od Biblion1Jako když oheň zapálí roští a vodu v hrnci uvaří, tak ať tví nepřátelé tvé jméno poznají, ať se před tebou třesou národy!2Jako když jsi konal své nečekané divy – sestoupils a před tebou se hory roztřásly!3Od věků nikdy nikdo neslyšel, nikdo svým okem neviděl, že by nějaký Bůh kromě tebe tak jednal s těmi, kdo čekají na něj.4Zastáváš se těch, kdo rádi žijí správně, kdo na tvých cestách myslí na tebe. Hle, rozlítil ses, že jsme stále hřešili. Můžeme snad být spaseni?5Všichni jsme jako někdo nečistý, všechna naše spravedlnost jak hadry té, jež krvácí.[1] Všichni vadneme jako list, jako vichrem unášeni svými vinami.6Nikdo tvé jméno nevzývá, nikdo se neprobouzí, po tobě nesahá, když jsi před námi skryl svou tvář a našim vinám nás vydal napospas.[2]7Ty jsi však, Hospodine, Otec náš, my hlína jsme a ty Tvůrce náš, tvá ruka nás všechny uhnětla.8Nehněvej se, Hospodine, přespříliš, nevzpomínej navěky na náš hřích. Prosíme tě, už na nás pohlédni – my všichni jsme tvůj lid!9Tvá svatá města jsou zpustošena, ze Sionu je pustina, Jeruzalém leží v sutinách.10V tom našem svatém a slavném chrámě kdysi chválili tě naši otcové – teď je z něj ale jen spáleniště, vše, co nám bylo drahé, je zničené!11Budeš se přes to vše, Hospodine, držet zpět? Budeš mlčet a pokořovat nás bez konce?
Izajáš 64
English Standard Version
od Crossway1Oh that you would rend the heavens and come down, that the mountains might quake at your presence— (Sd 5,5; 2S 22,10; Ž 18,9; Ž 144,5; Mi 1,4)2[1] as when fire kindles brushwood and the fire causes water to boil— to make your name known to your adversaries, and that the nations might tremble at your presence! (Jz 2,9)3When you did awesome things that we did not look for, you came down, the mountains quaked at your presence. (Ex 14,13; Ex 15,11)4From of old no one has heard or perceived by the ear, no eye has seen a God besides you, who acts for those who wait for him. (Ž 31,19; 1K 2,9)5You meet him who joyfully works righteousness, those who remember you in your ways. Behold, you were angry, and we sinned; in our sins we have been a long time, and shall we be saved?[2]6We have all become like one who is unclean, and all our righteous deeds are like a polluted garment. We all fade like a leaf, and our iniquities, like the wind, take us away. (Ž 90,5; Iz 59,12)7There is no one who calls upon your name, who rouses himself to take hold of you; for you have hidden your face from us, and have made us melt in[3] the hand of our iniquities. (Iz 43,22; Oz 7,7)8But now, O Lord, you are our Father; we are the clay, and you are our potter; we are all the work of your hand. (Iz 29,23; Iz 45,9; Iz 45,11; Iz 63,16; Ř 9,20)9Be not so terribly angry, O Lord, and remember not iniquity forever. Behold, please look, we are all your people. (Ž 74,1; Ž 79,8; Iz 57,16)10Your holy cities have become a wilderness; Zion has become a wilderness, Jerusalem a desolation. (Neh 1,3; Neh 2,3)11Our holy and beautiful[4] house, where our fathers praised you, has been burned by fire, and all our pleasant places have become ruins. (2Kr 25,9; 2Pa 36,19; Ž 74,7; Ag 1,9; Ag 2,3)12Will you restrain yourself at these things, O Lord? Will you keep silent, and afflict us so terribly? (Iz 42,14; Za 1,12)