1A hle, spatřil jsem Beránka, stojícího na hoře Sion, a s ním sto čtyřiačtyřicet tisíc těch, kteří měli na čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.2Uslyšel jsem také hlas z nebe jako zvuk mnohých vod, jako zvuk velikého hromu. A ten zvuk, který jsem slyšel, byl jako když hudebníci hrají na loutny.3Zpívali jakoby novou píseň před trůnem a před těmi čtyřmi bytostmi i před těmi starci. Tu píseň se nikdo nemohl naučit, jen těch sto čtyřiačtyřicet tisíc vykoupených ze země.4To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panicové. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde; ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi.5V jejich ústech nemá místo lež; jsou bez vady.
Tři andělé
6Spatřil jsem také jiného anděla, letícího středem nebe, který měl věčné evangelium, aby je kázal obyvatelům země – každému národu, kmenu, jazyku i lidu –7jak říká mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu chválu, neboť přišla hodina jeho soudu. Klanějte se Tomu, který stvořil nebe, zemi, moře i prameny vod!“8Za ním letěl druhý anděl se slovy: „Padlo, padlo to veliké město Babylon,[1] neboť napájelo všechny národy vínem svého vášnivého smilstva!“9Za nimi pak letěl ještě třetí anděl a volal mocným hlasem: „Klaní-li se někdo šelmě a jejímu obrazu a přijímá-li její znamení na čelo nebo na ruku,10i ten bude pít neředěné víno Božího hněvu, které je vlito do kalichu jeho rozhorlení; bude trýzněn ohněm a sírou před tváří svatých andělů a před tváří Beránka.11Dým jejich muk bude stoupat na věky věků! Ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a kdokoli přijme znamení jejího jména, nebudou mít odpočinutí dnem ani nocí!“12Zde je zapotřebí vytrvalosti svatých, kteří se drží Božích přikázání a Ježíšovy víry.13Potom jsem uslyšel hlas z nebe: „Piš: ‚Blaze mrtvým, kteří od této chvíle umírají v Pánu.‘ Ano, praví Duch, ať si odpočinou od své námahy; vždyť jejich skutky je provázejí.“
Sklizeň země
14A hle, spatřil jsem bílý oblak a na tom oblaku seděl jakoby Syn člověka.[2] Na hlavě měl zlatou korunu a v ruce ostrý srp.15Z chrámu vyšel další anděl a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Napřáhni srp a žni, neboť nadešla hodina sklizně. Sklizeň země dozrála!“16Tehdy ten, který seděl na oblaku, mrštil svůj srp na zem a země byla sklizena.17Z chrámu, který je v nebi, pak vyšel další anděl a také on měl ostrý srp.18A od oltáře vyšel ještě další anděl, který měl moc nad ohněm, a zavolal mocným hlasem na toho, který měl ostrý srp: „Napřáhni svůj ostrý srp a skliď hrozny vinice země, neboť její hrozny dozrály!“19Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu.[3]20Ten lis byl šlapán venku za městem a z lisu tekla krev až po uzdy koní na šestnáct set honů[4] daleko.
1Then I looked, and behold, on Mount Zion stood the Lamb, and with him 144,000 who had his name and his Father’s name written on their foreheads. (Ž 2,6; Žd 12,22; Zj 3,12; Zj 5,6; Zj 7,3; Zj 7,4)2And I heard a voice from heaven like the roar of many waters and like the sound of loud thunder. The voice I heard was like the sound of harpists playing on their harps, (Zj 1,15; Zj 5,8; Zj 6,1; Zj 15,2; Zj 19,6)3and they were singing a new song before the throne and before the four living creatures and before the elders. No one could learn that song except the 144,000 who had been redeemed from the earth. (Zj 2,17; Zj 5,9; Zj 19,12)4It is these who have not defiled themselves with women, for they are virgins. It is these who follow the Lamb wherever he goes. These have been redeemed from mankind as firstfruits for God and the Lamb, (2K 11,2; Jk 1,18; Zj 3,4; Zj 17,14)5and in their mouth no lie was found, for they are blameless. (Ž 32,2; Iz 63,8; Sf 3,13; J 1,47; Ju 1,24)
The Messages of the Three Angels
6Then I saw another angel flying directly overhead, with an eternal gospel to proclaim to those who dwell on earth, to every nation and tribe and language and people. (Zj 3,10; Zj 8,13)7And he said with a loud voice, “Fear God and give him glory, because the hour of his judgment has come, and worship him who made heaven and earth, the sea and the springs of water.” (Neh 9,6; Zj 4,11; Zj 8,10; Zj 11,13; Zj 15,4; Zj 16,4)8Another angel, a second, followed, saying, “Fallen, fallen is Babylon the great, she who made all nations drink the wine of the passion[1] of her sexual immorality.” (Iz 21,9; Jr 51,7; Jr 51,8; Da 4,30; Zj 16,19; Zj 17,5; Zj 18,2; Zj 18,3; Zj 18,10)9And another angel, a third, followed them, saying with a loud voice, “If anyone worships the beast and its image and receives a mark on his forehead or on his hand, (Zj 13,15; Zj 13,16)10he also will drink the wine of God’s wrath, poured full strength into the cup of his anger, and he will be tormented with fire and sulfur in the presence of the holy angels and in the presence of the Lamb. (Jb 21,20; Iz 1,22; Zj 16,19; Zj 18,6; Zj 20,10)11And the smoke of their torment goes up forever and ever, and they have no rest, day or night, these worshipers of the beast and its image, and whoever receives the mark of its name.” (Gn 19,28; Iz 34,10; Zj 4,8; Zj 14,9; Zj 18,18; Zj 19,3)12Here is a call for the endurance of the saints, those who keep the commandments of God and their faith in Jesus.[2] (Zj 12,17; Zj 13,10)13And I heard a voice from heaven saying, “Write this: Blessed are the dead who die in the Lord from now on.” “Blessed indeed,” says the Spirit, “that they may rest from their labors, for their deeds follow them!” (Kaz 4,2; 1K 15,18; 1Te 4,16; Zj 6,11; Zj 20,6)
The Harvest of the Earth
14Then I looked, and behold, a white cloud, and seated on the cloud one like a son of man, with a golden crown on his head, and a sharp sickle in his hand. (Zj 1,13; Zj 6,2)15And another angel came out of the temple, calling with a loud voice to him who sat on the cloud, “Put in your sickle, and reap, for the hour to reap has come, for the harvest of the earth is fully ripe.” (Jr 51,33; Jl 3,13; Mt 13,39; Mk 4,29; Zj 14,18; Zj 15,6; Zj 16,17)16So he who sat on the cloud swung his sickle across the earth, and the earth was reaped.17Then another angel came out of the temple in heaven, and he too had a sharp sickle.18And another angel came out from the altar, the angel who has authority over the fire, and he called with a loud voice to the one who had the sharp sickle, “Put in your sickle and gather the clusters from the vine of the earth, for its grapes are ripe.” (Jl 3,13; Zj 16,8)19So the angel swung his sickle across the earth and gathered the grape harvest of the earth and threw it into the great winepress of the wrath of God. (Zj 19,15)20And the winepress was trodden outside the city, and blood flowed from the winepress, as high as a horse’s bridle, for 1,600 stadia.[3] (Iz 63,3; Pl 1,15; Žd 13,12; Zj 19,14)