1Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů.2Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic.3Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil,[1] bez lásky je mi to k ničemu.4Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje;5není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,6není škodolibá, ale raduje se z pravdy;7všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.8Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine.9Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme;10jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne.11Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.12Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář.[2] Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.13Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.
1If I speak in the tongues of men and of angels, but have not love, I am a noisy gong or a clanging cymbal.2And if I have prophetic powers, and understand all mysteries and all knowledge, and if I have all faith, so as to remove mountains, but have not love, I am nothing. (Mt 7,22; Mt 17,20; Mk 11,23; L 17,6; Sk 2,18; 1K 14,1; 1K 14,39)3If I give away all I have, and if I deliver up my body to be burned,[1] but have not love, I gain nothing. (Da 3,28; Mt 6,2)4Love is patient and kind; love does not envy or boast; it is not arrogant (Př 10,12; Př 17,9; Sk 7,9; 1K 4,6; 2K 6,6; Ga 5,22; Ef 4,32; Ko 3,12; 1Te 5,14; 2Tm 2,10; 1P 4,8)5or rude. It does not insist on its own way; it is not irritable or resentful;[2] (Ř 4,6; 1K 10,24; 2K 5,19)6it does not rejoice at wrongdoing, but rejoices with the truth. (Ř 1,32; 2Te 2,12; 2J 1,4; 3J 1,3)7Love bears all things, believes all things, hopes all things, endures all things. (1K 9,12; 1K 13,4)8Love never ends. As for prophecies, they will pass away; as for tongues, they will cease; as for knowledge, it will pass away.9For we know in part and we prophesy in part, (1K 8,2)10but when the perfect comes, the partial will pass away. (J 15,15)11When I was a child, I spoke like a child, I thought like a child, I reasoned like a child. When I became a man, I gave up childish ways.12For now we see in a mirror dimly, but then face to face. Now I know in part; then I shall know fully, even as I have been fully known. (Nu 12,8; Jb 36,26; Mt 5,8; 1K 8,3; 2K 3,18; 2K 5,7; Jk 1,23; 1J 3,2)13So now faith, hope, and love abide, these three; but the greatest of these is love.