1Odkud pocházejí boje a sváry mezi vámi? Nepůsobí je snad vaše choutky, které se ve vás perou?2Dychtíte, ale nemáte, vraždíte a závidíte, ale nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte.3Prosíte, ale nedostáváte, protože prosíte zle, abyste uspokojili své vlastní choutky.4Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.5Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Copak Duch, který v nás přebývá, vede k nevraživosti?6Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: „Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí.“[1]7Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás,8přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očistěte svá srdce, vy, kdo máte dvojakou mysl.9Dejte se do bědování, truchlete a plačte! Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.10Pokořte se před Pánovou tváří a on vás povýší.
Tři varování
11Bratři, nepomlouvejte jedni druhé. Kdo pomlouvá nebo soudí svého bratra, pomlouvá a soudí Zákon. Pokud soudíš Zákon, přestal jsi být plnitelem Zákona a stal ses jeho soudcem.12Zákonodárce a soudce je ale jen jeden! On může zachránit i zničit. Kdo vůbec jsi, že soudíš svého bližního?13A teď vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města. Strávíme tam rok a vyděláme si obchodem“ –14vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí.15Raději máte říci: „Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono.“16Vy se ale chlubíte ve své namyšlenosti. Všechno takové chlubení je zlé.17Když někdo umí jednat správně, ale nejedná, je to hřích.
1What causes quarrels and what causes fights among you? Is it not this, that your passions[1] are at war within you?[2] (Ř 7,23; 1P 2,11)2You desire and do not have, so you murder. You covet and cannot obtain, so you fight and quarrel. You do not have, because you do not ask.3You ask and do not receive, because you ask wrongly, to spend it on your passions. (1J 5,14)4You adulterous people![3] Do you not know that friendship with the world is enmity with God? Therefore whoever wishes to be a friend of the world makes himself an enemy of God. (Iz 54,5; Jr 2,2; Mt 6,24; J 15,19; 1J 2,15)5Or do you suppose it is to no purpose that the Scripture says, “He yearns jealously over the spirit that he has made to dwell in us”? (1K 6,19; 2K 6,16)6But he gives more grace. Therefore it says, “God opposes the proud but gives grace to the humble.” (Př 3,34; Iz 54,7; Mt 13,12; 1P 5,5)7Submit yourselves therefore to God. Resist the devil, and he will flee from you. (Ef 4,27; Ef 6,11; 1P 5,8)8Draw near to God, and he will draw near to you. Cleanse your hands, you sinners, and purify your hearts, you double-minded. (2Pa 15,2; Iz 1,16; Jr 4,14; Pl 3,57; Za 1,3; Mal 3,7; L 15,20; Jk 1,8)9Be wretched and mourn and weep. Let your laughter be turned to mourning and your joy to gloom. (Mt 5,4)10Humble yourselves before the Lord, and he will exalt you. (Iz 57,15; Mt 23,12; L 1,52; Jk 4,6)11Do not speak evil against one another, brothers.[4] The one who speaks against a brother or judges his brother, speaks evil against the law and judges the law. But if you judge the law, you are not a doer of the law but a judge. (Mt 7,1; 2K 12,20; Jk 5,9; 1P 2,1)12There is only one lawgiver and judge, he who is able to save and to destroy. But who are you to judge your neighbor? (Iz 33,22; Mt 10,28; Ř 14,4; Jk 5,9)
Boasting About Tomorrow
13Come now, you who say, “Today or tomorrow we will go into such and such a town and spend a year there and trade and make a profit”— (Př 27,1; L 12,18)14yet you do not know what tomorrow will bring. What is your life? For you are a mist that appears for a little time and then vanishes. (Jb 7,7; Ž 102,3)15Instead you ought to say, “If the Lord wills, we will live and do this or that.” (Sk 18,21)16As it is, you boast in your arrogance. All such boasting is evil. (1K 5,6)17So whoever knows the right thing to do and fails to do it, for him it is sin. (L 12,47; J 9,41; 2P 2,21)