Přihlaste se zdarma

1. Makabejská 9

Bible, překlad 21. století



1 Když se Demetrios doslechl, že Nikanor a jeho armáda padli v boji, poslal do Judska podruhé Bakchida a Alkima a s nimi pravé křídlo vojska. 2 Vytáhli směrem na Gilgal, utábořili se před arbelskou Mesalotou, obsadili ji a mnoho obyvatel pobili. 3 Prvního měsíce roku 152[1] se utábořili před Jeruzalémem. 4 Pak odtud ale odtáhli a vydali se s 20 000 muži a 2000 jezdci do Beerotu.[2] 5 Juda zatím tábořil v Elase s oddílem 3000 vybraných mužů. 6 Když uviděli to obrovské množství nepřátel, dostali hrozný strach a mnoho se jich z tábora vytratilo, takže tam zůstalo sotva 800 mužů. 7 Juda viděl, že se mu vojsko rozuteklo, ještě než bitva začala. Srdce se mu sevřelo, protože neměl kdy své muže znovu shromáždit. 8 Hluboce skleslý pak promluvil k těm, kdo zůstali: „Vzhůru, vyrazme proti svým nepřátelům – třeba proti nim dokážeme bojovat.“ 9 Oni ho ale odrazovali: „To určitě nedokážeme. Pojďme si raději zachránit holý život! Pak se vrátíme se svými bratry a budeme s nimi bojovat. Teď je nás ale málo.“ 10 „V žádném případě!“ odpověděl jim Juda. „Utéct před nimi nesmíme. Nastal-li náš čas, raději statečně zemřeme za své bratry, než abychom zpochybnili svou pověst.“ 11 Nepřátelské vojsko vyrazilo z tábora a postavilo se proti nim. Jízda se rozdělila na dva oddíly, prakovníci a lučištníci se vysunuli před hlavní voj, všichni udatní bojovníci stáli v první linii a Bakchides byl na pravém křídle. 12 Když zazněly trubky, hlavní voj chráněný oběma křídly se dal do pohybu. Také Judovi muži tedy zatroubili k útoku. 13 Země se třásla hlukem vojsk a bitva zuřila od rána až do večera. 14 Juda si všiml, že Bakchides je s jádrem svého vojska na pravém křídle. Všichni, kdo měli statečné srdce, se k němu přidali, 15 pravé křídlo nepřátel rozdrtili a pronásledovali je horami směrem k Ašdodu. 16 Když vojáci na levém křídle viděli, že pravé křídlo je poraženo, pustili se za Judou a jeho muži zezadu. 17 Rozpoutala se krutá bitva a na obou stranách zůstalo mnoho padlých. 18 Padl i Juda a ostatní utekli. 19 Jonatan a Šimon odnesli tělo svého bratra Judy a pohřbili ho do hrobu svých otců v Modiinu. 20 Celý Izrael ho s velkým nářkem a zármutkem oplakával. Truchlili mnoho dní a naříkali: 21 „Ach, jak padl hrdina,[3] zachránce Izraele!“ 22 Ostatní Judovy příběhy, jeho boje a statečné činy nebyly přes svou velikost ani zapsány, neboť jich bylo příliš mnoho. 



23 Po Judově smrti se ve všech končinách Izraele vyrojili bezbožníci a všichni zlosynové znovu zvedli hlavu. 24 V oněch dnech nastal velmi krutý hlad a celá země přešla na jejich stranu. 25 Bakchides vybral největší neznabohy a udělal z nich pány země. 26 Ti pak slídili a pátrali po Judových stoupencích a přiváděli je k Bakchidovi, který je mstivě ponižoval. 27 V Izraeli nastalo veliké soužení, jaké nebylo od dob posledních proroků. 28 Všichni Judovi stoupenci se tedy shromáždili a řekli Jonatanovi: 29 „Od smrti tvého bratra Judy tu není nikdo jako on, aby se postavil našim nepřátelům, proti Bakchidovi a všem těm, kdo nenávidí náš národ. 30 Proto jsme si dnes zvolili tebe, abys byl místo něho naším vůdcem a velitelem. Ty povedeš náš boj!“ 31 Jonatan se tedy ujal velení a nastoupil na místo svého bratra Judy. 



32 Když se to dozvěděl Bakchides, hledal způsob, jak ho zabít. 33 Jonatan a jeho bratr Šimon to ale zjistili, utekli se všemi svými druhy do Tekojské pouště a utábořili se u vodní nádrže Asfar. 34 (Bakchides se o tom dozvěděl v sobotu a sám s celým svým vojskem přešel na druhý břeh Jordánu.)[4] 35 Jonatan poslal svého bratra Jana v čele družiny ke spřáteleným Nabatejcům s prosbou, aby si u nich mohli uložit své hojné zásoby. 36 Vtom ale přitáhl Jambriho kmen z Medeby, zmocnili se Jana se vším, co měl u sebe, a ujeli. 37 Po nějaké době se Jonatanovi a jeho bratru Šimonovi donesla zpráva: „Jambriho kmen pořádá velikou svatbu. Nevěsta je dcera předního kanaánského velmože a přivádějí ji s velkým doprovodem z Nadabatu.“ 38 Jonatan a Šimon pamatovali na vraždu svého bratra Jana, a tak vyrazili a ukryli se v horské roklině. 39 Pak se rozhlédli, a hle – blížil se veliký hlučný průvod s hojnými zásobami. Naproti jim mířil ženich se svými přáteli a bratry, za zvuku tamburín a písní a s mohutnou výzbrojí. 40 Židé na ně vyrazili ze zálohy a začali je pobíjet, takže zůstalo mnoho padlých a zbytek se rozutekl po horách. Potom pobrali všechnu kořist. 41 A tak se svatba změnila v truchlení a prozpěvování v nářek. 42 Takto pomstili vraždu svého bratra a vrátili se do mokřin kolem Jordánu. 



43 Když se o tom dozvěděl Bakchides, vytáhl v sobotu s mohutným vojskem až k břehům Jordánu. 44 Jonatan řekl svým vojákům: „Vzhůru, bojujme o život! Dnes je to jiné než včera a předevčírem! 45 Vidíte, boj nám hrozí zezadu i zpředu. Zde je voda Jordánu, zde zas močál a houštiny. Není kam ustoupit. 46 Proto teď volejte k Nebesům, ať vyváznete z rukou svých nepřátel!“ 47 Rozpoutal se boj a Jonatan napřáhl ruku, aby zabil Bakchida, ale ten před ním ustoupil zpátky. 48 Jonatan a jeho muži pak skočili do Jordánu a přeplavali na druhý břeh. Nepřátelé se už za nimi přes řeku nepustili. 49 Toho dne padlo na Bakchidově straně na tisíc mužů. 50 Bakchides se vrátil do Jeruzaléma a dal v Judsku budovat opevněná města – pevnost v Jerichu, dále Emauzy, Bet-choron, Bet-el, Timnu, Piraton a Tefon. Opatřil je vysokými hradbami, branami a závorami 51 a umístil v nich posádky, aby trápily Izrael. 52 Dále opevnil město Bet-cur, Gezer a jeruzalémský hrad a zřídil v nich posádky a zásobárny potravin. 53 Syny předních mužů země vzal jako rukojmí a dal je hlídat v jeruzalémském hradu. 54 Druhého měsíce roku 153[5] nařídil Alkimos zbourat zeď vnitřního nádvoří svatyně. Chtěl zničit dílo proroků![6] Jakmile však Alkimos začal s bouráním, 55 v tu chvíli ho ranila mrtvice a zabránila mu pokračovat v díle. Oněměl a ochrnul, takže už nemohl promluvit ani pořídit závěť. 56 Alkimos tenkrát zemřel v hrozných bolestech. 57 Když Bakchides zjistil, že Alkimos zemřel, vrátil se ke králi. V Judsku pak byl dva roky klid. 



58 Všichni bezbožníci se potom domluvili: „Podívejte, Jonatan a jeho muži si žijí v klidu a pokoji. Když sem teď přivedeme Bakchida, pochytá je všechny za jedinou noc.“ 59 A tak šli a radili se s ním. 60 Bakchides vytáhl s mohutným vojskem a potají rozeslal dopisy všem svým stoupencům v Judsku, že mají Jonatana a jeho muže zajmout. To se jim ale nepovedlo, protože jejich záměr byl vyzrazen. 61 Jonatanovi muži pak v zemi pochytali na padesát mužů, původců té zrady, a popravili je. 62 Jonatan se pak se Šimonem a svými muži stáhl do Bet-basy v poušti, znovu ji vystavěl z trosek a opevnil. 63 Když se to Bakchides dozvěděl, shromáždil všechny své jednotky a povolal i své stoupence z Judska. 64 Přitáhl k Bet-base, utábořil se před ní, postavil obléhací stroje a mnoho dní město dobýval. 65 Jonatan nechal svého bratra Šimona uvnitř a sám jen s hrstkou mužů vyšel do kraje. 66 Udeřil na Odomeru a jeho bratry i na Fasironův kmen v jejich stanech a ti se pak přidali k němu a rozšířili jeho bojové jednotky. 67 Šimon a jeho muži zatím vyrazili z města a spálili nepřátelům obléhací stroje. 68 Tak bojovali proti Bakchidovi, až ho porazili. Způsobili mu obrovské potíže, neboť jeho plán a postup vyšel naprázdno. 69 Strašně se proto rozzuřil na ty bezbožníky, kteří mu radili, ať táhne do izraelské země, a mnoho z nich dal zabít. Pak se rozhodl, že odtáhne domů. 70 Když se to dozvěděl Jonatan, poslal k němu poselstvo, aby s ním uzavřel mír a dojednal navrácení zajatců. 71 Bakchides souhlasil a návrh přijal. Odpřisáhl, že mu neprovede nic zlého, dokud bude živ. 72 Vydal zajatce, které předtím odvedl z Judska, vrátil se do své země a už nikdy nevkročil na jejich území. 73 Tak si meč v Izraeli oddechl. Jonatan se usadil v Michmasu, stal se soudcem lidu a odstranil z Izraele neznabohy. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

1. Makabejská 9

Český ekumenický překlad



1 Když se Démétrios dozvěděl, že Níkánór padl se svým vojskem v boji, poslal znovu do Judska Bakchída a Alkima a s nimi pravé křídlo vojska. 2 Táhli směrem na Gilgál a utábořili se u Mésalótu v Arbélsku. Města se zmocnili a pobili tam mnoho lidí. 3 Prvního měsíce roku stého padesátého druhého přesunuli tábor k Jeruzalému. 4 Brzy se však zvedli a odtáhli k Bereji s dvaceti tisíci mužů a dvěma tisíci jezdců. 5 Juda tehdy tábořil v Elase s třemi tisíci vybraných mužů. 6 Když viděli tak početné vojsko, dostali velký strach a mnozí utekli z tábora, takže z nich zůstalo jen osm set mužů. 7 Juda viděl, že se jeho vojsko rozuteklo právě před hrozící bitvou. Srdce se mu sevřelo, protože už neměl možnost svolat šiky. 8 V této tísni vyzval zbylé vojáky: „Vzhůru do boje proti našim nepřátelům, snad se nám přece povede je porazit!“ 9 Zrazovali ho od toho a namítali mu: „V žádném případě je nepřemůžeme; ale jestliže se teď zachráníme, vrátíme se později se svými bratry a budeme bojovat. Nyní je nás málo!“ 10 Juda však prohlásil: „To nikdy neuděláme, abychom před nimi utíkali, a jestliže nadešla naše hodina, pak zemřeme statečně za své bratry! Nezůstaňme nic dlužni své slávě!“ 11 Nepřátelské vojsko vytáhlo z tábora a sešikovalo se k boji. Jízda se rozdělila na dvě části; v čele vojska šli prakovníci a lučištníci, v prvních řadách ti nejstatečnější. Bakchídés byl na pravém křídle. 12 Z obou stran se blížil šik za zvuku polnic; i z vojska Judova zaznívaly polnice 13 a země duněla pochodem vojsk. Strhla se bitva, která trvala od rána až do večera. 14 Juda viděl, že Bakchídés a jádro jeho vojska jsou na pravém křídle. Shromáždil kolem sebe ty nejodvážnější, 15 rozdrtil pravé křídlo nepřátel a pronásledoval je až k ašdódské hoře. 16 Když na levém křídle uviděli, že jejich pravé křídlo je rozdrceno, hnali se na Judu a jeho vojsko zezadu. 17 Rozpoutal se zuřivý boj, na obou stranách bylo mnoho padlých a raněných. 18 Padl i Juda a ostatní se rozutekli. 19 Jónatan a Šimeón vzali svého bratra a pohřbili ho v hrobě jeho otců v Módeínu. 20 Oplakávali ho a celý Izrael naříkal s velikým kvílením. Mnoho dní pro něho truchlili a říkali: 21 „Jak padl bohatýr, vysvoboditel Izraele!“  22 Ostatní Judovy činy, jeho bitvy, důkazy statečnosti a jeho vznešenosti nejsou zaznamenány, bylo jich totiž příliš mnoho.  



23 Po Judově skonu se vynořili svévolníci ve všech krajích Izraele a všichni pachatelé ničemnosti znovu drze vystupovali. 24 V těch dnech nastal veliký hlad, jako by i země zběhla k nepříteli. 25 Bakchídés vybral bezbožné muže a ustanovil je pány v zemi. 26 Slídili a pátrali po Judových přátelích a přiváděli je k Bakchídovi, který se jim mstil a hanobil je. 27 Nastalo veliké soužení v Izraeli, nejhorší ode dne, kdy se objevil poslední prorok.  28 Potom se shromáždili všichni Judovi přátelé a řekli Jónatanovi: 29 „Od té doby, co skonal tvůj bratr Juda, nenašel se mu nikdo rovný, kdo by nás vedl do boje proti nepřátelům a proti Bakchídovi a proti všem utiskovatelům našeho národa. 30 Dnes si vybíráme tebe, abys místo něho byl naším knížetem a vojevůdcem v naší válce.“ 31 V takovém čase Jónatan přijal velení a nastoupil na místo svého bratra Judy.  



32 Když se to dozvěděl Bakchídés, usiloval mu o život. 33 Jónatan a jeho bratr Šimeón i všichni jejich přátelé to včas zjistili a uprchli do tekójské pouště a utábořili se u vodní nádrže Asfaru. 34 Bakchídés dostal o tom v sobotu zprávu a přitáhl s celým vojskem za Jordán. 35 Jónatan totiž před časem poslal svého bratra v čele hloučku bojovníků požádat přátelské Nabatejce, aby si u nich mohli uložit velkou část zásob. 36 Přepadli je však Jambrijci z Médeby, zmocnili se Jóchanana a všeho, co měl, a ujeli. 37 Po těchto událostech se doneslo Jónatanovi a jeho bratru Šimeónovi, že Jambrijci chystají velikou svatbu, že s velikým doprovodem budou převážet z Nadabatu nevěstu, dceru jednoho z kenaanských velmožů. 38 Tu si vzpomněli na krev svého bratra Jóchanana, vypravili se na ně a ukryli se pod útesem hory. 39 Pohlédli vzhůru a uviděli hlučný průvod. Ženich, jeho přátelé a bratři šli naproti nim s bubínky a mnohými hudebními nástroji, všichni ozbrojení. 40 Vyřítili se na ně z úkrytu a pobili je. Bylo mnoho raněných a padlých, zbylí utekli do hor, a tak Jónatanovi lidé všechno ukořistili. 41 Veselka se obrátila v truchlení a zvuk hudebních nástrojů v žalozpěv. 42 Tím pomstili krev svého bratra a vrátili se do bažinatých nížin u Jordánu.  



43 Uslyšel o tom Bakchídés a v sobotu dorazil ke břehům Jordánu s velikým vojskem. 44 Jónatan promluvil ke svým lidem: „Vzhůru do boje, jde nám o život! Dnes to není jako včera nebo předevčírem! 45 Zepředu i zezadu nám hrozí boj, napravo i nalevo vody Jordánu, bažiny a křoví, nemáme kam uniknout. 46 Volejte k Nebi, abyste byli zachráněni z rukou našich nepřátel!“ 47 Strhla se bitva. Jónatan už vztahoval ruku na Bakchída, ale ten mu unikl do zadních řad. 48 Jónatan se svými muži naskákali do Jordánu a přeplavali na druhý břeh. Nepřátelé je za Jordán nepronásledovali. 49 Bakchídovi padlo toho dne na tisíc mužů. 50 Vrátil se do Jeruzaléma a opevňoval v Judsku města, budoval pevnosti v Jerichu, Emauzích, Bétchorónu, Bét-elu, Timně, Pireatónu a Tapúachu, které měly vysoké hradby a brány se závorami. 51 Do každé umístil posádku proti Izraeli. 52 Opevnil také město Bét-súr, Gezer a hrad v Jeruzalémě, umístil v nich vojáky a zásoby potravin. 53 Vzal také jako rukojmí syny předáků země a dal je střežit v jeruzalémském hradu.  54 V roce stém padesátém třetím, druhého měsíce poručil Alkimos zbořit zeď chrámového nádvoří, aby zničil dílo proroků. Jakmile se však začalo bourat, 55 ranila Alkima mrtvice, a tak dílo zkázy nedokončil. Jeho ústa zmlkla v křeči, ochrnul, a nemohl promluvit ani slovo, ani učinit poslední pořízení o svém domě. 56 Za takových okolností skonal Alkimos ve velkých bolestech. 57 Když Bakchídés viděl, že Alkimos zemřel, vrátil se ke králi a v Judsku byl dva roky klid.  58 Tehdy se všichni svévolníci takto uradili: „Hle, Jónatan a jeho přívrženci se cítí být v bezpečí. Přivedeme Bakchída, ať je během jedné noci všechny pochytá.“ 59 Šli a dohodli se s ním. 60 On vytáhl s velkým vojskem a rozeslal tajné listy svým spojencům v Judsku, aby zajali Jónatana a jeho přívržence. Jejich záměr byl však prozrazen, a proto jej nemohli uskutečnit. 61 Jónatan a Šimeón se svými přívrženci zajali na padesát mužů té krajiny, původců onoho úkladu, a pobili je. 62 Potom odešli do Bétbasu v poušti, znovu vybudovali pobořené domy a město opevnili. 63 Když se to dozvěděl Bakchídés, shromáždil všechno své vojsko a povolal do zbraně i své přívržence z Judska. 64 Přitáhl a utábořil se u Bétbasu, postavil obléhací stroje a po mnoho dní město dobýval. 65 Jónatan zanechal v městě svého bratra Šimeóna a vydal se do kraje; odešel jen s malým počtem mužů. 66 Porazil Odoméru s jeho bratry i Fasirónovce v jejich stanech, a jak začal drtit nepřátele, jeho vojsko vzrůstalo. 67 Zatím Šimeón a jeho přívrženci podnikli z města výpad, spálili obléhací stroje 68 a utkali se s Bakchídem, až byl od nich potřen. Způsobili mu značné starosti tím, že se jím připravované tažení nezdařilo. 69 Vzplanul hněvem na svévolné muže, kteří mu radili ke vpádu do země. Dal povraždit mnohé z nich a rozhodl se k návratu do své země. 70 Jónatan se to dozvěděl a poslal k němu starší, aby s ním sjednali příměří a výměnu zajatců. 71 Bakchídés učinil podle jeho návrhu a zapřisáhl se mu, že pokud bude živ, nepodnikne nic proti němu. 72 Vydal mu zajatce, které předtím v Judsku zajal, vrátil se do své země a už nikdy nevkročil do jejich končin. 73 Boj v Izraeli skončil. Jónatan, který se usadil v Mikmásu, začal soudit lid a vymýtil z Izraele svévolníky.