1Hle, Hospodin vyplení zemi, zcela ji zpustoší; zohaví její vzezření, její obyvatele rozptýlí.2Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti.3Zem bude úplně vypleněna, o všechno bude oloupena – takové slovo vyšlo od Hospodina!4Zem chřadne, uvadá, celý svět vadne vyčerpán, vyčerpán je i výkvět národa.5Země je poskvrněna svými obyvateli; neboť překročili zákony, na ustanovení nedbali a věčnou smlouvu zrušili.6To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí.7Nové víno vyschlo, réva uvadá, namísto radovánek každý naříká.8Umlklo veselé chřestění tamburín, ztichlo hlučení hýřících, umlkly radostné zvuky citery.9Už nepijí víno s písněmi, pijákům zhořkl nápoj opojný.10Rozbořeno je město marnosti; vchody všech domů zataraseny.11Že není víno, zní nářek v ulicích, nastal soumrak všeho veselí, radost odešla do vyhnanství.12Z města zůstaly pusté trosky, brána roztříštěna na kusy.13Toto se stane na zemi mezi národy – jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky.
Hospodin se oslaví
14Hlasitě potom vykřiknou radostí, západ zajásá, až Hospodin se oslaví.15Proto i na východě chvalte Hospodina, jméno Hospodina, Boha Izraelova, ať zní na mořských pobřežích.16Slyšíme chvalozpěv z nejzazších krajů: „Sláva Spravedlivému!“ Já ale říkám: „Zle je mi, zle je mi! Běda mi – zrádci zradili, zrádci zrádně zradili!“17Strach a prach a past na tebe, kdo zemi obýváš!18Kdo uteče, až zazní strašný hlas, upadne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Nebeské průduchy se otevřou, zemské základy se otřesou:19Země se láme, láme se, země se hroutí, hroutí se, země se třese, třese se!20Země se motá, motá se jako opilec, chvěje se jako chýše pod vichrem. Její provinění na ni těžce dopadne, zhroutí se a už nevstane.21V ten den Hospodin potrestá mocnosti nahoře na nebi i krále dole na zemi.22Budou nahnáni jako vězni do jámy, budou zavřeni v žaláři; po dlouhé době pak budou souzeni.23Měsíc zůstane užaslý i samo slunce se zastydí, až se Hospodin zástupů na hoře Sion v Jeruzalémě ujme království a zjeví svou slávu před svými stařešiny.
1Behold, the Lord will empty the earth[1] and make it desolate, and he will twist its surface and scatter its inhabitants. (Iz 13,9)2And it shall be, as with the people, so with the priest; as with the slave, so with his master; as with the maid, so with her mistress; as with the buyer, so with the seller; as with the lender, so with the borrower; as with the creditor, so with the debtor. (Iz 3,1; Jr 15,10; Pl 4,16; Ez 7,12; Oz 4,9)3The earth shall be utterly empty and utterly plundered; for the Lord has spoken this word. (Iz 1,20; Iz 24,1; Iz 24,6)4The earth mourns and withers; the world languishes and withers; the highest people of the earth languish. (Iz 16,8; Oz 4,3)5The earth lies defiled under its inhabitants; for they have transgressed the laws, violated the statutes, broken the everlasting covenant. (Nu 35,33; Iz 2,6; Iz 2,8)6Therefore a curse devours the earth, and its inhabitants suffer for their guilt; therefore the inhabitants of the earth are scorched, and few men are left. (Ž 5,10; Za 5,3)7The wine mourns, the vine languishes, all the merry-hearted sigh. (Jl 1,10; Jl 1,12)8The mirth of the tambourines is stilled, the noise of the jubilant has ceased, the mirth of the lyre is stilled. (Jr 7,34; Oz 2,11; Am 8,10)9No more do they drink wine with singing; strong drink is bitter to those who drink it. (Am 6,5)10The wasted city is broken down; every house is shut up so that none can enter. (Iz 23,1; Iz 34,11)11There is an outcry in the streets for lack of wine; all joy has grown dark; the gladness of the earth is banished. (Ž 144,14; Iz 24,7; Jl 1,5; Jl 1,12)12Desolation is left in the city; the gates are battered into ruins.13For thus it shall be in the midst of the earth among the nations, as when an olive tree is beaten, as at the gleaning when the grape harvest is done. (Iz 17,6; Mi 7,1)14They lift up their voices, they sing for joy; over the majesty of the Lord they shout from the west.[2]15Therefore in the east[3] give glory to the Lord; in the coastlands of the sea, give glory to the name of the Lord, the God of Israel. (Iz 45,6)16From the ends of the earth we hear songs of praise, of glory to the Righteous One. But I say, “I waste away, I waste away. Woe is me! For the traitors have betrayed, with betrayal the traitors have betrayed.” (Iz 21,2; Iz 24,14; Iz 26,2; Iz 33,1; Iz 60,21)17Terror and the pit and the snare[4] are upon you, O inhabitant of the earth! (Jb 20,24; Jr 48,43; Am 5,19)18He who flees at the sound of the terror shall fall into the pit, and he who climbs out of the pit shall be caught in the snare. For the windows of heaven are opened, and the foundations of the earth tremble. (Gn 7,11; Ž 18,7; Iz 24,17)19The earth is utterly broken, the earth is split apart, the earth is violently shaken.20The earth staggers like a drunken man; it sways like a hut; its transgression lies heavy upon it, and it falls, and will not rise again. (Iz 19,14; Iz 24,5; Iz 29,9)21On that day the Lord will punish the host of heaven, in heaven, and the kings of the earth, on the earth. (Ž 76,12; Iz 10,12; Iz 31,8)22They will be gathered together as prisoners in a pit; they will be shut up in a prison, and after many days they will be punished. (Iz 29,6; Mi 4,11)23Then the moon will be confounded and the sun ashamed, for the Lord of hosts reigns on Mount Zion and in Jerusalem, and his glory will be before his elders. (Ž 99,1; Iz 13,10; Mi 4,7)