1V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:2„Je mi jich líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst.3Když je pošlu domů hladové, padnou na cestě vyčerpáním. A někteří přišli zdaleka.“4„Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“5„Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich. „Sedm,“ odpověděli.6Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu.7Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je.8A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.9Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil,10ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.
Farizejský kvas
11Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe.12„Proč toto pokolení žádá znamení?“ zasténal Ježíš v duchu. „Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“13Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.14Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník.15Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“16Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba.17Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce?18Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte?[1] Už si nevzpomínáte?19Když jsem nalámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli.20„A co těch sedm chlebů pro čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Sedm,“ odpověděli.21Na to jim řekl: „Ještě nerozumíte?“
Vidíš něco?
22Když přišli do Betsaidy, přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.23Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“24On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“25Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku.26Ježíš ho pak poslal domů se slovy: „Do vesnice ale nechoď.“
Ty jsi Mesiáš
27Ježíš a jeho učedníci pak vyšli do vesnic kolem Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mě mají lidé?“28Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“29„A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Ty jsi Mesiáš!“ odpověděl mu Petr.30On je ale přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali.31Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.32Protože ty věci říkal otevřeně, Petr ho vzal stranou a začal ho kárat.33Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a okřikl Petra: „Odejdi ode mě, satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“34Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.35Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání.36Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil?37Co dá člověk na oplátku za svůj život?38Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“
1In those days, when again a great crowd had gathered, and they had nothing to eat, he called his disciples to him and said to them, (Mt 15,32; Mk 6,32)2“I have compassion on the crowd, because they have been with me now three days and have nothing to eat. (Mt 9,36)3And if I send them away hungry to their homes, they will faint on the way. And some of them have come from far away.”4And his disciples answered him, “How can one feed these people with bread here in this desolate place?”5And he asked them, “How many loaves do you have?” They said, “Seven.” (Mt 16,10)6And he directed the crowd to sit down on the ground. And he took the seven loaves, and having given thanks, he broke them and gave them to his disciples to set before the people; and they set them before the crowd. (Mt 26,27; Mk 14,23; L 22,17; L 22,19; J 6,11; J 6,23; Sk 27,35; Ř 14,6; 1K 10,30; 1K 11,24; 1K 14,16; 1Tm 4,3)7And they had a few small fish. And having blessed them, he said that these also should be set before them. (Mt 14,19)8And they ate and were satisfied. And they took up the broken pieces left over, seven baskets full. (2Kr 4,42; Mk 8,5)9And there were about four thousand people. And he sent them away.10And immediately he got into the boat with his disciples and went to the district of Dalmanutha.[1] (Mt 15,39; Mk 3,9)
The Pharisees Demand a Sign
11The Pharisees came and began to argue with him, seeking from him a sign from heaven to test him. (Mt 12,38; Mt 16,1; L 11,16; L 21,11; J 8,6; 1K 1,22)12And he sighed deeply in his spirit and said, “Why does this generation seek a sign? Truly, I say to you, no sign will be given to this generation.” (Mk 7,34; J 11,33)13And he left them, got into the boat again, and went to the other side. (Mt 4,13; Mt 21,17)
The Leaven of the Pharisees and Herod
14Now they had forgotten to bring bread, and they had only one loaf with them in the boat.15And he cautioned them, saying, “Watch out; beware of the leaven of the Pharisees and the leaven of Herod.”[2] (Mk 3,6; Mk 12,13; L 12,1; 1K 5,6; Ga 5,9)16And they began discussing with one another the fact that they had no bread.17And Jesus, aware of this, said to them, “Why are you discussing the fact that you have no bread? Do you not yet perceive or understand? Are your hearts hardened? (Mt 26,10; Mk 6,52; Mk 7,18)18Having eyes do you not see, and having ears do you not hear? And do you not remember? (Iz 42,18; Iz 43,8; Jr 5,21; Ez 12,2; Mt 13,13)19When I broke the five loaves for the five thousand, how many baskets full of broken pieces did you take up?” They said to him, “Twelve.” (Mk 6,41; Mk 6,44)20“And the seven for the four thousand, how many baskets full of broken pieces did you take up?” And they said to him, “Seven.” (Mk 8,6; Mk 8,9)21And he said to them, “Do you not yet understand?”
Jesus Heals a Blind Man at Bethsaida
22And they came to Bethsaida. And some people brought to him a blind man and begged him to touch him. (Mk 6,45)23And he took the blind man by the hand and led him out of the village, and when he had spit on his eyes and laid his hands on him, he asked him, “Do you see anything?” (Mk 5,23; Mk 7,33; J 9,6)24And he looked up and said, “I see people, but they look like trees, walking.”25Then Jesus[3] laid his hands on his eyes again; and he opened his eyes, his sight was restored, and he saw everything clearly.26And he sent him to his home, saying, “Do not even enter the village.” (Mt 8,4; Mk 8,23)
Peter Confesses Jesus as the Christ
27And Jesus went on with his disciples to the villages of Caesarea Philippi. And on the way he asked his disciples, “Who do people say that I am?” (Mt 16,13; L 9,18)28And they told him, “John the Baptist; and others say, Elijah; and others, one of the prophets.” (Mt 14,2; Mt 17,10; Mk 6,14; Mk 9,11; L 9,7; L 9,8; J 1,21)29And he asked them, “But who do you say that I am?” Peter answered him, “You are the Christ.” (Mt 1,17; Mk 14,61; J 11,27)30And he strictly charged them to tell no one about him. (Mt 12,16; Mt 16,20; L 9,21)