1Moji milovaní a vytoužení bratři, jste mou radostí a věncem vítězů! Takto tedy stůjte v Pánu, milovaní.2Prosím Evodii a prosím Syntyché, aby měly stejné smýšlení v Pánu.3Ano, prosím i tebe, věrný spojenče, abys jim pomáhal. Bojovaly přece za evangelium spolu se mnou, s Klementem a s mými dalšími spolupracovníky, jejichž jména jsou v knize života.4Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se!5Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko.6O nic nemějte starost,[1] ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha,7a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.8Závěrem, bratři, cokoli je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála – o tom přemýšlejte.9Čemu jste se naučili a přijali, co jste slyšeli a viděli na mně, to dělejte a Bůh pokoje bude s vámi.
Kristus mě posiluje
10Udělalo mi v Pánu velikou radost, že váš zájem o mě konečně znovu vzklíčil. Zájem jste měli už dříve, ale chyběla příležitost.11Neříkám to proto, že bych trpěl nedostatkem; naučil jsem se totiž být za všech okolností spokojen.12Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek.13Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.14Zachovali jste se ale krásně, že jste mi pomohli v tísni.15Vy Filipští sami víte, jak to bylo v počátcích evangelia, když jsem se vydal na cestu z Makedonie. Žádná církev se nepodílela na mých výdajích a příjmech, jen vy jediní.16I do Tesaloniky jste mi vícekrát poslali na mé potřeby.17Neříkám to proto, že bych toužil po darech; toužím ale, aby rostl zisk, který se připisuje na váš účet.18Potvrzuji, že jsem vše dostal a ještě mi zbývá; mé potřeby jsou naplněny, když jsem od Epafrodita přijal, co jste poslali – je to líbezná vůně, oběť, která je Bohu vzácná a příjemná.19Můj Bůh pak podle svého bohatství slavně naplní i každou vaši potřebu v Kristu Ježíši.20Našemu Bohu a Otci buď sláva na věky věků! Amen.21Pozdravte všechny svaté v Kristu Ježíši. Pozdravují vás bratři, kteří jsou tu se mnou.22Pozdravují vás všichni svatí, zvláště ti z císařova dvora.23Milost Pána Ježíše Krista s vaším duchem.[2]
2I entreat Euodia and I entreat Syntyche to agree in the Lord. (Fp 2,2)3Yes, I ask you also, true companion,[2] help these women, who have labored[3] side by side with me in the gospel together with Clement and the rest of my fellow workers, whose names are in the book of life. (L 10,20)4Rejoice in the Lord always; again I will say, rejoice. (Fp 3,1)5Let your reasonableness[4] be known to everyone. The Lord is at hand; (Jk 5,8)6do not be anxious about anything, but in everything by prayer and supplication with thanksgiving let your requests be made known to God. (Př 16,3; Mt 6,25; Ř 1,8)7And the peace of God, which surpasses all understanding, will guard your hearts and your minds in Christ Jesus. (Iz 26,3; J 14,27; Ef 3,19; Fp 4,9; Ko 3,15)8Finally, brothers, whatever is true, whatever is honorable, whatever is just, whatever is pure, whatever is lovely, whatever is commendable, if there is any excellence, if there is anything worthy of praise, think about these things.9What you have learned[5] and received and heard and seen in me—practice these things, and the God of peace will be with you. (Ř 15,33; Fp 3,17; Fp 4,7; 1Te 4,1)
God’s Provision
10I rejoiced in the Lord greatly that now at length you have revived your concern for me. You were indeed concerned for me, but you had no opportunity. (2K 11,9; Fp 2,30)11Not that I am speaking of being in need, for I have learned in whatever situation I am to be content. (2K 9,8; 1Tm 6,6; 1Tm 6,8; Žd 13,5)12I know how to be brought low, and I know how to abound. In any and every circumstance, I have learned the secret of facing plenty and hunger, abundance and need. (1K 4,11; 2K 11,9; 2K 11,27)13I can do all things through him who strengthens me. (2K 12,9; Ef 3,16; 1Tm 1,12)14Yet it was kind of you to share[6] my trouble. (Fp 1,7; Zj 1,9)15And you Philippians yourselves know that in the beginning of the gospel, when I left Macedonia, no church entered into partnership with me in giving and receiving, except you only. (2K 11,8; Fp 1,5)16Even in Thessalonica you sent me help for my needs once and again.17Not that I seek the gift, but I seek the fruit that increases to your credit.[7] (Ř 1,13; 2K 9,5; Tt 3,14)18I have received full payment, and more. I am well supplied, having received from Epaphroditus the gifts you sent, a fragrant offering, a sacrifice acceptable and pleasing to God. (Gn 8,21; Fp 2,25; Žd 13,16)19And my God will supply every need of yours according to his riches in glory in Christ Jesus. (Ž 23,1; Ř 2,4; 2K 9,8)20To our God and Father be glory forever and ever. Amen. (Ř 11,36; Ga 1,4; Ga 1,5; 1Te 1,3; 1Te 3,11; 1Te 3,13)
Final Greetings
21Greet every saint in Christ Jesus. The brothers who are with me greet you. (Ga 1,2)22All the saints greet you, especially those of Caesar’s household. (2K 13,13)23The grace of the Lord Jesus Christ be with your spirit. (Ř 16,20)