1Hospodin ke mně promluvil: „Jdi si koupit lněný pás. Opásej se jím na bedrech, ale ve vodě ho neper.“2Koupil jsem si tedy bederní pás, jak Hospodin řekl, a opásal se jím.3Znovu jsem dostal slovo Hospodinovo:4„Vezmi ten pás, který sis koupil a který nosíš na bedrech, vstaň, jdi k Pratu[1] a tam ho schovej ve skalní puklině.“5Šel jsem tedy a schoval jej u Pratu, jak mi Hospodin přikázal.6Po mnoha dnech mi pak Hospodin řekl: „Vstaň, jdi k Pratu a vezmi odtud onen pás, který jsem ti tam přikázal schovat.“7Šel jsem tedy k Pratu na místo, kde jsem pás předtím schoval, vyhrabal jsem ho, a hle – pás byl plesnivý a úplně na nic.8Tehdy jsem dostal slovo Hospodinovo:9„Toto praví Hospodin: Právě tak zkazím pýchu Judy a nesmírnou pýchu Jeruzaléma!10Tento zlý lid, který odmítá poslouchat má slova, který se řídí svým zarputilým srdcem a odchází za cizími bohy, aby jim sloužil a klaněl se jim, bude jako tento pás – úplně na nic.11Jako se pás ovíjí kolem lidských beder, tak jsem k sobě přivinul celý dům Izraele a celý dům Judy, praví Hospodin. Chtěl jsem, aby byli mým lidem, mým věhlasem, chválou a ozdobou, oni však neposlouchali.“
Vinné džbány
12„Vyřiď jim tato slova. Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý džbán se plní vínem. Když ti namítnou: ‚Copak nevíme, že se každý džbán plní vínem?‘13řekni jim – Tak praví Hospodin: Hle, já všechny obyvatele této země, krále sedící na Davidově trůnu, kněze, proroky i všechny obyvatele Jeruzaléma, naplním tak, že budou opilí.14Roztříštím je jedny o druhé, rodiče i děti, praví Hospodin. Nebudu mít soucit ani slitování, nesmiluji se, dokud je nezničím.“
Půjdete do zajetí
15Pozorně poslouchejte, odložte pýchu, vždyť mluvil Hospodin.16Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve než tmou vše zahalí, dříve než vaše nohy zakopnou v příšeří mezi horami. Vyhlížíte světlo, on je však promění v stín smrti, obrátí je ve tmu nejhlubší.17Jestliže neposlechnete, spláču nad vaší pýchou potají, mé oči budou plakat hořce, přetékat budou slzami nad Hospodinovým stádem odvlečeným do zajetí.18„Vyřiď králi a královně matce:[2] ‚Sesedněte z trůnů na zem; vaše skvostné koruny vám spadnou z hlav!‘19Města v Negevu budou zavřena, nikdo je nebude moci otvírat. Celý Juda bude vystěhován, vystěhován bude docela.“20Zvedněte oči, pohleďte na ty, kdo táhnou od severu! Kde máte stádo vám svěřené, ovce, jež byly vaší chloubou?21Co řekneš, až ti určí za vládce ty, jež sis pěstovala jako spojence? Nepřepadnou tě bolesti jako ženu, když rodí?22Ptáš-li se sama sebe: „Proč mě to potkalo?“ – To za množství tvých vin ti zvedli sukně a zprznili ti tělo!23Může si Habešan změnit barvu kůže anebo leopard své skvrny? Pak byste i vy mohli jednat dobře, kdo jste si navykli být zlí!24„Rozpráším tě jako plevy unášené pouštním vichrem.25To bude tvůj úděl, to jsem ti vyměřil, praví Hospodin, protože jsi na mě zapomněla a uvěřila lži.26Já sám ti proto zvednu sukně až přes obličej, ať se ukáže tvá hanba,27tvé cizoložství, tvůj chtíč i tvé zvrhlé smilnění. Viděl jsem tvé nechutnosti na kopcích i v polích. Běda ti, Jeruzaléme! Jak dlouho ještě budeš nečistý?“
1Thus says the Lord to me, “Go and buy a linen loincloth and put it around your waist, and do not dip it in water.” (Ex 28,39; Lv 16,4; Sk 21,11)2So I bought a loincloth according to the word of the Lord, and put it around my waist.3And the word of the Lord came to me a second time,4“Take the loincloth that you have bought, which is around your waist, and arise, go to the Euphrates and hide it there in a cleft of the rock.” (Iz 7,19; Jr 51,59; Jr 51,63)5So I went and hid it by the Euphrates, as the Lord commanded me.6And after many days the Lord said to me, “Arise, go to the Euphrates, and take from there the loincloth that I commanded you to hide there.” (Jr 13,1)7Then I went to the Euphrates, and dug, and I took the loincloth from the place where I had hidden it. And behold, the loincloth was spoiled; it was good for nothing. (Jr 13,1; Jr 18,4; Ez 15,4)8Then the word of the Lord came to me:9“Thus says the Lord: Even so will I spoil the pride of Judah and the great pride of Jerusalem. (Lv 26,19; Ž 137,1)10This evil people, who refuse to hear my words, who stubbornly follow their own heart and have gone after other gods to serve them and worship them, shall be like this loincloth, which is good for nothing. (Jr 3,17; Jr 13,7; Jr 16,11)11For as the loincloth clings to the waist of a man, so I made the whole house of Israel and the whole house of Judah cling to me, declares the Lord, that they might be for me a people, a name, a praise, and a glory, but they would not listen. (Ex 19,5; Iz 55,13; Jr 33,9; Sf 3,20)
The Jars Filled with Wine
12“You shall speak to them this word: ‘Thus says the Lord, the God of Israel, “Every jar shall be filled with wine.”’ And they will say to you, ‘Do we not indeed know that every jar will be filled with wine?’ (Jr 48,12)13Then you shall say to them, ‘Thus says the Lord: Behold, I will fill with drunkenness all the inhabitants of this land: the kings who sit on David’s throne, the priests, the prophets, and all the inhabitants of Jerusalem. (Jr 17,20; Jr 18,18; Jr 19,3; Jr 22,2; Ez 23,33)14And I will dash them one against another, fathers and sons together, declares the Lord. I will not pity or spare or have compassion, that I should not destroy them.’” (Ž 2,9; Jr 19,10)
Exile Threatened
15Hear and give ear; be not proud, for the Lord has spoken.16Give glory to the Lord your God before he brings darkness, before your feet stumble on the twilight mountains, and while you look for light he turns it into gloom and makes it deep darkness. (Jz 7,19; Iz 5,30; Iz 8,22; Iz 60,2; Am 5,8; Am 8,9; J 11,10)17But if you will not listen, my soul will weep in secret for your pride; my eyes will weep bitterly and run down with tears, because the Lord’s flock has been taken captive. (Jr 9,1; Jr 9,18; Jr 14,17; Pl 1,2; Pl 1,16; Pl 2,18; Pl 3,49)18Say to the king and the queen mother: “Take a lowly seat, for your beautiful crown has come down from your head.” (2Kr 24,12; Př 4,9; Iz 28,5; Iz 62,3; Jr 22,26; Pl 5,16)19The cities of the Negeb are shut up, with none to open them; all Judah is taken into exile, wholly taken into exile. (Jz 6,1)20“Lift up your eyes and see those who come from the north. Where is the flock that was given you, your beautiful flock? (Jr 1,13; Jr 6,22)21What will you say when they set as head over you those whom you yourself have taught to be friends to you? Will not pangs take hold of you like those of a woman in labor? (Iz 13,8)22And if you say in your heart, ‘Why have these things come upon me?’ it is for the greatness of your iniquity that your skirts are lifted up and you suffer violence. (Iz 3,17; Jr 5,19; Jr 13,26; Pl 1,8; Oz 2,10; Na 3,5)23Can the Ethiopian change his skin or the leopard his spots? Then also you can do good who are accustomed to do evil. (Mt 19,26)24I will scatter you[1] like chaff driven by the wind from the desert. (Ž 1,4; Ž 83,13)25This is your lot, the portion I have measured out to you, declares the Lord, because you have forgotten me and trusted in lies. (Jb 20,29; Ž 11,6; Jr 2,32)26I myself will lift up your skirts over your face, and your shame will be seen. (Jr 13,22)27I have seen your abominations, your adulteries and neighings, your lewd whorings, on the hills in the field. Woe to you, O Jerusalem! How long will it be before you are made clean?” (Iz 1,16; Jr 2,20; Jr 5,8; Jr 6,15; Ez 24,13)