Markus 11 | Slovo na cestu

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslátku

1 Když se blížili k Jeruzalému a stoupali na Olivovou horu, uviděli Betfage a Betanii. Ježíš poslal dva ze svých učedníků napřed 2 a řekl jim: „Jděte do vesnice tamhle před námi. Na kraji vesnice uvidíte u plotu uvázané oslátko, na kterém ještě nikdo nejel. To mi přiveďte. 3 A kdyby se vás někdo ptal, co to děláte, odpovězte krátce: Pán ho potřebuje a brzy ho vrátí.“ 4 Učedníci šli a skutečně našli u jednoho domu přivázané oslátko. 5 Když ho odvazovali, někteří z kolemjdoucích se ptali, proč to dělají. 6 Odpověděli tak, jak jim poradil Ježíš, a lidé je nechali zvíře odvést. 7 Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště, Ježíš se na ně posadil a vydali se na cestu. 8 Lidé ze zástupu, který ho provázel, se začali předhánět v pozornostech; prostírali před ním své pláště, jiní lámali větve a zdobili jimi cestu. 9 Za ním i před ním se utvořil průvod a všichni volali: „Ať žije král! Sláva! 10 Jde v Božím jménu! Ať žije Davidovo království! Nebe jásá s námi!“ 11 Tak vstoupil Ježíš do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Všechno si tam pozorně prohlédl, a protože byl již večer, odešel se svými dvanácti na noc do Betanie.

Ježíš opět čistí chrám

12 Druhý den cestou z Betanie dostal Ježíš hlad. 13 Z dálky uviděl fíkovník obalený listím a šel se podívat, zda nemá nějaké ovoce. Když pak přišel až ke stromu, zjistil, že kromě listí na něm nic neroste; první úroda byla pryč a na novou strom ještě nenasadil. 14 Učedníci slyšeli, jak říká stromu: „Nikdo už z tebe nebude jíst ovoce!“ 15 Vrátili se do Jeruzaléma a Ježíš šel do chrámu. Když na nádvoří chrámu uviděl stánky s obětními zvířaty a pulty směnárníků, zpřevracel je a obchodníky vyhnal. 16 Nedovolil ani, aby si někdo tamtudy krátil cestu s vodou od studny. 17 „Cožpak nevíte,“ horlil, „že je napsáno v Písmu: ‚Můj chrám je určen k tomu, aby se v něm všechny národy modlily?‘ Vy jste však z něho udělali lupičské doupě.“ 18 Slyšeli to i velekněží a učitelé zákona a přemýšleli, jak by se Ježíše zbavili. Měli z něho strach, protože lid byl jeho učením nadšen. 19 Večer Ježíš s učedníky opustil město.

Ježíš říká učedníkům, že mohou prosit o cokoliv

20 Když šli ráno zase kolem toho fíkovníku, viděli, že je úplně suchý. 21 Petr si vzpomněl na včerejší příhodu. „Mistře, ten fíkovník, který jsi odsoudil, uschl!“ 22 „To vás překvapuje?“ usmál se Ježíš. „Boží moc je daleko větší. 23 Když budete věřit Bohu – a myslím to smrtelně vážně – a řekli byste této hoře: ‚Zvedni se a padni do moře,‘ ta hora to udělá. Musíte jen věřit bez nejmenší pochybnosti. 24 Pamatujte si: budete-li za něco prosit ve svých modlitbách s pevnou vírou, že vaše prosba bude naplněna, pak se tak určitě stane. 25 Ale když se modlíte, odpusťte nejdříve tomu, proti komu něco máte, aby i váš nebeský Otec mohl odpustit vám. 26 Jestliže ve vás zůstane hněv, ani Bůh vám nepromine vaše provinění.“

Židé se přou o Ježíšovu autoritu

27 Přišli zase do Jeruzaléma. Když Ježíš procházel chrámem, zastavili ho zástupci představenstva chrámu 28 „Od koho máš pověření k takovým činům? Kdo tě k tomu zmocnil?“ 29 „Já se vás také zeptám na jednu věc,“ opáčil Ježíš. „Když mi odpovíte, řeknu i já, od koho mám tu moc. 30 Povězte mi: Byl Jan Křtitel skutečně poslán od Boha, nebo si to vymyslel?“ 31 Dali hlavy dohromady: „Odpovíme-li, že od Boha, pak nám řekne, proč jsme mu tedy neuvěřili. 32 A před lidmi zase nemůžeme Jana prohlásit za obyčejného fanatika. Vždyť jsou všichni přesvědčeni, že to byl Boží prorok.“ 33 A tak odpověděli Ježíšovi: „Nevíme!“ „Ani já vám tedy nepovím, od koho mám pověření,“ odtušil Ježíš.

Nádej pre kazdého

Vstup do Jeruzalema

1 Keď sa priblížili k Jeruzalemu a stúpali na Olivový vrch, zbadali pred sebou dedinky Betfage a Betániu. 2 Ježiš poslal dvoch zo svojich učeníkov dopredu a povedal im: „Choďte do tamtej dediny pred nami. Hneď na kraji uvidíte pri plote oslíka, na ktorom ešte nikto nejazdil. Odviažte ho a priveďte ku mne. 3 A keby sa vás niekto spýtal, čo to robíte, odpovedzte mu: Pán ho potrebuje, no čoskoro ho vráti.“ 4 Učeníci odišli a naozaj našli pred jedným domom priviazaného oslíka. 5 Odviazali ho, ale niektorí ľudia, čo tam stáli, sa ich spýtali: „Čo to robíte? Prečo odväzujete osla?“ 6 Odpovedali tak, ako im poradil Ježiš, a ľudia im dovolili zviera odviesť. 7 Priviedli ho k Ježišovi, prehodili mu cez chrbát plášte a Ježiš naň vysadol. 8 Mnohí ľudia zo zástupu, čo ich sprevádzal, prestierali pred neho svoje plášte, lámali zelené konáre zo stromov a vystielali mu nimi cestu. 9 Pred ním i za ním sa utvoril veľký sprievod a všetci volali: 10 „Nech žije kráľ! Sláva tomu, kto prichádza v Božom mene! Nech žije Dávidovo kráľovstvo! Sláva Bohu na výsostiach!“ 11 Tak vstúpil Ježiš do Jeruzalema a pobral sa do chrámu. Všetko si tam pozorne prezrel. Keďže bol už večer, odišiel so svojimi dvanástimi učeníkmi na noc do Betánie.

Uschnutý figovník

12 Na druhé ráno, keď vyšli z Betánie, Ježiš bol už veľmi hladný. Z diaľky zazrel figovník bohato obsypaný lístím. 13 Pristúpil bližšie, či by na ňom nenašiel nejaké figy. Ale zistil, že má iba lístie, lebo v tomto ročnom období na ňom figy ešte nerástli. 14 Tu počuli učeníci, ako hovorí stromu: „Nech nikto už z teba neje ovocie!“

Ježiš vyháňa kupcov z chrámu

15 Vrátili sa do Jeruzalema a Ježiš vošiel do chrámu. Keď na jeho nádvorí videl stánky s obetnými zvieratami a stoly zmenárnikov, poprevrhoval stánky predavačov i stoly zmenárnikov a kupcov a povyháňal aj kupujúcich. 16 A nedovolil ani, aby niekto prechádzal nádvorím s nádobou. 17 Rozhorčoval sa: „Neviete, že je napísané: ‚Môj chrám bude pre všetkých domom modlitby‘? Ale vy ste ho premenili na brloh lupičov.“ 18 Počuli to aj veľkňazi a učitelia Zákona a začali kuť plány, ako by sa ho zbavili. Naháňal im strach, lebo ľud bol nadšený jeho učením. 19 A keď nastal večer, opustil Ježiš s učeníkmi mesto.

O sile viery

20 Na druhé ráno, keď šli zasa popri tom figovníku, videli, že je úplne vyschnutý. 21 Peter si spomenul, čo včera povedal Ježiš, a zvolal: „Majstre, strom, ktorému si včera zlorečil, vyschol!“ 22 Ježiš na to odpovedal: „To vás prekvapuje? Božia moc je omnoho väčšia. 23 Keby niekto napríklad povedal tomuto vrchu: Zdvihni sa a hoď sa do mora, stane sa tak. Ale podmienkou je, aby nemal nijaké pochybnosti a bezvýhradne veril, že Boh jeho prosbu splní. 24 Pamätajte si: všetko, o čo s pevnou vierou prosíte, Boh vám naozaj dá. 25 Ale keď sa za niečo modlíte, najprv musíte odpustiť ľuďom to, čo proti nim máte. 26 Lebo ak vy neodpustíte ľuďom, ani Boh neodpustí vám vaše previnenia.“

Odkiaľ má Ježiš moc?

27 Ježiš a učeníci zasa prišli do Jeruzalema. Keď Ježiš prechádzal chrámom, zastavili ho veľkňazi, učitelia Zákona a židovskí vodcovia 28 a spýtali sa ho: „Kto ťa poveril takto si tu počínať? Kto ti dal takú moc?“ 29 Ježiš im odpovedal: „Aj ja sa vás na niečo spýtam. Ak mi odpoviete, aj ja vám poviem, od koho mám tú moc. 30 Povedzte mi: Jána Krstiteľa poslal Boh alebo ľudia?“ 31 Začali sa dohadovať medzi sebou: „Ak mu odpovieme, že ho poslal Boh, spýta sa nás, prečo sme mu teda neuverili? 32 Ale ak poprieme, že ho poslal Boh, pobúrime si proti sebe ľud, lebo všetci sú presvedčení, že to bol prorok.“ 33 A tak napokon odpovedali Ježišovi: „Nevieme!“ Nato im Ježiš povedal: „Ani ja vám teda nepoviem, akou mocou všetko konám.“

Markus 11 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého