Jeremjáš 22 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Slovo judským králům

1 Tak praví Hospodin: „Sestup do paláce judského krále a vyřiď tam toto slovo: 2 Králi judský, který sedíš na Davidově trůnu, slyš slovo Hospodinovo – ty, tvoji dvořané i tvůj lid, vy, kteří vcházíte těmito branami. 3 Tak praví Hospodin: Jednejte poctivě a spravedlivě! Zachraňujte okrádaného z rukou utlačitele! Přistěhovalcům, sirotkům a vdovám neubližujte! Nechovejte se násilně! Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev! 4 Pokud se opravdu zařídíte podle těchto slov, budou branami tohoto paláce vcházet králové vládnoucí na Davidově trůnu. Pojedou na vozech a koních a s nimi jejich dvořané i lid. 5 Pokud však tato slova neposlechnete, pak přísahám při sobě samém, praví Hospodin, že z tohoto paláce zbudou jen trosky.“ 6 Toto praví Hospodin o domu judského krále: „Jsi pro mě jako Gileád, jako libanonský vrcholek. Zbude z tebe však jen pustina, města bez obyvatel. 7 Pošlu proti tobě ničitele, každého v plné zbroji; zporážejí ty tvé skvělé cedry a naházejí do ohně! 8 Až budou lidé z mnoha národů procházet kolem tohoto města, budou se jeden druhého ptát: ‚Proč to Hospodin tomuto velikému městu provedl?‘ 9 A dostanou odpověď: ‚Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se cizím bohům a sloužili jim.‘“^[1] 10 Neplačte nad mrtvým, nenaříkejte pro něj; plačte však nad tím, který odchází, protože už se nevrátí a nespatří rodnou zem. 11 Toto praví Hospodin o Šalumovi,^[2] synu Jošiášovu, jenž se stal judským králem po svém otci Jošiášovi, ale musel odsud odejít: „Už se sem nevrátí. 12 Zemře tam, kam ho odvlekli, a tuto zem už nikdy nespatří.“ 13 „Běda tomu, kdo si staví palác, ale ne spravedlností; tomu, kdo buduje horní patra, ale bezprávím; tomu, kdo nechá bližního dřít zdarma a za práci mu neplatí!^[3] 14 Říká: ‚Postavím si velký palác a v něm prostorné komnaty; prorazím do něj okna, obložím cedrem a natřu červení.‘ 15 Copak tě dělá králem, že máš víc cedru než ostatní? Copak tvůj otec neměl co jíst a pít? Jednal však poctivě a spravedlivě, a tak se mu vedlo dobře. 16 Hájil práva chudých a ubohých – tehdy bývalo dobře! To totiž znamená znát mě, praví Hospodin. 17 Ty ale nemáš oči ani srdce než pro svůj mrzký zisk; zajímá tě jen vraždění nevinných, vydírání a násilí.“ 18 Toto praví Hospodin o judském králi Joakimovi, synu Jošiášovu:^[4] „Nebudou ho oplakávat: ‚Ach bratře, ach sestro!‘ Nebudou ho oplakávat: ‚Ach pane, ach veličenstvo!‘ 19 Pohřbí ho tak jako osla – vyvlečou ho ven a pohodí někam za brány Jeruzaléma.“ 20 „Vystoupej na Libanon, dcero, křič, z Bášanu ať tvůj hlas zní, z Abarimu vykřikni nad svými milenci, neboť jsou všichni rozdrceni! 21 Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid, říkala jsi ale: ‚Nechci poslouchat!‘ Tak je to s tebou už od mládí, že neslyšíš můj hlas. 22 Všechny ty tvé pastýře vítr požene, tví milenci půjdou do zajetí; tehdy se konečně budeš hanbit a stydět za všechny své špatnosti. 23 Uvelebila ses v Libanonu,^[5] v hnízdečku mezi cedrovím; budeš však sténat jako při porodu, jako rodička se budeš svíjet bolestí!“ 24 „Jakože jsem živ, praví Hospodin, i kdybys byl, judský králi Jekoniáši,^[6] synu Joakimův, pečetním prstenem na mé pravici, i odtud bych tě strhl! 25 Vydám tě do rukou těch, kdo pasou po tvém životě, do rukou těch, ze kterých máš děs, do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou Babyloňanů. 26 Tebe i tvou rodnou matku odvrhnu do cizí země, v níž jste se nenarodili, a tam zemřete. 27 Do své vytoužené země se nikdy nevrátíte.“ 28 Je snad Jekoniáš nějaký zahozený střep? Hrnec, který nikdo nechce? Proč jsou tedy zavrženi on i jeho potomci, odmrštěni do země, kterou neznali? 29 Ach země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo! 30 Tak praví Hospodin: „Zapište ho jako muže bez dětí, jako někoho, komu se v životě nedařilo. Nikomu z jeho potomků se nezdaří usednout na trůn Davidův a vládnout nad Judou.“

English Standard Version

od Crossway

1 Thus says the Lord: “Go down to the house of the king of Judah and speak there this word, 2 and say, ‘Hear the word of the Lord, O king of Judah, who sits on the throne of David, you, and your servants, and your people who enter these gates. (Jr 21,12) 3 Thus says the Lord: Do justice and righteousness, and deliver from the hand of the oppressor him who has been robbed. And do no wrong or violence to the resident alien, the fatherless, and the widow, nor shed innocent blood in this place. (Lv 19,33; Ž 82,3; Iz 1,17; Jr 7,5; Jr 21,12; Jr 22,17; Jr 26,15)

Lv 19,33Ž 82,3Iz 1,17Jr 7,5Jr 21,12Jr 22,17Jr 26,15

4 For if you will indeed obey this word, then there shall enter the gates of this house kings who sit on the throne of David, riding in chariots and on horses, they and their servants and their people. (Jr 17,25) 5 But if you will not obey these words, I swear by myself, declares the Lord, that this house shall become a desolation. (Gn 22,16; Iz 64,10; Jr 7,34; Jr 25,11; Jr 25,18; Jr 44,6; Jr 44,22; Jr 49,13; Jr 51,14; Ez 5,14; Am 6,8; Žd 6,13)

Gn 22,16Iz 64,10Jr 7,34Jr 25,11Jr 25,18Jr 44,6Jr 44,22Jr 49,13Jr 51,14Ez 5,14Am 6,8Žd 6,13

6 For thus says the Lord concerning the house of the king of Judah: “You are like Gilead to me, like the summit of Lebanon, yet surely I will make you a desert, an uninhabited city.^[1] (Jr 6,8; Jr 22,20; Jr 22,23) 7 I will prepare destroyers against you, each with his weapons, and they shall cut down your choicest cedars and cast them into the fire. (2Kr 19,23; Iz 37,24; Jr 6,4) 8 “And many nations will pass by this city, and every man will say to his neighbor, “Why has the Lord dealt thus with this great city?” (Jr 5,19) 9 And they will answer, “Because they have forsaken the covenant of the Lord their God and worshiped other gods and served them.”’” (Dt 29,25) 10 Weep not for him who is dead, nor grieve for him, but weep bitterly for him who goes away, for he shall return no more to see his native land. (2Pa 35,24; Jr 22,11)

Message to the Sons of Josiah

11 For thus says the Lord concerning Shallum the son of Josiah, king of Judah, who reigned instead of Josiah his father, and who went away from this place: “He shall return here no more, (2Kr 23,34; 2Pa 36,4; Ez 19,4) 12 but in the place where they have carried him captive, there shall he die, and he shall never see this land again.” (Jr 22,11) 13 “Woe to him who builds his house by unrighteousness, and his upper rooms by injustice, who makes his neighbor serve him for nothing and does not give him his wages, (Lv 19,13; Lv 25,39; Dt 24,14; Iz 5,18; Mi 3,10; Abk 2,12; Jk 5,4)

Lv 19,13Lv 25,39Dt 24,14Iz 5,18Mi 3,10Abk 2,12Jk 5,4

14 who says, ‘I will build myself a great house with spacious upper rooms,’ who cuts out windows for it, paneling it with cedar and painting it with vermilion. (Ez 23,14) 15 Do you think you are a king because you compete in cedar? Did not your father eat and drink and do justice and righteousness? Then it was well with him. (2Kr 23,25; Ž 128,2; Kaz 8,12; Iz 3,10)

2Kr 23,25Ž 128,2Kaz 8,12Iz 3,10

16 He judged the cause of the poor and needy; then it was well. Is not this to know me? declares the Lord. (Sd 2,10; Př 31,9; Iz 1,17; Jr 22,15)

Sd 2,10Př 31,9Iz 1,17Jr 22,15

17 But you have eyes and heart only for your dishonest gain, for shedding innocent blood, and for practicing oppression and violence.” (Jr 22,3; Jr 26,15) 18 Therefore thus says the Lord concerning Jehoiakim the son of Josiah, king of Judah: “They shall not lament for him, saying, ‘Ah, my brother!’ or ‘Ah, sister!’ They shall not lament for him, saying, ‘Ah, lord!’ or ‘Ah, his majesty!’ (1Kr 13,30; Ž 78,64; Jr 16,4; Jr 34,5)

1Kr 13,30Ž 78,64Jr 16,4Jr 34,5

19 With the burial of a donkey he shall be buried, dragged and dumped beyond the gates of Jerusalem.” (Iz 14,19; Jr 8,2; Jr 36,30) 20 “Go up to Lebanon, and cry out, and lift up your voice in Bashan; cry out from Abarim, for all your lovers are destroyed. (Nu 27,12; Dt 32,49; Jr 3,1) 21 I spoke to you in your prosperity, but you said, ‘I will not listen.’ This has been your way from your youth, that you have not obeyed my voice. (Ž 129,1; Jr 3,25) 22 The wind shall shepherd all your shepherds, and your lovers shall go into captivity; then you will be ashamed and confounded because of all your evil. (Jr 3,25; Jr 22,20; Jr 23,1; Ez 34,10)

Jr 3,25Jr 22,20Jr 23,1Ez 34,10

23 O inhabitant of Lebanon, nested among the cedars, how you will be pitied when pangs come upon you, pain as of a woman in labor!” (Iz 13,8; Jr 6,24; Jr 22,6) 24 “As I live, declares the Lord, though Coniah the son of Jehoiakim, king of Judah, were the signet ring on my right hand, yet I would tear you off (1Kr 21,8; Pís 8,6; Iz 49,18; Ez 5,11; Ag 2,23)

1Kr 21,8Pís 8,6Iz 49,18Ez 5,11Ag 2,23

25 and give you into the hand of those who seek your life, into the hand of those of whom you are afraid, even into the hand of Nebuchadnezzar king of Babylon and into the hand of the Chaldeans. (Dt 1,17; Jr 34,20; Jr 39,17) 26 I will hurl you and the mother who bore you into another country, where you were not born, and there you shall die. (2Kr 24,8; 2Kr 24,15; 2Pa 36,10) 27 But to the land to which they will long to return, there they shall not return.” 28 Is this man Coniah a despised, broken pot, a vessel no one cares for? Why are he and his children hurled and cast into a land that they do not know? (Ž 31,12; Jr 15,14; Jr 22,24; Jr 48,38; Oz 8,8)

Ž 31,12Jr 15,14Jr 22,24Jr 48,38Oz 8,8

29 O land, land, land, hear the word of the Lord! (Iz 1,2) 30 Thus says the Lord: “Write this man down as childless, a man who shall not succeed in his days, for none of his offspring shall succeed in sitting on the throne of David and ruling again in Judah.” (1Pa 3,17; Jr 36,30; Mt 1,12)