od Biblion1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.2Zachraň mě, Hospodine, od lidí zlých, braň mě před těmi, kdo páchají násilí!3Před těmi, kdo v srdci vymýšlejí zlo, těmi, kdo každý den rozněcují boj.4Jako had bodají svými jazyky, zmijí jed skrývají pod svými rty! séla5Chraň mě, Hospodine, od rukou ničemy, braň mě před těmi, kdo páchají násilí, před těmi, kdo mi chtějí nohy podrazit!6Nadutci na mě nastražili léčku, upletli na mě síť z provazů, u cesty položili mnohou nástrahu. séla7Říkám Hospodinu: Můj Bůh jsi ty. Vyslyš, Hospodine, moje modlitby!8Hospodine, Pane, má mocná záchrano, hlavu mi kryješ, když přijde boj.9Neplň, Hospodine, tužby ničemů, jejich zlé plány ať nedojdou úspěchu! séla10Ti, kdo mě obkličují, hlavy zvedají – zrádností vlastních rtů ať jsou smeteni!11Ať na ně prší uhlí řeřavé, ať padnou do jámy, z níž nikdo nevstane!12Ať pomlouvači ztratí svůj domov na zemi, násilníky ať dožene a srazí neštěstí!13Vím to, že Hospodin hájí chudáky a že prosadí právo ubohých.14Jistěže spravedliví tvé jméno oslaví, před tvojí tváří budou žít poctiví!
1Für den Chormeister. Ein Psalm Davids.2Rette mich, HERR, vor dem bösen Menschen,
vor dem Mann der Gewalttaten bewahre mich, (Ž 71,4)3vor denen, die Böses im Herzen sinnen,
jeden Tag schüren sie Kriege!4Sie schärfen ihre Zunge wie eine Schlange,
Viperngift ist unter ihren Lippen. [Sela] (Ž 55,22; Ž 58,5; Ř 3,13)5Behüte mich, HERR, vor den Händen der Frevler, /
vor dem Mann der Gewalttaten bewahre mich,
die darauf sinnen, meine Schritte zum Wanken zu bringen!6Hochmütige legten mir heimlich eine Falle und Schlingen, /
sie spannten ein Netz am Rande des Weges,
Fanghölzer stellten sie auf für mich. [Sela] (Jb 18,8; Ž 57,7; Ž 141,9; Ž 142,4)7Ich sagte zum HERRN: Mein Gott bist du.
Vernimm, HERR, die Stimme meines Flehens! (Ž 31,15)8GOTT und Herr, meine Kraft und meine Rettung,
du hast mein Haupt beschirmt am Tag des Kampfes.9Lass nicht zu, HERR, die Gier der Frevler,
lass ihren Plan nicht gelingen, wenn sie sich erheben! [Sela]10Das Haupt derer, die mich umzingeln,
sei bedeckt vom Unheil ihrer Lippen. (Ž 7,17)11Man häufe auf sie glühende Kohlen. /
Er stürze sie hinab in den Abgrund,
sie sollen nie wieder aufstehn! (Nu 16,31; Ž 11,6; Ž 120,4)12Der Verleumder soll nicht bestehn auf der Erde!
Den Mann der Gewalttat: Böses treffe ihn Schlag auf Schlag!13Ich weiß, der HERR führt die Sache des Elenden,
Recht schafft er den Armen.[1] (Ž 9,19; Ž 34,7)14Ja, die Gerechten werden deinen Namen preisen,
die Redlichen werden vor deinem Angesicht wohnen. (Ž 11,7)