Žalm 88

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Zpívaný žalm synů Korachových. Pro předního zpěváka, k tanci. Poučná píseň Hemana Ezrachejského.2 Hospodine, Bože mé spásy, ve dne i v noci před tebou běduji.3 Kéž moje modlitba dospěje k tvé tváři, nakloň své ucho k mému úpění!4 Duši mám plnou trápení, můj život se k hrobu nachýlil.5 Už patřím k těm, kdo do jámy klesají, jsem jako bojovník síly zbavený!6 Zanechali mě mezi mrtvými, jsem jako mrtvoly v hrobě ležící, na něž si nevzpomeneš nikdy víc – od tvojí ruky jsou vzdáleni!7 Shodils mě do jámy nejhlubší, do nejtemnější propasti.8 Dolehlo na mě tvé zuření, svými vlnami jsi mě porazil! séla9 Přátele ode mě zahnal jsi, způsobils, že si mě oškliví. Nemohu uniknout ze svého sevření,10 oči mi hasnou trápením! Volám tě, Hospodine, každý den, k tobě vztahuji ruce své.11 Budeš snad konat divy pro mrtvé? Zvednou se stíny ke tvé oslavě? séla12 Bude se o tvé lásce mluvit ve hrobě a o tvé věrnosti v záhubě?13 Copak se ukáže tvůj zázrak v temnotě a tvá spravedlnost v zemi bez vzpomínek?14 Já však, Hospodine, k tobě hlas pozvedám, naproti jde ti má ranní modlitba.15 Proč jen mě, Hospodine, odmítáš, proč skrýváš přede mnou svoji tvář?16 Ztrápený jsem, umírám od mládí; snáším tvé hrůzy, jsem bezradný.17 Tvůj prudký hněv se přese mě valí, zdrcen jsem tvými hrůzami!18 Pořád mě obkličují jako voda, zaplavují mě ze všech stran.19 Přátele i známé jsi ode mě zahnal, mým společníkem je temnota!

Žalm 88

English Standard Version

od Crossway
1 A Song. A Psalm of the Sons of Korah. To the choirmaster: according to Mahalath Leannoth. A Maskil[1] of Heman the Ezrahite. O Lord, God of my salvation, I cry out day and night before you. (1Kr 4,31; 1Pa 2,6; Ž 22,2; Ž 24,5; Ž 42,1; Ž 53,1; L 18,7)2 Let my prayer come before you; incline your ear to my cry! (Ž 31,2)3 For my soul is full of troubles, and my life draws near to Sheol. (Ž 16,10; Ž 107,18)4 I am counted among those who go down to the pit; I am a man who has no strength, (Ž 28,1)5 like one set loose among the dead, like the slain that lie in the grave, like those whom you remember no more, for they are cut off from your hand. (Ž 31,12; Iz 53,8)6 You have put me in the depths of the pit, in the regions dark and deep. (Ž 63,9; Ž 69,15; Ž 88,12; Ž 88,18; Ž 143,3; Pl 3,6)7 Your wrath lies heavy upon me, and you overwhelm me with all your waves. (Ž 32,4; Ž 42,7)8 You have caused my companions to shun me; you have made me a horror[2] to them. I am shut in so that I cannot escape; (Jb 19,13; Jb 30,10; Ž 88,18; Ž 142,4; Jr 32,2)9 my eye grows dim through sorrow. Every day I call upon you, O Lord; I spread out my hands to you. (Jb 11,13; Ž 6,7)10 Do you work wonders for the dead? Do the departed rise up to praise you? (Ž 6,5)11 Is your steadfast love declared in the grave, or your faithfulness in Abaddon?12 Are your wonders known in the darkness, or your righteousness in the land of forgetfulness? (Jb 10,21; Ž 88,6; Ž 89,5; Kaz 9,5)13 But I, O Lord, cry to you; in the morning my prayer comes before you. (Ž 5,3; Ž 30,2)14 O Lord, why do you cast my soul away? Why do you hide your face from me? (Jb 13,24; Ž 44,9)15 Afflicted and close to death from my youth up, I suffer your terrors; I am helpless.[3]16 Your wrath has swept over me; your dreadful assaults destroy me. (Jb 6,4; Jb 9,34)17 They surround me like a flood all day long; they close in on me together. (Ž 18,4; Ž 22,16; Ž 86,3; Ž 118,10)18 You have caused my beloved and my friend to shun me; my companions have become darkness.[4] (Jb 19,13)