Matouš 27,58 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Třicet stříbrných

1 Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. 2 Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi. 3 Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. 4 „Zhřešil jsem!“ zvolal. „Zradil jsem nevinnou krev!“ „Co je nám do toho?“ odpověděli. „To je tvoje věc!“ 5 On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit. 6 Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“ 7 Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. 8 Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. 9 Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: „Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, 10 a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin.“^[1]

Před Pilátem

11 Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš. 12 Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal. 13 „Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“ zeptal se ho Pilát. 14 Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal. 15 Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně. 16 Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš.^[2] 17 Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: „Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?“ 18 (Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.) 19 Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: „Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny.“ 20 Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít. 21 Prokurátor se jich zeptal: „Kterého z těch dvou vám mám propustit?“ „Barabáše!“ zvolali. 22 „A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?“ ptal se Pilát. „Ukřižovat!“ zvolali všichni. 23 „Co udělal zlého?“ ptal se dál. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižovat!“ 24 Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. „Nejsem vinen krví tohoto muže,“ řekl. „Je to vaše věc!“ 25 A všechen lid zvolal: „Jeho krev na nás a na naše děti!“ 26 Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování. 27 Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka. 28 Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť. 29 Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: „Ať žije židovský král!“ 30 Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. 31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.

Golgota

32 Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž. 33 Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka), 34 dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí.^[3] Jakmile to okusil, nechtěl to pít. 35 Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty. 36 Pak tam seděli a hlídali ho. 37 Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL. 38 Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí pokyvovali hlavami 40 a posmívali se mu: „Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!“ 41 Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími: 42 „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj! 43 Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí!^[4] Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn‘!“ 44 A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním. 45 V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin.^[5] 46 Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ to je: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“^[6] 47 Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Ten člověk volá Eliáše!“ 48 Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít. 49 Ostatní říkali: „Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!“ 50 Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši. 51 V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly, 52 hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala. 53 Ti pak po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem. 54 Když setník a ti, kdo hlídali Ježíše s ním, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se vyděsili a říkali: „Opravdu to byl Boží Syn!“ 55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a pomáhaly mu. 56 Mezi nimi také Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka Zebedeových synů.

Hrob ve skále

57 V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem. 58 Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat. 59 Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna 60 a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel. 61 Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie. 62 Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta. 63 „Pane,“ řekli mu, „vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.‘ 64 Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!‘ To by byl ještě horší blud, než ten první!“ 65 „Máte stráž,“ odpověděl jim Pilát. „Jděte a hlídejte, jak umíte.“ 66 A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Jidášův konec

1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. 2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. 3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším 4 a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“ 5 A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se. 6 Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“ 7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců. 8 Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes. 9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; 10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘

— Ježíš před Pilátem

11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ 12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal. 13 Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“ 14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil. 15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli. 16 Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš. 17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“ 18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti. 19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“ 20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili. 21 Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“ 22 Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“ 23 Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“ 24 Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“ 25 A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“ 26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

— Výsměch vojáků

27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu. 28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť, 29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ 30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. 31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.

— Ukřižování

32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž. 33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘, 34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. 35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; 36 pak se tam posadili a střežili ho. 37 Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“ 38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou 40 a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“ 41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: 42 „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho! 43 Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“ 44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.

— Ježíšova smrt

45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. 46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ 47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ 48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. 49 Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ 50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. 51 A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, 52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; 53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. 54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“ 55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly; 56 mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.

— Pohřeb Ježíšův

57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. 58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. 59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna 60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel. 61 Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu. 62 Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta 63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘ 64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“ 65 Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“ 66 Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.