Hledat "Vždyť zde nemáme trvalý domov nýbrž vyhlížíme město které přijde" v Bibli

Český ekumenický překlad

Žd 13,14  Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.Jr 35,9  nestavíme domy, abychom v nich bydleli, nemáme vinice ani pole a nesejeme.1K 4,11  Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,Jb 39,6  jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek? Ž 90,1  Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení! Ez 11,3  Říkají: ‚Nestavějte v blízké době domy. Město je hrnec a my jsme maso.‘ 2K 4,18  nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné. 2K 5,1  Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.2K 6,10  máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše. Jb 8,9  Jsme tu jenom od včerejška, nic jsme nepoznali, naše dny jsou na zemi jen stínem. Fp 3,20  My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.Mt 10,23  Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka. 2K 5,2  Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským.2K 5,9  Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině.Žd 11,16  Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město. 2K 5,6  Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána –Pl 5,2  Naše dědictví připadlo cizákům, naše domy cizincům. 1Pa 29,15  My jsme před tebou jen hosté a příchozí jako všichni naši otcové. Naše dny na zemi jsou jako stín a naděje není.Jr 22,27  Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“ Žd 10,37  Vždyť už jen ‚docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se. Ž 127,1  Poutní píseň, Šalomounova. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný. 1Te 3,1  Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách samiEzd 10,13  Avšak lidu je mnoho a je doba dešťů. Nemůžeme stát venku. To není záležitost, která se vyřídí za den nebo dva, vždyť tohoto přestupku se dopustilo mnoho z nás.Ag 1,4  „Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách?Ž 39,7  Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne. Ž 91,9  Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, Pl 5,5  Jsme pronásledováni, visí nám na šíji, vynakládáme námahu a nedopřejí nám klidu. Ž 74,9  Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde. Jr 14,8  Naděje Izraele, jeho spasiteli v čase soužení! Proč jsi v zemi jako host, jak pocestný, který se zdrží jen přes noc? Jr 48,8  Na každé město přitáhne zhoubce, žádné město se nezachrání. Dolina zahyne, rovina bude zahlazena, jak praví Hospodin. 1Pa 17,5  Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dne tohoto. Putoval jsem se stanem, ale příbytek jsem neměl.Jz 6,17  Město se vším všudy je klaté před Hospodinem. Naživu zůstane jen nevěstka Rachab se všemi, kteří jsou u ní v domě, neboť skryla posly, které jsme vyslali.Jl 1,16  Což nám není přímo před očima odtržen pokrm, od domu našeho Boha radost a jásot? 2K 5,8  V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.Dt 29,15  Vždyť víte, jak jsme přebývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli územím pronárodů; sami jste jím prošli.Ž 107,4  Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli. Př 27,24  vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení. Jb 7,10  nevrátí se nikdy zpět do svého domu, neobjeví se už na svém místě. Mt 5,35  ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále;2K 4,9  jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.Iz 59,9  Proto se vzdálilo od nás právo, nedosahuje k nám spravedlnost. Čekáme na světlo, a je tma, na úsvit, a chodíme v šeru. Jr 8,15  S nadějí jsme vyhlíželi pokoj, ale nic dobrého nepřichází, čas uzdravení, a hle, předěšení!‘ Jl 2,9  vnikají do města, běhají po hradbách, na domy vystupují, lezou okny jak zloděj. Jz 8,6 Ať za námi vytrhnou; odlákáme je od města, neboť si řeknou: ‚Utíkají před námi jako předtím.‘ Proto se dáme před nimi na útěk.Pl 5,3  Stali jsme se sirotky, nemáme otce, naše matky jsou jako vdovy. Mt 26,11  Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.Iz 38,12  Moje obydlí je strženo a stěhuje se ode mne jak pastýřský stan. Svinul jsem svůj život jako tkadlec dílo. On sám odřízl mě od osnovy. Do dnešního večera jsi se mnou hotov! 2Pa 20,12  Bože náš, což je nebudeš soudit? Nemáme sílu proti tomuto velikému množství, které táhne proti nám. Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě.“Nu 32,18  Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví.L 9,4  Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.Ž 68,17  Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo. Ž 137,4  Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi? Př 8,3  Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá: Iz 59,11  Hned všichni mručíme jako medvědi, hned zase lkáme jako holubice. Čekáme na právo, ale žádné tu není, na spásu, a ta se vzdálila od nás. Gn 31,15  Cožpak pro něho nejsme jako cizí? Vždyť nás prodal a stříbro shrábl.Ž 49,12  Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role. L 10,10  Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:Ž 120,6  Pobývám už dlouho u toho, kdo nenávidí pokoj. Jb 15,23  Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot. 1P 2,11  Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,2K 4,8  Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích;Jr 35,7  Domy nestavějte, semeno nerozsívejte a vinice nevysazujte, nic vám nebude patřit. Budete po všechny své dny přebývat ve stanech a tak budete žít po mnohé dny na této zemi, v níž jste jen hosté.‘Jb 31,32  cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře –, Ez 7,25  Přichází tíseň, budou hledat pokoj, ale žádný nebude.Žd 10,39  Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života. 2K 6,9  jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti;Ž 39,13  Hospodine, vyslyš mou modlitbu, přej mi sluchu, když o pomoc volám, nebuď k mému pláči hluchý. Vždyť jsem u tebe jen hostem, příchozím, jako všichni otcové moji. Iz 59,8  Cestu pokoje neznají, není práva v jejich stopách. Dělají si křivolaké cesty, kdo se jimi ubírá, nepozná pokoj. 2S 14,14  Vždyť jsme smrtelní, jsme jako po zemi rozlitá voda, která se nedá sebrat. Bůh však nechce život odejmout a velmi se rozmýšlí, aby zapuzeného od sebe zapudil nadobro.Pís 3,2  Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí, vyhledám toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla. Sd 19,12  Ale jeho pán mu odvětil: „Neuchýlíme se do cizího města, které nepatří Izraelcům. Půjdeme dál do Gibeje.“2K 5,4  Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.Ag 1,9  Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji. Proč se to děje? je výrok Hospodina zástupů. Protože můj dům je v troskách, zatímco vy se staráte každý jen o svůj dům.Iz 32,13  pro roli mého lidu, jež vydává trní a bodláčí, ano i pro domy plné veselí v rozjařeném městě. Jr 4,29  Před hřmotem jezdců a lučištníků prchá celé město, zalezli do houští, vystoupili na skaliska. Celé město je opuštěné, není žádného, kdo by v něm bydlel. Iz 33,20  Pohleď na Sijón, město našich slavností! Tvé oči spatří Jeruzalém, nivu poklidnou, stan, který nebude stržen, jehož kolíky nikdy nebudou vytrženy a z jehož provazů se žádný nepřetrhne. Iz 37,34  Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův. Jb 30,6  musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy, Jr 9,1  Kéž bych měl na poušti místo, kde mohou pocestní přenocovat. Mám opustit svůj lid a odejít od nich? Neboť jsou to samí cizoložníci, shromáždění věrolomných. Jr 49,25  Jakže? Nebyl snad opuštěn Jeruzalém, město mé chlouby, osada, která mě obveselovala? Da 9,18  Nakloň, můj Bože, své ucho a slyš, otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme své prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování.Jr 49,33  Chasór se stane domovem šakalů, pustinou navěky. Už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host.“ Ef 5,30  vždyť jsme údy jeho těla.Žd 6,19  V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně,Mk 13,35  Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;2Kr 4,10  Udělejme malý zděný pokojík na střeše a dejme mu tam lůžko, stůl, stoličku a svícen. Kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit.“ Ž 79,4  Tupení svých sousedů jsme vystaveni, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky. Ž 48,9  O čem jsme slýchali, to jsme uviděli ve městě Hospodina zástupů, ve městě našeho Boha: až navěky je Bůh činí pevným. -Sela- Neh 7,4  Město bylo rozlehlé a veliké, ale lidu v něm bylo málo a domy nebyly dostavěny.2K 10,13  Nechceme si zakládat na díle přesahujícím hranice, které nám vyměřil Bůh, totiž abychom došli až k vám.Dt 33,27  Domov je v odvěkém Bohu, na jeho věčných pažích. Zahnal před tebou nepřítele a řekl: ‚Vyhlaď ho!‘ Pl 4,17  Naše oči se vyčerpávaly vyhlížením pomoci, byl to však přelud; na své hlídce jsme vyhlíželi pronárod neschopný zachránit. (Çáde)Př 30,26  damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách; Dt 18,6  Přijde-li lévijec z některé z tvých bran odkudkoli z Izraele, kde pobývá jako host, přijde-li pln touhy na místo, které Hospodin vyvolí,Jb 28,4  Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem. Ž 137,1  U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón. Jk 4,13  A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ –Žd 9,24  Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.1K 15,30  A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?Jb 15,28  Usadil se ve zničených městech, v neobývatelných domech, hrozících zřícením.