Žalm 68 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Pro předního zpěváka. Zpívaný žalm Davidův. 2 Povstane Bůh, jeho nepřátelé prchnou, ti, kdo jej nenávidí, před ním utečou!^[1] 3 Jak oblak dýmu, tak je rozeženeš – jako vosk taje před ohněm, ničemové zhynou před Bohem! 4 Jásat před Bohem však budou poctiví, oslavovat budou a tančit radostí! 5 Zpívejte Bohu, jeho jménu hrajte, Jezdci na oblacích^[2] cestu připravte – Hospodin je jeho jméno, před ním jásejte! 6 Ochránce vdov, otec sirotků je Bůh ve svém svatém příbytku. 7 Osamělým dává Bůh rodinu, vězně vyvádí na svobodu, vzpurní však obývají pustinu. 8 Když vytáhls, Bože, před svým lidem, pustinou když ses ubíral, séla 9 zem se třásla, nebesa dštila tam na Sinaji, před Bohem, ano, před Bohem, Bohem Izraele!^[3] 10 Vydatným deštěm, Bože, skrápěl jsi, osvěžoval jsi své zemdlené dědictví. 11 V něm domov našly tvé zástupy, svou hojností jsi, Bože, chudé podělil! 12 Když Pán vyslovil svůj rozkaz, veliký průvod žen to zvěstoval: 13 „Králové s vojsky prchají, prchají, hospodyně si kořist rozdělí!“ 14 I když vás k zemi skláněla břemena, křídla mé holubice jsou stříbrem pokrytá, vaše perutě jsou ze zlata! 15 Všemohoucí tenkrát krále rozehnal, jako by temná hora Calmon sněhem zbělala! 16 Ó hory veliké, hory bášanské, hory skalnaté, hory bášanské! 17 Proč závistivě hledíte, hory skalnaté, na horu, již Bůh zvolil za svůj příbytek? Hospodin na ní věčně zůstane! 18 Božích vozů jsou myriády, jsou jich tisíce a tisíce – Pán ze Sinaje vchází do své svatyně!^[4] 19 Vystoupils do výšin, zajal jsi zajatce, vzal sis lidi jako dar, dokonce i ty, kteří se bouří, že by měl Hospodin Bůh u nás přebývat! 20 Požehnán buď Pán, jenž každý den nás nese, požehnán buď Bůh, náš Spasitel! séla 21 Vždyť tento Bůh je Bohem naší spásy, Panovník Hospodin vyvádí ze smrti! 22 Svým sokům Bůh ale rozdrtí lebku, serve kštici těch, kdo žijí ve hříchu! 23 Pán praví: „Tvé soky přivedu zpátky z Bášanu, i z mořské hlubiny přivedu je nazpátek, 24 aby sis omyl nohy v krvi nepřátel, tví psi aby ji chlemtali jazykem!“ 25 Spatřili tvůj slavný průvod, Bože, průvod mého Boha a Krále do svatyně. 26 Vpředu šli zpěváci, vzadu hudebníci, mezi nimi panny v rytmu tamburín. 27 Velebte Boha ve svých shromážděních, velebte Hospodina, Izraelovi potomci! 28 Maličký Benjamín v čele si vykračuje, vůdcové Judy pak se svým zástupem, vůdcové kmene Zabulon a Neftalí! 29 Projev svou sílu, Bože,^[5] mezi námi, prokaž svou moc, Bože, tak jako dřív, 30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem – ať ti tam králové dary snášejí! 31 Odežeň šelmu, jež v rákosí se skrývá, to stádo buvolů, býčí národy. Rozdupej dychtící po kusu stříbra, rozežeň národy chtivé po boji! 32 Vznešení vyslanci ať přijdou z Egypta, Habeš ať přispěchá Bohu se vzdát! 33 Zpívejte Bohu, království země, našemu Pánu žalmy zpívejte, séla 34 onomu Jezdci na dávných nebesích – slyšte, už burácí hlasem mohutným! 35 Uznejte, že Bohu patří moc, nad Izraelem je jeho velebnost, jeho moc sahá do oblak! 36 Bože, jak hrozný jsi ve své svatyni! Bůh Izraele mocí a silou svůj lid obdaří. Bůh ať je požehnán!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Gottes Siegeszug vom Sinai zum Tempel

1 Für den Chormeister. Ein Psalm Davids. Ein Lied. 2 Gott steht auf, seine Feinde zerstieben; die ihn hassen, fliehen vor seinem Angesicht. (Nu 10,35; Iz 33,3) 3 Wie Rauch verweht, wehst du sie weg. / Wie Wachs am Feuer zerfließt, so vergehen die Frevler vor Gottes Angesicht. (Ž 92,10) 4 Die Gerechten aber freuen sich, sie jubeln vor Gott und jauchzen in Freude. 5 Singt für Gott, spielt seinem Namen! / Erhebt ihn, der durch die Steppen einherfährt: HERR ist sein Name, und jubelt vor seinem Angesicht! (Dt 33,26; Ž 7,18; Ž 18,11; Iz 19,1)

Dt 33,26Ž 7,18Ž 18,11Iz 19,1

6 Ein Vater der Waisen, ein Anwalt der Witwen ist Gott in seiner heiligen Wohnung. (Ž 10,18) 7 Gott bringt Verlassene heim, / führt Gefangene hinaus in das Glück; doch Aufsässige müssen wohnen im dürren Land. (Ž 146,7) 8 Gott, als du deinem Volk voranzogst, als du die Wüste durchschrittest, [Sela] (Ex 13,21; Dt 33,2) 9 da bebte die Erde, da ergossen sich die Himmel vor Gott, dem vom Sinai, vor Gott, dem Gott Israels. (Ex 19,18; Sd 5,4; Ž 18,8; Ž 77,19; Ž 97,4; Ž 99,1; Ž 104,32; Ž 114,6; Iz 63,19; Abk 3,6; Sír 16,18)

Ex 19,18Sd 5,4Ž 18,8Ž 77,19Ž 97,4Ž 99,1Ž 104,32Ž 114,6Iz 63,19Abk 3,6Sír 16,18

10 Gott, du ließest Regen strömen in Fülle über dein verschmachtendes Erbland, das du selbst gegründet. 11 Dein Geschöpf fand dort Wohnung; Gott, in deiner Güte versorgst du den Armen. 12 Der Herr entsendet ein Wort; groß ist der Siegesbotinnen Schar. (Iz 52,7) 13 Die Könige der Heere fliehen, sie fliehen. Die Schöne des Hauses darf die Beute verteilen. 14 Bleibt ihr zurück zwischen den Hürden? / Die Flügel der Taube sind überzogen mit Silber, ihre Schwingen mit gelbgrünem Feingold. (Sd 5,16) 15 Als der Allmächtige Könige dort zerstreute, fiel Schnee auf dem Zalmon. (Sd 9,48) 16 Berg Gottes, Berg von Baschan, Berg mit Gipfeln, Berg von Baschan: 17 Warum blickt ihr voll Neid, ihr hohen Gipfel, / auf den Berg, den Gott sich zum Wohnsitz erwählt hat? Dort wird der HERR wohnen in Ewigkeit. (Ž 132,13; Ez 43,7) 18 Die Wagen Gottes sind zahllos, tausendmal tausend. Mit ihnen zieht der Herr vom Sinai zum Heiligtum. (2Kr 6,17) 19 Hinaufgestiegen bist du zur Höhe, hast Gefangene mitgeführt, hast Gaben genommen von Menschen - auch von Aufsässigen -, HERR, Gott, um dort zu wohnen. (Ž 47,6; Ef 4,8) 20 Gepriesen sei der Herr, Tag für Tag! Gott trägt uns, er ist unsere Rettung. [Sela] (Ž 145,2; Iz 46,3; Iz 63,9) 21 Gott ist für uns ein Gott, der Rettung bringt, und GOTT, der Herr, führt heraus aus dem Tode. (Ž 9,14) 22 Ja, Gott zerschmettert das Haupt seiner Feinde, den Scheitel dessen, der in Sünde dahinlebt. 23 Der Herr hat gesprochen: Ich bringe vom Baschan zurück, ich bringe zurück aus den Tiefen des Meeres. 24 Dein Fuß wird baden im Blut, die Zunge deiner Hunde ihren Anteil bekommen an den Feinden.^[1] (1Kr 21,19; 1Kr 22,38; Ž 58,11) 25 Gott, sie sahen deinen Einzug, den Einzug meines Gottes und Königs ins Heiligtum: (2S 6,13; Ž 24,7) 26 voraus die Sänger, die Saitenspieler danach, dazwischen Mädchen mit kleinen Pauken. (2S 6,5; Ž 149,3) 27 Versammelt euch und preist Gott, den HERRN, von Israels Quelle her! 28 Dort Benjamin, der Jüngste, der sie anführt, / die Fürsten von Juda in ihrer Vollmacht, die Fürsten von Sebulon, die Fürsten von Naftali.^[2] (Sd 20,43; Iz 8,23) 29 Aufgeboten hat dein Gott deine Macht. Bekräftige, Gott, was du für uns getan hast, (Ž 80,3) 30 von deinem Tempel aus, hoch über Jerusalem, wo dir Könige Tribut entrichten. 31 Drohe dem Untier im Schilf, der Rotte der Stiere unter den Kälbern der Völker! Tritt sie nieder, die nach Silber gieren! Zerstreue die Völker, denen Schlachten gefallen! (Ez 29,2) 32 Aus Ägypten kommen kostbare Stoffe; Kusch hebt eilends zu Gott seine Hände. (Ž 72,10; Iz 18,7; Iz 45,14; Sk 8,27)

Ž 72,10Iz 18,7Iz 45,14Sk 8,27

33 Ihr Königreiche der Erde, singet für Gott, singt und spielt für den Herrn, [Sela] (Ž 7,18) 34 der dahinfährt über den Himmel, den uralten Himmel, der seine Stimme erhebt, seine machtvolle Stimme! 35 Gebt Gott die Macht! / Über Israel ragt seine Hoheit, seine Macht ragt bis zu den Wolken. 36 Furcht gebietend bist du, Gott, von deinem Heiligtum aus, / er ist der Gott Israels, der dem Volke Macht und Stärke gibt. Gott sei gepriesen!