Český ekumenický překlad (161 Treffer)

1Mo 1,30 Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak. 1Mo 12,5 Vzal svou ženu Sáraj a Lota, syna svého bratra, se vším jměním, jehož nabyli, i duše, které získali v Cháranu. Vyšli a ubírali se do země kenaanské a přišli tam. 1Mo 49,6 V jejich kruh ať nevstupuje moje duše, s jejich spolkem zajedno ať není moje sláva, neboť v hněvu povraždili muže, ve svém rozvášnění ochromili býky. 5Mo 11,18 Tato má slova si vložte do srdce a do své duše, přivažte si je jako znamení na ruku a ať jsou jako pásek na čele mezi vašima očima. Jos 22,5 Jen se usilovně snažte zachovávat přikázání a zákon, které vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, totiž milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše.“ Ri 5,21 Potok Kíšon odplavil ty krále, potok prastarý, ten potok Kíšon. Jen je mocně pošlapej, má duše! 1Sam 1,10 a v hořkosti duše se modlila k Hospodinu a usedavě plakala. 1Sam 2,33 jen jediného z tvých od svého oltáře nevyhladím. Tvé oči vyhasnou a tvá duše se naplní steskem; všichni, kdo rozmnoží tvůj dům, zemřou v mužném věku. 1Sam 20,17 Nadto zavázal Jónatan Davida přísahou při své lásce k němu, neboť ho z duše miloval. 2Sam 5,8 Onoho dne David řekl: „Každý, kdo chce bít Jebúsejce, ať pronikne vodní štolou na ty kulhavé a slepé, které David z duše nenávidí.“ Proto se říká: ‚Slepý a kulhavý nevstoupí do Božího domu.‘ 2Sam 11,11 Urijáš Davidovi odvětil: „Schrána, Izrael i Juda sídlí v stáncích, můj pán Jóab i služebníci mého pána táboří v poli. A já bych měl vstoupit do svého domu, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ, jakože živa je tvá duše, něčeho takového se nedopustím!“ 2Sam 14,19 Král se zeptal: „Nemá v tom všem ruce Jóab?“ Žena odpověděla: „Jakože je živa tvá duše, králi, můj pane, nelze uhnout napravo ani nalevo od ničeho, co král, můj pán, vyřkne. Tvůj služebník Jóab to byl, kdo mi dal příkaz a kdo tvou otrokyni naučil všemu, co má mluvit. 1Kön 11,37 Tebe si však vezmu, abys kraloval nade vším, po čem tvá duše touží. Ty budeš králem nad Izraelem. 2Kön 4,30 Ale chlapcova matka řekla: „Jakože živ je Hospodin a jakože živa je tvá duše, nepustím se tě!“ I povstal a šel za ní. 2Kön 23,3 Poté se král postavil na své stanoviště a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že budou následovat Hospodina a zachovávat jeho příkazy, svědectví a nařízení z celého srdce a z celé duše a plnit slova této smlouvy, jak jsou napsána v této knize. Všechen lid se za smlouvu postavil. 1Chr 22,19 Nyní se tedy ze srdce a z duše dotazujte Hospodina, svého Boha, a dejte se do budování svatyně Boha Hospodina, abyste mohli vnést schránu Hospodinovy smlouvy a svaté Boží náčiní do domu, který bude pro Hospodinovo jméno vybudován.“ 2Chr 34,31 Poté se král postavil na své stanoviště a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že budou následovat Hospodina a zachovávat jeho příkazy, svědectví a nařízení z celého srdce a z celé duše a plnit slova smlouvy, jak jsou napsána v této knize. Hi 7,11 A tak bránit nemohu svým ústům, mluví ze mne úzkost mého ducha, lká ze mne hořkost mé duše. Hi 10,1 — Výčitky Všemocnému Život mě omrzel, dám teď volný průchod svému lkání, budu mluvit v hořkosti své duše. Hi 30,16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření. Hi 33,20 takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo. Hi 33,22 Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti. Hi 36,14 Proto zemře jejich duše v mládí a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva. Ps 6,4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat? Ps 11,5 Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z té duše nenávidí. Ps 22,30 Všichni tuční v zemi, ti, kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová. Ps 25,13 Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi. (Sámek) Ps 31,10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou. Ps 33,20 Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít. Ps 34,3 O Hospodinu mluv s chloubou, moje duše, ať to slyší pokorní a radují se. (Gimel) Ps 34,23 Hospodin vykoupí duše svých služebníků, nikdo z těch, kteří se k němu utíkají, vinu neponese. Ps 35,9 Má duše však bude jásat Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy. Ps 42,2 Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! Ps 42,6 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse. Ps 42,7 Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru. Ps 42,12 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. Ps 43,5 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. Ps 44,26 Naše duše leží v prachu, naše hruď je přitištěna k zemi. Ps 57,2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, k tobě se utíká moje duše. Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí. Ps 62,2 Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. Ps 62,6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá. Ps 63,2 Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. Ps 63,6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. Ps 63,9 Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží. Ps 71,23 Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. Ps 77,3 V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá. Ps 78,50 Dával průchod svému hněvu, jejich duše neušetřil smrti, vydal moru v plen vše živé. Ps 84,3 Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu! Ps 86,4 Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši, Ps 88,4 Samým zlem se sytí moje duše, k podsvětí spěje můj život. Ps 97,10 Vy, kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo, on střeží duše svých věrných, svévolníkům je z rukou vytrhuje. Ps 103,1 DOBROŘEČ, MÁ DUŠE, HOSPODINU Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! Ps 103,2 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! Ps 103,22 Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Ps 104,1 DOBROŘEČ, MÁ DUŠE, HOSPODINU! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností. Ps 104,35 Kéž hříšníci vymizí ze země, kéž svévolníci nejsou! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Haleluja. Ps 116,7 Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal. Ps 119,25 Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova. Ps 119,28 Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova. Ps 119,81 Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo. Ps 119,129 Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává. Ps 119,167 Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval. Ps 119,175 Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy. Ps 123,4 Naše duše už dosyta zakusila posměchu sebejistých a pohrdání pyšných. Ps 130,5 Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo. Ps 130,6 Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru. Ps 131,2 nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše. Ps 143,6 rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. -Sela- Ps 146,1 CHVAL, DUŠE MÁ, HOSPODINA Haleluja. Chval, duše má, Hospodina! Spr 11,25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. Spr 13,2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. Spr 14,10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. Spr 19,15 Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět. Spr 23,7 Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: „Jez a pij,“ ale jeho srdce s tebou není. Spr 27,9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše. Pred 6,7 Všechno lidské pachtění je pro ústa, duše ukojena není. Pred 6,9 Lepší je, co vidí oči, než za čím se žene duše; i to je pomíjivost a honba za větrem. Jes 1,14 Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet. Jes 15,4 Úpí Chešbón i Eleále, jejich hlas až v Jahasu je slyšet. Proto křičí na poplach moábští ozbrojenci, jejich duše je poplašená. Jes 26,8 Také na stezce tvých soudů, Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe. Jes 26,9 Má duše v noci po tobě touží, můj duch ve mně za úsvitu tebe hledá. Když vykonáváš své soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti. Jes 29,8 Bude to však, jako když lačný má sen: zdá se mu, že jí, a když procitne, má prázdnou duši. Nebo jako když má sen žíznivý: zdá se mu, že pije, a když procitne, je ochablý a jeho duše prahne. Tak dopadne shluk všech pronárodů, které vytáhly do boje proti hoře Sijónu. Jes 38,15 Proč bych dále mluvil? Vždyť to, co mi řekl, učiní bezpochyby. Doputuji veškerá svá léta s hořkostí své duše. Jes 55,2 Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Jes 61,10 Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Jes 66,3 Člověk zabíjí v oběť býka i ubíjí člověka, obětuje jehňátko i láme vaz psu, přináší obětní dar i krev z vepřů dává, na připomínku pálí kadidlo i dobrořečí ničemné modle. Oni si vyvolují vlastní cesty, jejich duše si libuje v ohyzdných modlách. Jer 4,19 — Prorok naříká nad lidem i zemí - Prorok slyší Boží rozhodnutí a vidí hrůzy, které se přivalí na jeho lid i celou zemi. Nitro, mé nitro! Jak se chvěji! Srdce se mi svírá, srdce mi buší, nemohu mlčet. Slyšíš, má duše, hlas polnice, válečný ryk? Jer 6,16 Toto praví Hospodin: „Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: ‚Nepůjdeme.‘ Jer 13,17 Jestliže o tom nechcete slyšet, vskrytu bude plakat má duše kvůli vaší povýšenosti, slzy mi proudem potečou z očí, až bude Hospodinovo stádce vedeno do zajetí. Jer 14,19 „Což jsi opravdu zavrhl Judu? Tvá duše si zprotivila Sijón? Proč nás biješ, což pro nás není uzdravení? S nadějí jsme vyhlíželi pokoj, ale nic dobrého nepřichází, čas uzdravení, a hle, předěšení. Jer 31,12 Přijdou a budou plesat na výšině sijónské, budou proudit k Hospodinově dobrotě za obilím, moštem a čerstvým olejem, za mladým bravem a skotem. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada. Už nikdy nebudou tesknit. Jer 32,41 Budu se z nich veselit, z celého srdce a z celé duše prokazovat dobro; v té zemi je opravdu zasadím.“ Jer 52,29 V osmnáctém roce vlády Nebúkadnesarovy byly z Jeruzaléma přestěhovány osm set třicet dvě duše. Kla 3,20 Má duše se rozpomíná, rozpomíná a hroutí se ve mně. Kla 3,24 „Můj podíl je Hospodin,“ praví má duše, proto na něj čekám. (Tet) Hes 13,18 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm, které šijí kouzelné váčky na každé zápěstí a dělají kukly na hlavu každé velikosti, aby lovily duše. Lovíte duše mého lidu a svou duši chcete zachovat naživu? Hes 13,19 Znesvěcujete mě před mým lidem pro hrst ječmene a kus chleba; svým lhaním lidu, který poslouchá lži, usmrcujete duše, které neměly zemřít, a při životě chcete zachovat duše, které nemají žít.“ Hes 13,20 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Chystám se na vaše kouzelné váčky, do nichž lovíte duše jako ptáky. Strhám je z vašich rukou a duše, které lovíte jako ptáky, pustím. Hes 18,4 Hle, mně patří všechny duše; jak duše otcova, tak duše synova jsou mé. Zemře ta duše, která hřeší. Hes 18,20 Duše, která hřeší, ta umře; syn nebude pykat za nepravost otcovu a otec nebude pykat za nepravost synovu; spravedlnost zůstane na spravedlivém a zvůle zůstane na svévolníkovi.