1. Korintským 14 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Jazyky a proroctví

1 Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali. 2 Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím. 3 Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil. 4 Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev. 5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve. 6 Co kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil v jazycích? K čemu vám budu, pokud vám neřeknu nějaké zjevení, poznání, proroctví či učení? 7 Podobné je to s neživými hudebními nástroji, jako je flétna nebo lyra: pokud nevydají jasné tóny, jak má kdo poznat, co se hraje? 8 A pokud polnice vydá nezřetelný zvuk, kdo se bude chystat do boje? 9 Stejné je to s vámi: nevydá-li váš jazyk srozumitelné slovo, jak má kdo poznat, co se říká? Vždyť budete mluvit do větru! 10 Na světě je koneckonců tolik různých řečí a žádná z nich není beze smyslu. 11 Mluví-li však někdo řečí, které nerozumím, zůstaneme jeden druhému cizincem. 12 Stejné je to s vámi. Když jste tedy tak horliví po duchovních darech, snažte se v nich vyrůst pro posílení církve. 13 Kdo mluví v jazycích, ať se proto modlí, aby je mohl vykládat. 14 Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí. 15 Co s tím? Ano, budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí. Budu zpívat duchem, ale budu zpívat i myslí. 16 Kdybys totiž dobrořečil jen duchem a byl by přítomen někdo nezasvěcený, jak řekne „Amen“ ke tvému díkůčinění, když neví, co říkáš? 17 Děkuješ sice krásně, ale druhým to nepomáhá. 18 Děkuji Bohu, že mluvím v jazycích více než vy všichni; 19 v církvi bych ale pro poučení druhých raději promluvil pět slov srozumitelně než tisíce slov v jazycích. 20 Bratři, přestaňte myslet jako malé děti. Pokud jde o zlo, buďte jako nemluvňata, myšlením však buďte dospělí. 21 V Zákoně je psáno: „Cizími jazyky, cizími rty k tomuto lidu promluvím, ani tak mě však neposlechnou,“^[1] praví Hospodin. 22 Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící; proroctví naopak není pro nevěřící, ale pro věřící. 23 Co kdyby na společném shromáždění církve všichni mluvili v jazycích? Když tam přijdou nezasvěcení nebo nevěřící, neřeknou snad, že blouzníte? 24 Když ale budou všichni prorokovat a přijde někdo nevěřící nebo nezasvěcený, bude tím vším přesvědčován a usvědčován. 25 Až vyjde najevo, co skrývá v srdci, padne na kolena, pokloní se Bohu a vyzná: „Opravdu, Bůh je mezi vámi!“

Pořádek při shromáždění

26 Co s tím, bratři? Když se scházíte, každý něco přináší – někdo píseň, někdo vyučování, někdo zjevení, někdo jazyk a někdo výklad. Ať se to všechno děje k vzájemnému posílení. 27 Chce-li někdo mluvit v jazycích, ať mluví postupně dva nebo nejvýše tři a někdo ať vykládá; 28 když tam ale nebude, kdo by to vykládal, pak ať ve shromáždění zmlkne a mluví jen pro sebe a pro Boha. 29 Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují. 30 Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první zmlkne. 31 Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení. 32 Proroci mohou své puzení ovládat; 33 Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí. 34 (Vaše ženy ať při shromážděních zmlknou. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon. 35 Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.)^[2] 36 Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám? 37 Kdo si myslí, že je prorok nebo duchovní, měl by poznat, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání. 38 Kdo to neuznává, nebude uznán.^[3] 39 Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích. 40 Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.

English Standard Version

od Crossway

Prophecy and Tongues

1 Pursue love, and earnestly desire the spiritual gifts, especially that you may prophesy. (1K 11,4; 1K 12,1; 1K 12,31; 1K 13,2; 1K 16,14)

1K 11,41K 12,11K 12,311K 13,21K 16,14

2 For one who speaks in a tongue speaks not to men but to God; for no one understands him, but he utters mysteries in the Spirit. (1K 14,18; 1K 14,27) 3 On the other hand, the one who prophesies speaks to people for their upbuilding and encouragement and consolation. 4 The one who speaks in a tongue builds up himself, but the one who prophesies builds up the church. 5 Now I want you all to speak in tongues, but even more to prophesy. The one who prophesies is greater than the one who speaks in tongues, unless someone interprets, so that the church may be built up. (Nu 11,29) 6 Now, brothers,^[1] if I come to you speaking in tongues, how will I benefit you unless I bring you some revelation or knowledge or prophecy or teaching? (Sk 2,42; Ř 6,17; 1K 14,26; Ef 1,17)

Sk 2,42Ř 6,171K 14,26Ef 1,17

7 If even lifeless instruments, such as the flute or the harp, do not give distinct notes, how will anyone know what is played? 8 And if the bugle gives an indistinct sound, who will get ready for battle? (Nu 10,9; Iz 58,1; Jr 4,19; Ez 33,3; Jl 2,1)

Nu 10,9Iz 58,1Jr 4,19Ez 33,3Jl 2,1

9 So with yourselves, if with your tongue you utter speech that is not intelligible, how will anyone know what is said? For you will be speaking into the air. (1K 9,26) 10 There are doubtless many different languages in the world, and none is without meaning, 11 but if I do not know the meaning of the language, I will be a foreigner to the speaker and the speaker a foreigner to me. (Sk 28,2) 12 So with yourselves, since you are eager for manifestations of the Spirit, strive to excel in building up the church. 13 Therefore, one who speaks in a tongue should pray that he may interpret. 14 For if I pray in a tongue, my spirit prays but my mind is unfruitful. 15 What am I to do? I will pray with my spirit, but I will pray with my mind also; I will sing praise with my spirit, but I will sing with my mind also. (Ž 47,7; Ef 5,19; Ko 3,16; Jk 5,13)

Ž 47,7Ef 5,19Ko 3,16Jk 5,13

16 Otherwise, if you give thanks with your spirit, how can anyone in the position of an outsider^[2] say “Amen” to your thanksgiving when he does not know what you are saying? (1Pa 16,36; Neh 5,13; Neh 8,6; Ž 106,48; Jr 11,5; Jr 28,6; 1K 11,24; 2K 1,20; Zj 5,14; Zj 7,12; Zj 19,4)

1Pa 16,36Neh 5,13Neh 8,6Ž 106,48Jr 11,5Jr 28,61K 11,242K 1,20Zj 5,14Zj 7,12Zj 19,4

17 For you may be giving thanks well enough, but the other person is not being built up. 18 I thank God that I speak in tongues more than all of you. 19 Nevertheless, in church I would rather speak five words with my mind in order to instruct others, than ten thousand words in a tongue. 20 Brothers, do not be children in your thinking. Be infants in evil, but in your thinking be mature. (Ž 131,2; Iz 28,9; Mt 18,3; Ř 16,19; 1K 2,6; Ef 4,14; Žd 5,12)

Ž 131,2Iz 28,9Mt 18,3Ř 16,191K 2,6Ef 4,14Žd 5,12

21 In the Law it is written, “By people of strange tongues and by the lips of foreigners will I speak to this people, and even then they will not listen to me, says the Lord.” (Dt 28,49; Iz 28,11; J 10,34) 22 Thus tongues are a sign not for believers but for unbelievers, while prophecy is a sign^[3] not for unbelievers but for believers. 23 If, therefore, the whole church comes together and all speak in tongues, and outsiders or unbelievers enter, will they not say that you are out of your minds? (Sk 2,13) 24 But if all prophesy, and an unbeliever or outsider enters, he is convicted by all, he is called to account by all, 25 the secrets of his heart are disclosed, and so, falling on his face, he will worship God and declare that God is really among you. (Iz 45,14; Za 8,23; L 17,16; Žd 4,12)

Iz 45,14Za 8,23L 17,16Žd 4,12

Orderly Worship

26 What then, brothers? When you come together, each one has a hymn, a lesson, a revelation, a tongue, or an interpretation. Let all things be done for building up. (1K 12,7; 1K 12,10; 1K 12,30; 1K 14,5; 1K 14,6; 1K 14,13; 1K 14,18; 1K 14,27; 2K 12,19; 2K 13,10; Ef 5,19)

1K 12,71K 12,101K 12,301K 14,51K 14,61K 14,131K 14,181K 14,272K 12,192K 13,10Ef 5,19

27 If any speak in a tongue, let there be only two or at most three, and each in turn, and let someone interpret. (1K 14,26) 28 But if there is no one to interpret, let each of them keep silent in church and speak to himself and to God. 29 Let two or three prophets speak, and let the others weigh what is said. (Jb 12,11; 1K 12,10; 1J 4,1) 30 If a revelation is made to another sitting there, let the first be silent. (1Te 5,19) 31 For you can all prophesy one by one, so that all may learn and all be encouraged, 32 and the spirits of prophets are subject to prophets. 33 For God is not a God of confusion but of peace. As in all the churches of the saints, (1K 7,17; 1K 14,40) 34 the women should keep silent in the churches. For they are not permitted to speak, but should be in submission, as the Law also says. (1K 14,21; 1Tm 2,11; 1P 3,1) 35 If there is anything they desire to learn, let them ask their husbands at home. For it is shameful for a woman to speak in church. 36 Or was it from you that the word of God came? Or are you the only ones it has reached? 37 If anyone thinks that he is a prophet, or spiritual, he should acknowledge that the things I am writing to you are a command of the Lord. (2K 10,7; 1J 4,6) 38 If anyone does not recognize this, he is not recognized. 39 So, my brothers, earnestly desire to prophesy, and do not forbid speaking in tongues. (1K 12,31) 40 But all things should be done decently and in order. (1K 14,31; 1K 14,33; Ko 2,5)