1Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes!2Ať tě chválí druzí, a ne tvá vlastní ústa, ať jsou to cizí, a ne tvé vlastní rty.3Kámen tlačí a písek tíží, vydržet s tupcem je těžší než obojí.4Zloba je krutá a hněv prudký, kdo však obstojí před závistí?5Lepší otevřené pokárání nežli tajené milování.6Bezpečnější jsou rány od přítele než hojné polibky od soka.7Sytý i pláství medu pohrdá, hladovému se každá hořkost sladká zdá.8Jako pták vyplašený ze svého hnízda je člověk prchající z domova.9Olej a kadidlo oblažují srdce, přítel je vítanější než vlastní úsudek.10Svého ani otcova přítele neopouštěj. Do domu svého bratra nechoď v nesnázích – lepší je blízký soused než bratr vzdálený!11Potěš mé srdce, synu, a buď moudrý, ať mám co odpovědět na cizí urážky.12Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.13Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.14Kdo svému příteli halasně žehná už brzy od rána, za kletbu se mu to počítá.15Věčnému crčení v období dešťů se hašteřivá žena podobá.16Kdo ji chce zkrotit, chce zkrotit vítr, do pravé ruky chce olej pochytat.17Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele.18Kdo pěstuje fíkovník, bude jíst fíky, kdo pečuje o pána, vyslouží si díky.19Hladina zrcadlí lidskou tvář, člověk zrcadlí srdce člověka.20Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči.21Na stříbro je tyglík, na zlato pec, podle své pověsti člověk pozná se.22I kdybys hňupa v hmoždíři napadrť rozdrtil palicí, nezbavil bys ho hlouposti!23Své ovce znej na první pohled, své srdce věnuj svému stádu.24Bohatství přece netrvá věčně, netrvá ani koruna králů.25Tráva však vyroste na posekané louce, seno se znovu sveze z hor.26Beránci kdykoli oděv ti poskytnou, za kozlíky si koupíš pozemek.27Kozího mléka bude dostatek, pokrm pro tebe i pro tvou rodinu, dostatek živobytí i pro tvou čeládku!
Přísloví 27
Český ekumenický překlad
1 Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí. 2 Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty. 3 Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí. 4 Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí? 5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska. 6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího. 7 Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká. 8 Jako pták vyplašený z hnízda je muž, který prchá ze svého místa. 9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše. 10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr. 11 Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí. 12 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to. 13 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu. 14 Kdo za časného jitra příliš hlasitě dobrořečí svému bližnímu, tomu se to bude počítat za zlořečení. 15 Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž; 16 kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej. 17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého. 18 Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, a kdo střeží svého pána, získá vážnost. 19 Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku. 20 Podsvětí, říše zkázy, se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka. 21 Na stříbro kelímek, na zlato pec; a muž prověřuje ústa, která ho chválí. 22 Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš. 23 Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda, 24 vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení. 25 Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor, 26 z beránků máš oděv, za kozly koupíš pole, 27 máš dostatek kozího mléka k své obživě i k obživě své rodiny, máš živobytí pro své děvečky.