Hledat "Vždyť zde nemáme trvalý domov nýbrž vyhlížíme město které přijde" v Bibli
Český ekumenický překlad
Žd 13,14 Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.Jr 35,9 nestavíme domy, abychom v nich bydleli, nemáme vinice ani pole a nesejeme.1K 4,11 Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,Ž 90,1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení! 2K 5,1 Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.2K 4,18 nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné. Ez 11,3 Říkají: ‚Nestavějte v blízké době domy. Město je hrnec a my jsme maso.‘ Jb 39,6 jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek? Fp 3,20 My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.Mt 10,23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka. 2K 6,10 máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše. 2K 5,2 Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským.2K 5,6 Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána –Jr 48,8 Na každé město přitáhne zhoubce, žádné město se nezachrání. Dolina zahyne, rovina bude zahlazena, jak praví Hospodin. Žd 11,16 Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město. Jb 8,9 Jsme tu jenom od včerejška, nic jsme nepoznali, naše dny jsou na zemi jen stínem. Jr 22,27 Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“ Jz 6,17 Město se vším všudy je klaté před Hospodinem. Naživu zůstane jen nevěstka Rachab se všemi, kteří jsou u ní v domě, neboť skryla posly, které jsme vyslali.Mt 5,35 ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále;1Pa 29,15 My jsme před tebou jen hosté a příchozí jako všichni naši otcové. Naše dny na zemi jsou jako stín a naděje není.Ž 127,1 Poutní píseň, Šalomounova. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný. Ž 91,9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, Žd 10,37 Vždyť už jen ‚docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se. 2K 5,9 Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině.Ž 74,9 Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde. Jl 1,16 Což nám není přímo před očima odtržen pokrm, od domu našeho Boha radost a jásot? Pl 5,2 Naše dědictví připadlo cizákům, naše domy cizincům. Ž 107,4 Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli. Ž 39,7 Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne. Iz 37,34 Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův. Př 27,24 vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení. Jb 7,10 nevrátí se nikdy zpět do svého domu, neobjeví se už na svém místě. 1Pa 17,5 Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dne tohoto. Putoval jsem se stanem, ale příbytek jsem neměl.Iz 33,20 Pohleď na Sijón, město našich slavností! Tvé oči spatří Jeruzalém, nivu poklidnou, stan, který nebude stržen, jehož kolíky nikdy nebudou vytrženy a z jehož provazů se žádný nepřetrhne. Jr 14,8 Naděje Izraele, jeho spasiteli v čase soužení! Proč jsi v zemi jako host, jak pocestný, který se zdrží jen přes noc? 2Pa 20,12 Bože náš, což je nebudeš soudit? Nemáme sílu proti tomuto velikému množství, které táhne proti nám. Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě.“1Te 3,1 Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách samiJr 8,15 S nadějí jsme vyhlíželi pokoj, ale nic dobrého nepřichází, čas uzdravení, a hle, předěšení!‘ 2K 4,9 jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.Nu 32,18 Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví.2Kr 19,33 Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův.Ž 68,17 Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo. Jr 49,33 Chasór se stane domovem šakalů, pustinou navěky. Už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host.“ Ž 48,9 O čem jsme slýchali, to jsme uviděli ve městě Hospodina zástupů, ve městě našeho Boha: až navěky je Bůh činí pevným. -Sela- Iz 59,9 Proto se vzdálilo od nás právo, nedosahuje k nám spravedlnost. Čekáme na světlo, a je tma, na úsvit, a chodíme v šeru. Žd 6,19 V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně,Ezd 10,13 Avšak lidu je mnoho a je doba dešťů. Nemůžeme stát venku. To není záležitost, která se vyřídí za den nebo dva, vždyť tohoto přestupku se dopustilo mnoho z nás.Pl 5,5 Jsme pronásledováni, visí nám na šíji, vynakládáme námahu a nedopřejí nám klidu. 2K 5,8 V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.Jb 15,23 Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot. 2S 14,14 Vždyť jsme smrtelní, jsme jako po zemi rozlitá voda, která se nedá sebrat. Bůh však nechce život odejmout a velmi se rozmýšlí, aby zapuzeného od sebe zapudil nadobro.2K 5,4 Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.Jr 49,25 Jakže? Nebyl snad opuštěn Jeruzalém, město mé chlouby, osada, která mě obveselovala? Jz 8,6 Ať za námi vytrhnou; odlákáme je od města, neboť si řeknou: ‚Utíkají před námi jako předtím.‘ Proto se dáme před nimi na útěk.Da 9,18 Nakloň, můj Bože, své ucho a slyš, otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme své prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování.Dt 33,27 Domov je v odvěkém Bohu, na jeho věčných pažích. Zahnal před tebou nepřítele a řekl: ‚Vyhlaď ho!‘ Dt 29,15 Vždyť víte, jak jsme přebývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli územím pronárodů; sami jste jím prošli.Iz 38,12 Moje obydlí je strženo a stěhuje se ode mne jak pastýřský stan. Svinul jsem svůj život jako tkadlec dílo. On sám odřízl mě od osnovy. Do dnešního večera jsi se mnou hotov! Ez 7,25 Přichází tíseň, budou hledat pokoj, ale žádný nebude.2K 4,8 Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích;Jr 35,7 Domy nestavějte, semeno nerozsívejte a vinice nevysazujte, nic vám nebude patřit. Budete po všechny své dny přebývat ve stanech a tak budete žít po mnohé dny na této zemi, v níž jste jen hosté.‘Ž 49,12 Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role. Ag 1,4 „Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách?Mt 26,11 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.Gn 31,15 Cožpak pro něho nejsme jako cizí? Vždyť nás prodal a stříbro shrábl.Sd 19,12 Ale jeho pán mu odvětil: „Neuchýlíme se do cizího města, které nepatří Izraelcům. Půjdeme dál do Gibeje.“L 10,10 Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:Př 8,3 Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá: Jr 29,28 Vždyť i k nám do Babylónu poslal vzkaz: Bude to dlouho trvat; stavějte domy, bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody.‘“Ž 122,2 A naše nohy již stojí ve tvých branách, Jeruzaléme. Ž 137,4 Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi? Dt 18,6 Přijde-li lévijec z některé z tvých bran odkudkoli z Izraele, kde pobývá jako host, přijde-li pln touhy na místo, které Hospodin vyvolí,Iz 59,11 Hned všichni mručíme jako medvědi, hned zase lkáme jako holubice. Čekáme na právo, ale žádné tu není, na spásu, a ta se vzdálila od nás. Sk 7,48 Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama, jak praví prorok: L 9,4 Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.Pl 5,3 Stali jsme se sirotky, nemáme otce, naše matky jsou jako vdovy. Jr 4,29 Před hřmotem jezdců a lučištníků prchá celé město, zalezli do houští, vystoupili na skaliska. Celé město je opuštěné, není žádného, kdo by v něm bydlel. Žd 9,24 Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.Ag 1,9 Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji. Proč se to děje? je výrok Hospodina zástupů. Protože můj dům je v troskách, zatímco vy se staráte každý jen o svůj dům.Jr 9,1 Kéž bych měl na poušti místo, kde mohou pocestní přenocovat. Mám opustit svůj lid a odejít od nich? Neboť jsou to samí cizoložníci, shromáždění věrolomných. Ef 5,30 vždyť jsme údy jeho těla.Sf 2,15 Tohle je město jásotu, které tak bezpečně trůnilo a v srdci si namlouvalo: „Není nade mne.“ Jak bylo zpustošeno! Jen zvěř tam odpočívá. Každý, kdo přejde kolem, posměšně sykne a mávne rukou. 2K 6,9 jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti;Nu 32,26 Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech.Pís 3,2 Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí, vyhledám toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla. Ž 137,1 U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón. Ž 39,13 Hospodine, vyslyš mou modlitbu, přej mi sluchu, když o pomoc volám, nebuď k mému pláči hluchý. Vždyť jsem u tebe jen hostem, příchozím, jako všichni otcové moji. Ž 120,6 Pobývám už dlouho u toho, kdo nenávidí pokoj. Zj 21,23 To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.Mk 13,35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;Žd 10,39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života. Ez 12,3 „Ty, lidský synu, slyš. Připrav si věci k přesídlení a přestěhuj se za denního světla před jejich očima. Přestěhuješ se před jejich očima ze svého místa na jiné místo. Snad nahlédnou, že jsou dům vzpurný.Jl 2,9 vnikají do města, běhají po hradbách, na domy vystupují, lezou okny jak zloděj. Ž 107,36 Tam usadil ty, kdo hladověli, zbudovali město, sídlo Boží. Nu 21,27 Proto říkají průpovídkáři: „Vejděte do Chešbónu! Pěkně je vystavěno a opevněno Síchonovo město! Jr 44,14 Nevyvázne a nepřežije nikdo z pozůstatku judského lidu, z těch, kteří přišli do egyptské země, aby tam pobývali jako hosté. Nevrátí se do země judské, ačkoli celou duší prahnou po tom, aby se mohli vrátit a bydlet tam. Nevrátí se, jen někteří vyváznou.“ Ga 3,25 Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce. Jb 31,32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře –, J 7,27 Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“Mt 12,43 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá.