od Biblion1Poučný žalm Davidův. Jeho modlitba, když byl v jeskyni.[1]2K Hospodinu volám s úpěním, k Hospodinu volám, žadoním!3Vylévám před ním svoje starosti, své trápení mu svěřuji.4Na duchu klesám slabostí, ty ale o mé stezce víš! Na cestě, kterou se ubírám, na mě nastražili past.5Pohleď k mé pravici, všimni si: nezná se ke mně ani jediný! Kdybych chtěl utéci, nemám kam, nikdo se o mě nestará!6K tobě zní moje volání: Ty, Hospodine, jsi má skrýš, můj úděl na zemi mezi živými!7Vyslechni prosím moje volání – jsem už úplně zoufalý! Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají, jsou příliš silní – na ně nestačím!8Vyveď mou duši z vězení, abych tvé jméno mohl oslavit! Tehdy mě spravedliví obklopí, až mi své dobrodiní projevíš.
1Ein Weisheitslied Davids. Als er in der Höhle war. Ein Bittgebet. (Ž 63,1)2Mit lauter Stimme schrei ich zum HERRN,
laut flehe ich zum HERRN um Gnade.3Ich schütte vor ihm meine Klage aus,
tue vor ihm kund meine Drangsal.4Wenn auch in mir mein Lebensgeist schwindet:
Meinen Pfad, du kennst ihn.
Auf dem Weg, den ich gehe,
stellten sie mir eine Falle. (Ž 140,6; Ž 143,4)5Blicke zur Rechten und schaue:
Niemand ist da, der mich beachtet.
Mir ist jede Zuflucht genommen,
niemand fragt nach meinem Leben.6Zu dir, HERR, habe ich geschrien, /
ich sagte: Du bist meine Zuflucht,
mein Anteil im Land der Lebenden. (Ž 27,13; Ž 73,26; Ž 91,2)7Vernimm doch meinen Notschrei,
denn ich bin tief erniedrigt.
Errette mich vor meinen Verfolgern,
denn sie sind mir zu mächtig!8Führe doch mein Leben heraus aus dem Kerker,
damit ich deinen Namen preise!
Um mich werden sich Gerechte scharen,
denn du tust mir Gutes. (Ž 88,9)