1Samotáři jde jen o vlastní choutky, každou rozumnou radou pohrdne.2Tupec nijak nestojí o rozumnost – chce jen vyklopit, co má na srdci.3Kam přijde darebák, přijde i pohrdání, za ním pak hanba a potupa.4Hluboká voda jsou slova úst některých, zurčící potok, pramen moudrosti.5Stranit darebákovi jistě není dobré, natožpak nevinného o právo připravit.6Tupcova ústa spěchají k hádkám, jeho rty po výprasku volají.7Tupci jsou jeho ústa záhubou, rty jsou mu pastí smrtelnou.8Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají.9Kdo při své práci lenoší, od kazisvěta se příliš neliší.10Hospodinovo jméno je pevnou věží; spravedlivý se uchýlí do jeho bezpečí.11Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, nepřekonatelnou zdí je v jeho představách.12Pýcha předchází pád, slávu předchází pokora.13Kdo odpovídá dřív, než vyslechne, hloupost projevuje k vlastní ostudě.14Lidský duch dovede unést nemoc, ztrápený duch se však nedá vydržet.15Rozumné srdce nabývá poznání, moudré uši prahnou po vědění.16Dar otvírá člověku dveře, i před velikány jej přivede.17První, kdo líčí spor, se zdá být v právu, příchod druhého jej ale prověří.18Los dokáže ukončit sváry, i mocné dovede rozsoudit.19Ukřivděný bratr se uzavře jak město, rozepře působí jako hradní závory.20Ovocem svých úst si každý naplní břicho, úrodou vlastních rtů se každý nasytí.21Jazyk má moc nad smrtí i životem, kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce.22Kdo našel manželku, ten našel štěstí, Hospodin jej svou přízní obdařil.23Chudák poníženě prosí, boháč odpovídá hrubostí.24Někdo ze sebe jen dělá přítele, bližší než bratr je však ten, kdo miluje.
Přísloví 18
Český ekumenický překlad
1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry. 2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. 3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou. 4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti. 5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého. 6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. 7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši. 8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. 9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce. 10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. 11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba. 12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. 13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj. 14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese? 15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává. 16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům. 17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce. 18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce. 19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce. 20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů. 21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. 22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení. 23 Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě. 24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.