Přísloví 17

Bible, překlad 21. století

1 Lepší je suchý kus chleba v klidu než dům plný masa a sváru.2 Chytrý sluha bude pánem nezdárného syna, s jeho bratry se o dědictví podělí.3 Na stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin.4 Zlý člověk dá na ničemné řeči, lhář poslouchá zlé jazyky.5 Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.6 Korunou starců jsou jejich vnuci, ozdobou synů otcové.7 Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč.8 Úplatek působí jako zaříkadlo: úplatkáři se daří, kam se obrátí.9 Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele.10 Na rozumného více zapůsobí výtka, než kdyby tupci stokrát nařezal.11 Na nic než na vzpouru zlosyn nemyslí, bude však navštíven poslem ukrutným.12 Raději narazit na zuřivou medvědici nežli na hlupáka s jeho tupostí.13 Kdo odplácí zlem za dobro, jeho dům nikdy neopustí zlo.14 Začátek hádky je protržení hráze – raději přestaň, než spor propukne!15 Omlouvat ničemu i odsoudit poctivého – obojí se Hospodinu hnusí nastejno.16 K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nekoupí!17 Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení.18 Přišel o rozum, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku.19 Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.20 Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne.21 Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.22 Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.23 Darebák přijímá tajné dary, aby cesty práva podvrátil.24 Rozumný má moudrost přímo před sebou, oči hlupáka ji v celém světě nenajdou.25 K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.26 Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené, když jednají poctivě.27 Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat.28 I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená.

Přísloví 17

Český ekumenický překlad

1  Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory. 2  Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví. 3  Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává. 4  Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku. 5  Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. 6  Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové. 7  Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé. 8  Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch. 9  Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele. 10  Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran. 11  Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel. 12  Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí. 13  Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu. 14  Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor. 15  Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností. 16  K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum! 17  V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení. 18  Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje. 19  Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu. 20  Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla. 21  Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. 22  Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti. 23  Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva. 24  Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země. 25  Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost. 26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost. 27  Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. 28  I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.