1Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení, ale běda tomu, skrze koho přicházejí.2Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých.3Mějte se na pozoru! Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu.4Kdyby proti tobě zhřešil sedmkrát za den a sedmkrát by se k tobě obrátil se slovy: ‚Je mi to líto,‘ musíš mu odpustit.“5Apoštolové Pánu řekli: „Dej nám víc víry.“6„Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko,“ odpověděl Pán, „řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře!‘ a poslechla by vás.7Kdo z vás by svému služebníkovi hned po jeho návratu z orby nebo pastvy řekl: ‚Pojď ke stolu‘?8Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi večeři, vezmi si zástěru a obsluhuj mě; až se najím a napiji, můžeš jíst a pít i ty‘?9Děkuje snad tomu služebníku, že udělal, co mu bylo nařízeno?10Tak i vy, když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: ‚Nezasloužíme chválu. Jen jsme jako služebníci splnili svou povinnost.‘“
Deset malomocných
11Cestou do Jeruzaléma procházel pomezím Samaří a Galileje.12Když přicházel k jedné vesnici, setkalo se s ním deset malomocných. Zůstali stát opodál13a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“14Když je uviděl, řekl jim: „Jděte se ukázat kněžím.“[1] A jak šli, byli očištěni.15Jakmile jeden z nich uviděl, že je uzdraven, vrátil se a hlasitě chválil Boha.16Padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. Ten muž byl Samaritán.17„Copak jich nebylo očištěno deset?“ zeptal se Ježíš. „Kde je těch zbylých devět?18Nikdo z nich se nevrátil, aby vzdal Bohu slávu, jedině tento cizinec?“19Potom mu řekl: „Vstaň a jdi. Tvá víra tě uzdravila.“
Kdy přijde Království
20Když se ho jednou farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází zjevně.21Nebude možné říci: ‚Je tu!‘ anebo: ‚Je tam.‘ Boží království už je přece mezi vámi!“22Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte uvidět jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte.23Když vám tehdy řeknou: ‚Je tu,‘ anebo: ‚Je tam,‘ nikam nechoďte a za nikým se nežeňte.24Jako když blesk ozáří krajinu od jednoho konce oblohy až po druhý, tak se objeví Syn člověka ve svůj den.[2]25Nejdříve ale musí mnoho vytrpět a být zavržen tímto pokolením.26Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka:27Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila.28Podobně bylo za dnů Lotových: Jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli,29ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil.30Právě tak to bude v den, kdy se objeví Syn člověka.31Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral; a také kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.32Pamatujte na Lotovu ženu!33Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí. Kdokoli by jej ztratil, ten jej zachová.34Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán.35[36] Dvě budou spolu mlít; jedna bude vzata a druhá zanechána.“[3]37„Kde, Pane?“ zeptali se ho. „Kde je mrtvola, tam se slétnou supi,“ odpověděl.
1And he said to his disciples, “Temptations to sin[1] are sure to come, but woe to the one through whom they come! (Mt 13,41; Mt 18,7; L 22,22)2It would be better for him if a millstone were hung around his neck and he were cast into the sea than that he should cause one of these little ones to sin.[2] (Mt 18,6; Mk 9,42)3Pay attention to yourselves! If your brother sins, rebuke him, and if he repents, forgive him, (Lv 19,17; Mt 6,14; Mt 18,15; Mt 18,21)4and if he sins against you seven times in the day, and turns to you seven times, saying, ‘I repent,’ you must forgive him.” (Mt 18,21)
Increase Our Faith
5The apostles said to the Lord, “Increase our faith!” (Mk 6,30; Mk 9,24)6And the Lord said, “If you had faith like a grain of mustard seed, you could say to this mulberry tree, ‘Be uprooted and planted in the sea,’ and it would obey you. (Mt 13,31; Mt 17,20; L 19,4)
Unworthy Servants
7“Will any one of you who has a servant[3] plowing or keeping sheep say to him when he has come in from the field, ‘Come at once and recline at table’?8Will he not rather say to him, ‘Prepare supper for me, and dress properly,[4] and serve me while I eat and drink, and afterward you will eat and drink’? (L 12,35; L 12,37; J 13,4)9Does he thank the servant because he did what was commanded?10So you also, when you have done all that you were commanded, say, ‘We are unworthy servants;[5] we have only done what was our duty.’” (Jb 22,2; Jb 35,7; Mt 25,30; Ř 11,35)
Jesus Cleanses Ten Lepers
11On the way to Jerusalem he was passing along between Samaria and Galilee. (Mt 19,1; L 9,51; J 4,3)12And as he entered a village, he was met by ten lepers,[6] who stood at a distance (Lv 13,45)13and lifted up their voices, saying, “Jesus, Master, have mercy on us.”14When he saw them he said to them, “Go and show yourselves to the priests.” And as they went they were cleansed. (Lv 13,2; Mt 8,4; L 5,14)15Then one of them, when he saw that he was healed, turned back, praising God with a loud voice; (L 13,13)16and he fell on his face at Jesus’ feet, giving him thanks. Now he was a Samaritan. (Nu 16,22; Mt 10,5; Mt 26,39; L 5,12)17Then Jesus answered, “Were not ten cleansed? Where are the nine? (L 17,12)18Was no one found to return and give praise to God except this foreigner?” (Iz 66,5; J 9,24)19And he said to him, “Rise and go your way; your faith has made you well.”[7] (Mk 10,52)
The Coming of the Kingdom
20Being asked by the Pharisees when the kingdom of God would come, he answered them, “The kingdom of God is not coming in ways that can be observed, (L 12,39; L 19,11; Sk 1,6)21nor will they say, ‘Look, here it is!’ or ‘There!’ for behold, the kingdom of God is in the midst of you.”[8] (L 17,23)22And he said to the disciples, “The days are coming when you will desire to see one of the days of the Son of Man, and you will not see it. (Am 5,18; Mt 9,15; Mk 2,20; L 5,35; L 19,43; L 21,6; L 23,29; J 4,21; J 8,56)23And they will say to you, ‘Look, there!’ or ‘Look, here!’ Do not go out or follow them. (Mt 24,23; Mk 13,21; L 17,21; L 21,8)24For as the lightning flashes and lights up the sky from one side to the other, so will the Son of Man be in his day.[9] (Mt 24,27; 1K 1,8)25But first he must suffer many things and be rejected by this generation. (Mt 16,21; Mt 17,22; Mk 8,31; L 13,33)26Just as it was in the days of Noah, so will it be in the days of the Son of Man. (Gn 6,5; Gn 7,7; Mt 24,37; 1Te 5,3; Žd 11,7; 1P 3,20; 2P 2,5)27They were eating and drinking and marrying and being given in marriage, until the day when Noah entered the ark, and the flood came and destroyed them all. (Mt 24,38)28Likewise, just as it was in the days of Lot—they were eating and drinking, buying and selling, planting and building, (2P 2,7)29but on the day when Lot went out from Sodom, fire and sulfur rained from heaven and destroyed them all— (Gn 19,16; Gn 19,24; 2P 2,6)30so will it be on the day when the Son of Man is revealed. (Mt 16,27; Mt 24,44; 1K 1,7; 2Te 1,7; 1P 1,7; 1P 1,13; 1P 4,13)31On that day, let the one who is on the housetop, with his goods in the house, not come down to take them away, and likewise let the one who is in the field not turn back. (Mt 24,17; Mk 13,15; L 5,19; L 21,21)32Remember Lot’s wife. (Gn 19,26)33Whoever seeks to preserve his life will lose it, but whoever loses his life will keep it. (Mt 10,39; Sk 7,19)34I tell you, in that night there will be two in one bed. One will be taken and the other left.35There will be two women grinding together. One will be taken and the other left.”[10] (Ex 11,5; Iz 47,2; Mt 24,41)37And they said to him, “Where, Lord?” He said to them, “Where the corpse[11] is, there the vultures[12] will gather.” (Jb 39,30; Mt 24,28)