1Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný!2Chtěl bych se od vás dozvědět jedno: Přijali jste Ducha díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?3Přišli jste o rozum? Začali jste Duchem, a teď končíte tělem?4Tolik jste prožili – bylo to k ničemu, úplně k ničemu?5Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?6Abraham, jak je psáno, „uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost“.[1]7Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry.8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“[2]9Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.10Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona.“[3]11Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry.“[4]12V Zákoně ovšem nejde o víru, ale o skutky: „Ten, kdo je plní, z nich bude žít.“[5]13Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (jak je psáno: „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě“),[6]14aby tak Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.
Zákon a zaslíbení
15Řeknu to po lidsku, bratři. Lidskou smlouvu[7] po schválení také nikdo neruší ani k ní nic nepřidává. Totéž platí pro16Totéž platí pro zaslíbení daná Abrahamovi a jeho semeni. Písmo tu neříká v množném čísle: „a semenům,“ ale v jednotném: „a tvému semeni,“[8] čímž je míněn Kristus.17Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech[9] nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a odvolat tak zaslíbení.18Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení.19K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;20prostředník ovšem není pro jednoho, a Bůh je jeden.21Je tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Kdyby tu byl Zákon, který by dokázal přinést život, potom by spravedlnost opravdu vyplývala ze Zákona.22Písmo ale zahrnulo všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím nabídlo zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista.[10]
Boží dědicové
23Než přišla víra, byli jsme střeženi pod dozorem Zákona až do doby, kdy měla být víra zjevena.24Zákon nás jako pěstoun vychovával ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou.25Po příchodu víry už ale nejsme pod pěstounem.26Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi.27Všichni, kdo jste pokřtěni do Krista, jste se do Krista oblékli.28Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši.29A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.
1O foolish Galatians! Who has bewitched you? It was before your eyes that Jesus Christ was publicly portrayed as crucified. (Nu 21,9; 1K 1,23)2Let me ask you only this: Did you receive the Spirit by works of the law or by hearing with faith? (Sk 15,8; Ř 10,17; Ga 3,14; Ef 1,13; Žd 6,4)3Are you so foolish? Having begun by the Spirit, are you now being perfected by[1] the flesh? (Ga 4,9; Fp 1,6)4Did you suffer[2] so many things in vain—if indeed it was in vain? (1K 15,2; Žd 10,35; 2J 1,8)5Does he who supplies the Spirit to you and works miracles among you do so by works of the law, or by hearing with faith— (1K 12,10; Ga 3,2)6just as Abraham “believed God, and it was counted to him as righteousness”? (Gn 15,6; Ř 4,3; Ř 4,9; Ř 4,21)7Know then that it is those of faith who are the sons of Abraham. (L 19,9; Ga 3,9)8And the Scripture, foreseeing that God would justify[3] the Gentiles by faith, preached the gospel beforehand to Abraham, saying, “In you shall all the nations be blessed.” (Gn 12,3; Ř 3,30)9So then, those who are of faith are blessed along with Abraham, the man of faith.
The Righteous Shall Live by Faith
10For all who rely on works of the law are under a curse; for it is written, “Cursed be everyone who does not abide by all things written in the Book of the Law, and do them.” (Dt 27,26; Jr 11,3; Ez 18,4; Mt 5,19; Ř 4,15; Ga 5,4)11Now it is evident that no one is justified before God by the law, for “The righteous shall live by faith.”[4] (Abk 2,4; Ř 1,17; Ga 2,16; Žd 10,38)12But the law is not of faith, rather “The one who does them shall live by them.” (Lv 18,5; Ř 10,5)13Christ redeemed us from the curse of the law by becoming a curse for us—for it is written, “Cursed is everyone who is hanged on a tree”— (Dt 21,23; Sk 5,30; Ga 4,5; 2P 2,1; Zj 22,3)14so that in Christ Jesus the blessing of Abraham might come to the Gentiles, so that we might receive the promised Spirit[5] through faith. (Iz 32,15; Iz 44,3; Jl 2,28; J 7,39; Sk 2,33; Ř 4,9; Ř 4,16; Ga 3,2; Ga 3,28; Ef 1,13)
The Law and the Promise
15To give a human example, brothers:[6] even with a man-made covenant, no one annuls it or adds to it once it has been ratified. (Ř 3,5; Žd 9,17)16Now the promises were made to Abraham and to his offspring. It does not say, “And to offsprings,” referring to many, but referring to one, “And to your offspring,” who is Christ. (Gn 12,7; L 1,55; Sk 3,25; Sk 13,32; Ř 4,13; Ř 4,16)17This is what I mean: the law, which came 430 years afterward, does not annul a covenant previously ratified by God, so as to make the promise void. (Gn 15,13; Ex 12,40; Sk 7,6; Ř 4,14)18For if the inheritance comes by the law, it no longer comes by promise; but God gave it to Abraham by a promise. (Žd 6,13)19Why then the law? It was added because of transgressions, until the offspring should come to whom the promise had been made, and it was put in place through angels by an intermediary. (Ex 20,19; Ex 20,21; Dt 5,5; Dt 5,22; Dt 5,27; Dt 5,31; Sk 7,38; Sk 7,53; Ř 4,15; Ga 3,16; Žd 2,2)20Now an intermediary implies more than one, but God is one. (Ř 3,30; 1Tm 2,5; Žd 6,17; Žd 8,6; Žd 9,15; Žd 12,24)21Is the law then contrary to the promises of God? Certainly not! For if a law had been given that could give life, then righteousness would indeed be by the law. (Ga 2,21)22But the Scripture imprisoned everything under sin, so that the promise by faith in Jesus Christ might be given to those who believe. (Sk 10,43; Ř 3,9; Ř 4,16; Ř 11,32)23Now before faith came, we were held captive under the law, imprisoned until the coming faith would be revealed. (1P 1,5)24So then, the law was our guardian until Christ came, in order that we might be justified by faith. (Mt 5,17; Ř 10,4; 1K 4,15; Ga 2,16; Ga 3,11; Ko 2,17; Žd 9,9)25But now that faith has come, we are no longer under a guardian,26for in Christ Jesus you are all sons of God, through faith. (J 1,12; Ř 8,14; Ga 4,5)27For as many of you as were baptized into Christ have put on Christ. (Sk 8,16; Ř 6,3; Ř 13,14)28There is neither Jew nor Greek, there is neither slave[7] nor free, there is no male and female, for you are all one in Christ Jesus. (Ř 3,30; 1K 11,11; 1K 12,13; Ga 3,14; Ga 5,6; Ga 6,15)29And if you are Christ’s, then you are Abraham’s offspring, heirs according to promise. (Ř 8,17; Ř 9,7; 1K 3,23; Ga 4,1; Ga 4,7; Ga 4,28; Ef 3,6; 2Tm 1,1; Tt 1,2; Žd 9,15)