Med Gud på vår sida ska vi vinna, för han kommer att trampa ner våra fiender.